Lidovky.cz

Volby v Gruzii vyhrála podle odhadů opozice

Svět

  18:19aktualizováno  21:58
TBILISI - Parlamentní volby v Gruzii vyhrála podle odhadů výsledků opoziční koalice Gruzínský sen v čele s miliardářem Bidzinou Ivanišvilim.

Gruzínci čekají ve frontě, aby odevzdali své hlasy foto: Reuters

Shodují se na tom odhady provedené několika společnostmi. Pokud by se tyto prognózy naplnily, porazila by opozice vládní formaci prezidenta Michaila Saakašviliho, pro něhož bylo hlasování největším testem od jeho nástupu k moci v roce 2003 po prozápadně orientované revoluci růží.

Podle odhadů propočítaných z průzkumů před volebními místnostmi, které zveřejnila po uzavření volebních místností renomovaná německá společnost GHN, získala opozice 35 procent hlasů, zatímco Saakašvililho vládnoucí strana Sjednocené národní hnutí (UNM) 30 procent. Ke stejným výsledkům dospěla i státní televize.

Kdo je Bidzina Ivanišvili?

Závratně bohatý byznysmen a vyhlášený filantrop, vůdce opoziční strany Gruzínský sen, která existuje půl roku. Nejbohatší Gruzínec a třetí nejbohatší politik světa, jehož jmění se odhaduje na 6,4 miliardy dolarů. Vlastní rozsáhlé sídlo v Tbilisi v hodnotě asi 50 milionů dolarů.

V březnu 2012 se v časopise Forbes umístil na 153. místě žebříčku nejbohatších lidí světa. V červnu 2012 mu byla udělena pokuta 90 milionů dolarů za porušení zákonů při financování své strany. Je také vyšetřován, že protiprávně využil několik firem k politickým a volebním účelům.

Je známý také jako Boris Ivanišvili. Toto jméno získal, když působil v Rusku a je pod ním známý na Západě. Ale v roce 2011 se vrátil ke jménu Bidzina. Je ženatý a má čtyři děti.

Narodil se 18. února 1956. Pochází z pěti dětí z chudé gruzínské vesnice. Studoval techniku a ekonomiku na Gruzínské státní univerzitě. Podnikat začínal spolu s ruským obchodníkem Vitalijem Malkinem, který je nyní také v politice. Prodávali počítače a telefony. Největší peníze vydělal v bankovnictví a převážně v Rusku. Investoval astronomické sumy do rekonstrukce divadel v Tbilisi či do financování nezaměstnaných herců, učitelů či univerzitních profesorů.

Propočty nezávislé televize Imedi připisují opozici dokonce 51 procent hlasů a vládnoucí straně 41 procent stejně jako jedna americká organizace.

Gruzínský lid zvítězil," řekl Ivanišvili v opoziční TV9 a poděkoval voličům za podporu. Naším cílem je sjednocená Gruzie, která bude důstojným členem euroatlantických struktur," řekl.

Saakašvili přiznal vítězství opozice podle stranických kandidátek v Tbilisi, ale prohlásil, že vládnoucí strana vede v regionech a v jednomandátových obvodech. Je ale podle něho nutné počkat na definitivní výsledky. "Zdá se, že Gruzínský sen získal většinu v poměrném systému. Ve většinovém ale vede Sjednocené národní hnutí," zdůraznil v televizi Rustavi-2 a vyzval ke spolupráci. "Musíme se naučit pracovat společně, nehledě na napjatou předvolební kampaň." Miliardář Ivanišvili doufá, že bude mít v parlamentu nejméně 100 křesel.

Saakašviliho strana tvrdí, že bude mít nejméně 53 ze 73 křesel v parlamentu, která připadnou kandidátům voleným přímo.

Saakašviliho strana se přesto prohlásila za vítěze a tvrdí, že bude mít nejméně 53 ze 73 křesel v parlamentu, která připadnou kandidátům voleným přímo. Podle agentury DPA vzhledem ke zvláštnostem volebního systému ještě většina získaných hlasů nemusí znamenat většinu v parlamentu. Saakašviliho vládní tábor má řadu silných přímých kandidátů. Téměř polovina ze 150 křesel se rozděluje právě mezi kandidáty volené přímo. Od revoluce v roce 2003 prezidentova strana dominovala politickému životu v zemi, v parlamentu se 150 křesly dosud měla 119 míst. Saakašvili voliče upozornil, že dnes rozhodují o osudu země nejen na příští čtyři roky, ale na celá desetiletí.

PSALI JSME:

Ivanišvili, jehož seskupení se postupně stalo hlavním soupeřem Saakašviliho strany, o svém vítězství nepochyboval. Den hlasování již předem označil za okamžik zrodu nové Gruzie.

Voleb se účastnilo 14 politických stran a dva politické bloky. Hlavními soupeři ale byly strany prezidenta Saakašviliho a podnikatele Ivanišviliho.

Navzdory napjatému politickému ovzduší v zemi a velmi konfrontační předvolební kampani samotné hlasování proběhlo poměrně v klidu a za neobyčejného zájmu voličů. Na výsledky hlasování čekají v ulicích tisíce lidí. V centru Tbilisi se shromáždili příznivci opozice, kteří se již předem na výzvu Ivanišviliho připravovali na oslavu vítězství.

Kampaň značně ovlivnil skandál kolem mučení trestanců v tbiliské věznici Gldani. Jen dva týdny před hlasováním odtud proniklo video s brutálními obrázky bití a znásilňování, které se rázem stalo předvolebním tématem číslo jedna.

Kdo je Michail Saakašvili?

Dvojnásobný prezident a prozápadní politik, vůdce strany Sjednocené národní hnutí (UNM). V roce 2003 byl hlavní postavou takzvané revoluce růží, která sesadila tehdejšího gruzínského prezidenta Eduarda Ševardnadzeho. O rok později vyhrál prezidentské volby a v roce 2008 mandát obhájil. V prvních letech své vlády zahájil rozsáhlé reformy a svou zemi přimkl více k EU a NATO.

V roce 2000 byl místopředsedou Parlamentního shromáždění Rady Evropy a také předsedou městské rady v Tbilisi. V letech 2000 až 2001 byl ministrem spravedlnosti a ve funkci si vysloužil pověst bojovníka proti korupci.

Po odchodu do opozice založil stranu Národní hnutí. Po zvolení do čela státu si za hlavní cíl vytkl kromě boje s korupcí a chudobou zlepšení vztahů s Ruskem a také vyřešení problému separatistických republik Abcházie a Jižní Osetie. Ani jedno se mu nepovedlo a rusko-gruzínské vztahy prodělaly několik vážných krizí. Saakašvili také prosadil ústavní reformy, které posílily jeho pravomoci.

Od poloviny 90. let zasedal parlamentu. Vydobyl si pověst nezávislého odborníka a v roce 1997 ho zástupci ochránců lidských práv a novinářů vyhlásili "mužem Gruzie".

Saakašvili, přezdívaný Miša, se narodil 21. prosince 1967 v Tbilisi. Na univerzitě v Kyjevě absolvoval mezinárodní vztahy a právnická studia si rozšiřoval na univerzitách v New Yorku a Washingtonu. Pracoval mimo jiné v advokátní firmě v New Yorku. Je ženatý a má syna.

Autor:
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.