Lidovky.cz

Katalánci vyšli do ulic: Nejsme Španělé, chceme samostatnost

Evropa

  7:00
BARCELONA - Katalánsko - další nezávislý stát Evropy, Náš národ potřebuje stát, Nezávislost bez násilí, i tato hesla se objevila na úterní demonstraci, při které se v Barceloně shromáždily na dva miliony lidí, tedy třetina všech Katalánců. Reportáž z místa pro server Lidovky.cz napsala Lucie Franková, která v Barceloně studuje.

Do ulic údajně vyšlo až 2 miliony Katalánců. foto: Lucie Franková

La Diada Nacional de Catalunya - jak je státní svátek znám v Katalánštině - se v úterý v Barceloně přeměnil v zatím největší shromáždění zastánců katalánské nezávislosti v historii. Na 1 200 autobusů sváželo zastánce hnutí z celé katalánské oblasti. Oficiální státní a tiskové zdroje uvádějí, že účast čítala na 1,5 milionu demonstrantů, organizátoři uvádějí až 2 miliony lidí, což představuje téměř třetinu obyvatelstva celého Katalánska.

ČTĚTE TAKÉ:

"Proč jsem pro nezávislost? Ekonomické důvody jsou dnes již jasné. Pro mě osobně je to však otázka národnostní. Necítím se jako Španěl, a nikdy jsem nebyl na Španělsko hrdý. Identifikuji se jako Katalánec, a rád bych tak byl považován i ve zbytku Evropy," říká Marc Bruix Bonet, vysokoškolský student mezinárodních vztahů v Barceloně.

"Demonstrace, jako ta dnešní, mají důležitý význam. Dnes jsme blíže k nezávislosti než kdy předtím," věří Bonet.

Necítím se jako Španěl, potvrdil serveru Lidovky.cz jeden z demonstrujících psů.

Červeno-žlutá demonstrace
Nálada v ulicích byla elektrizující: statisíce vlajek poletujících vzduchem, popěvky doprovázené bubny a dalšími hudebními nástroji, nakažlivá národní hrdost Katalánců. Centrum Barcelony bylo uzavřené, všechny hlavní silnice, včetně turisticky známé Passeig de Gracia, byly zaplněné lidmi.

Tento protest se také výrazně lišil od jiných barcelonských demonstrací. Zatímco anti-kapitalistické manifestace - jako byly 15M a 15O - se vyznačovaly zejména účastí mladých lidí a studentů, Diada je charakteristická tím, že je reprezentována všemi věkovými a sociálními skupinami. Vidět bylo kočárky ozdobené typicky žluto-červenými vlajkami, mladé lidi s transparenty, hrdé penzisty s praporky na holích, ba dokonce i psi v oblečcích z národních barev.

Pod heslem "Katalánsko, nový stát v Evropě" pochodovaly dnes ulicemi Barcelony až dva miliony lidí za nezávislost tohoto regionu ve východní části Španělska.
Pod heslem "Katalánsko, nový stát v Evropě" pochodovaly dnes ulicemi Barcelony až dva miliony lidí za nezávislost tohoto regionu ve východní části Španělska.

Pochodů se také zúčastnili členové katalánské vlády, Generalitat de Catalunya, která vede autonomní oblast. Prezident Artur Mas tam sice nebyl, avšak vzkázal, že plně souhlasí s požadavky demonstrantů. Mariano Rajoy, předseda vlády, odsoudil úterní demonstrace jako nepotřebné gesto.

'Zasloužíme si vlastní hranice'

Datum 11. září celému světu připomíná výročí útoku na Světové obchodní centrum v New Yorku. Pro Katalánce má ale toto datum další význam: v roce 1714 se v ten den, po dlouhém obléhání, se musela katalánská vojska vzdát v rámci Válek o španělské dědictví. Tento den se posléze stal státním svátkem a zejména od smrti Francisca Franca v 1975 jsou pro něj charakteristické slavnostmi katalánského národa (do té doby byli výjevy katalánského vlastenectví a nacionalismu přísně zakázány).

Vlastenectví a národní hrdost byly vždy pro Katalánce typické. Bylo to ale až roku 2002, kdy značná část katalánského obyvatelstva začala požadovat plnou nezávislost na Španělsku, a kdy se 11.září konalo první větší shromáždění. Zpráva i dnes zní jasně: My, Katalánci, jsme národem s vlastní historií, jazykem a tradicemi. Zasloužíme si tudíž také vlastní hranice a samostatnost.

Od začátku evropské finanční krize podpora nezávislosti Katalánska mezi lidmi sílila a během posledních dvou let se až zdvojnásobila (podle nezávislého hlasování z druhé poloviny letošního roku se nyní k samostatnosti přiklání 51,1% obyvatelstva).

Barcelona byla včera žluto-červená. Právě takové barvy má vlajka Katalánska.

Zlomem se stal španělskou vládou zamítnutý projekt na rozvoj v Katalánsku. Rozhodnutí bylo místním obyvatelstvem odsouzeno jako nedemokratické, protože projekt byl v roce 2003 podpořen 80 procenty katalánské populace.

Samostatnost Katalánska? Španělsko by ho muselo podpořit

V případě dosažené nezávislosti by Katalánsko muselo žádat o přijetí do Evropské Unie; rozhodnutí, které by však jednomyslně muselo odsouhlasit všech dosavadních 27 členských států.

Noví příznivci samostatnosti uvádějí také další ekonomické důvody. Katalánsko představuje nejvyspělejší a nejbohatší autonomní oblast Španělska, a tudíž značným dílem přispívá na pomoc chudším oblastem.

"Španělští politici nás označují za nesolidární, přičemž my se každoročně vzdáváme 9 % našeho HDP ve prospěch ostatních španělských regionů. Už máme dost interní diskriminace," tvrdí Joaquim Asensio Sala, student mezinárodních vztahů v Barceloně.

"Nálada mezi lidmi je optimistická, jsme sjednocení. Sám věřím v možnost nezávislosti a v zařazení Katalánska jako samostatného státu do Evropské unie. Věříme v nenásilnou změnu, tím se lišíme od baskických extremistů. Jediná věc, která nyní může zpozdit tento proces, je pomalost katalánských politiků. Společnost je o krok napřed. Vyzýváme evropské země, aby zatlačily na španělskou vládu a požadujeme demokratické referendum," říká přesvědčeně Sala.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.