Otázka snížení vysoké závislosti EU na vnějších zdrojích energie je podle Van Rompuye zvláště závažná v kontextu nynějších sporů s Ruskou federací v ukrajinské krizi. Energetická nezávislost je podle něj významná v čase krize, je podstatná pro průmyslovou konkurenceschopnost i pro zahraniční politiku.
Je čas jednat
"Pokud teď nic neuděláme, budeme okolo roku 2035 závislí na zahraničním exportu až z 80 procent naší potřeby ropy a plynu," varoval Van Rompuy. EU chce podle něj závislost snižovat jednak nižší spotřebou v důsledku lepší energetické účinnosti, diverzifikací dodavatelské sítě v Evropě a vyšším využíváním obnovitelných zdrojů.
ČTĚTE TAKÉ: |
Potřebná je také energetická bezpečnost, stabilita dodávek pro sousedící země a větší vzájemná propojenost sítí jak uvnitř unie tak se sousedy. "Členské státy budou solidární v případech náhlých výpadků dodávek energií v jedné či několika zemích," podotkl Van Rompuy. EU posoudí možnosti posílení dodávek plynu z USA do Evropy a to, jak takové dodávky bude možné co nejlépe zapojit do vyjednávání o nové dohodě o volném obchodu.
Unijní lídři se shodují, že je potřeba najít nový způsob, jakým bude EU v této oblasti obchodovat. Van Rompuy zmínil například potřebu lepší výměny informací a vyšší průhlednost kontraktů. "To vše zvýší naši vyjednávací sílu," míní unijní politik. Připomněl, že EU před lety vznikla jako společenství uhlí a oceli a nyní je potřeba postoupit na cestě k "energetické unii".
Klimatické cíle EU
Evropští lídři jednali na summitu také o snižování skleníkových plynů. Van Rompuy slíbil, že EU si své cíle pro snížení skleníkových plynů do roku 2030 vyjasní nejpozději v říjnu letošního roku. Připustil zároveň, že před přijetím rozhodnutí bude potřeba ještě dořešit "některé prvky".
Některé unijní země, včetně České republiky, totiž měly výhrady k původnímu návrhu Evropské komise. Ta počítá se závazným snížením emisí oxidu uhličitého do roku 2030 o 40 procent proti úrovním z roku 1990 a s celoevropským závazkem získávat do stejného roku nejméně 27 procent energie z obnovitelných zdrojů.
Omezování emisí automobilů v Evropě.
Česká republika, stejně jako některé další země závislé na průmyslu, prosazuje nižší cíl na úrovni 35 procent. Premiér Bohuslav Sobotka připomněl, že v minulých letech ČR dosáhla velkého snížení emisí, teď je ale důležité, aby nové cíle neohrozily konkurenceschopnost a pracovní místa.
Proto by si Praha přála výraznou autonomii členských zemí, pokud jde o plnění cíle týkajícího se energií z obnovitelných zdrojů. Formulace dnešních závěrů podle Sobotky dávají členským státům možnost stanovit si vlastní podobu energetického mixu, tedy podílu typů energií na její celkové výrobě.
Sobotka: Pořebujeme svobodu
"Mělo by nám to ponechat svobodu rozhodnout se o tom, jak rychle budeme zvyšovat tempo obnovitelných zdrojů," vysvětlil premiér s tím, že podobnou svobodu by Česká republika měla mít i při rozhodování o podílu jádra na produkci energií.
Unijní závazky budou podle Van Rompuye určitě dohodnuté před klimatickou konferencí v Paříži v roce 2015 a budou v souladu s dlouhodobým unijním cílem redukcí k roku 2050.
Předseda Evropské komise José Barroso jej doplnil, že ambiciózní klimatická politika souvisí s "opravdu evropskou energetickou politikou", která má tři prvky - bezpečnost dodávek, konkurenceschopnost a udržitelnost.
Barroso také uvedl, že v roce 2020 EU překoná své pro tento rok stanovené klimatické cíle jak ve snižování emisí, tak v podílu energií z obnovitelných zdrojů. Problémem ale podle něj zůstává nízká energetická účinnost.
Energetický a klimatický balíček EU měl být původně hlavním tématem dvoudenní schůzky šéfů států a vlád evropské osmadvacítky. Tuto problematiku ale nakonec zastínil aktuální vývoj krymské krize a diskuze o rozšíření seznamu ruských činitelů, vůči nimž bude Evropská unie uplatňovat sankce.
