Program KSČM odmítá „jakékoli snahy o pošlapávání suverenity všech států“. Po ruské invazi do Gruzie v srpnu 2008 se tak rýsuje otázka: Považujete gruzínskou suverenitu za plnohodnotnou? „Já ji považuji za neplnohodnotnou delší dobu,“ odpovídá Filip. „Nemám v úmyslu obhajovat hranice, které nakreslil Stalin. Stalinovi se zalíbilo udělat hranici mezi Jižní a Severní Osetií. Ta hranice byla nesmyslná, nelogická, rozdělovala národy. Vy ji budete obhajovat? Vy jste příznivcem Stalinova rozdělení republik?“
A je to. Nelíbí se vám fakt, že Moskva ukrojila třetinu gruzínské suverenity, a podle Filipa jste obhájcem Stalina. Jsou tedy hranice dvojího typu? Takové, které se mají brát vážně, a takové, které se nemají brát vážně? Filip jen opakuje: „Vždyť si vezměte, že gruzínskou vládu platili Američani a Ázerbájdžánci. Byli na tom ekonomicky tak, že neměli ani na vlastní platy.“
Takže ještě jednou, odmítá Filip v souladu s programem KSČM pošlapávání gruzínské suverenity? „Jednoznačně říkám, že gruzínská suverenita nebyla už ani v roce 2008. Rozdělení ve Společenství nezávislých států bylo nelogické, protože nerespektovalo právo národů na sebeurčení.“ Že se ani sudetští Němci po rozpadu Rakouska-Uherska necítili v Československu jako ve vlastním státě? Že stejné argumenty používal i Konrad Henlein? „To je jiná argumentace. Tehdy tu nebyl Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, ten platí na našem území až od roku 1977, je to zákon 120 z roku 1976 sbírky,“ říká Filip, a šmytec. Jsme opět doma – u helsinského procesu a jistot 70. let. Budujme na Helsinkách Aktuálním bodem je česká vojenská mise v Afghánistánu. KSČM ji sice odmítá, ale hodlá se řídit rozhodnutími OSN. A ta afghánskou misi posvětila. Není tu rozpor? Pro Filipa ne: „Odkazujeteli na usnesení Rady bezpečnosti, odkazujete na usnesení, které řešilo situaci po vstupu amerických vojsk do Afghánistánu. Vznikla tam humanitární krize a na té se Česká republika podílela jinak, poslala tam polní nemocnici.“ Možnost řešení vidí Filip ve výchově afghánských bezpečnostních složek, ale to prý můžeme udělat klidně i tady. V Česku jsou školicí střediska, a pokud budou ti lidé převedeni do jiného prostředí, vede to prý k rychlejšímu pochopení systému.
Pro případ, že by vládl Jiří Paroubek s podporou KSČM, se spekuluje o podmínce komunistů pozastavit české členství v NATO. Filip to ovšem relativizuje: „Není to podmínka, je to prostě náš politický směr. Jsme přesvědčeni, že NATO je relikt studené války a že Evropská unie má budovat vlastní bezpečnostní síly, má uchopit helsinský proces a budovat na něm novou bezpečnostní architekturu Evropy.“
O autorovi| ZBYNĚK PETRÁČEK, komentátor LN
