Obklíčili jsme Ukrajince v Debalcevu, tvrdí separatisté. Kyjev to vyvrací

Zacharčenko vyzval ukrajinské vojáky, aby složili zbraně a vzdali se výměnou za zachování života. Kyjev opakující se povstalecká tvrzení o obklíčení Debalcevo nepotvrdil. „Chci se obrátit na všechny ukrajinské vojáky. Chlapci, mám návrh - složte zbraně a vyjděte ven,“ řekl Zacharčenko v televizi Rossija 24. „Máte šanci zachovat si život a zůstat celí. Vzdejte se a budete žít. Slibuji, že se pak všichni vrátíte domů,“ dodal.

Ukrajinská armáda podle jednoho z povstaleckých velitelů Eduarda Basurina během uplynulých 24 hodin ztratila další důležité pozice a rovněž devět tanků a sedm bojových vozidel pěchoty. Celkem 117 vojáků padlo, 67 jich bylo zraněno.

Ukrajinská armáda přiznává mnohem nižší ztráty. „Ukrajina během ostřelování a bojových střetnutí přišla o pět vojáků, dalších 23 bylo zraněno,“ řekl mluvčí generálního štábu Vladyslav Selezňov a dodal, že momentálně se v nemocnicích léčí 390 vojáků, včetně 11 těžce zraněných.

V bojích mezi separatisty a vládními vojsky během uplynulých 24 hodin zahynulo také nejméně 12 civilistů: sedm mrtvých hlásí radnice v povstaleckém Doněcku, dalších pět podle ukrajinských úřadů bylo zabito v Debalcevu.

Žádný kotel není

Povstalci dříve odhadovali, že v Debalcevu obklíčili až 10 000 ukrajinských vojáků. To ale Kyjev popírá. „Žádný kotel v Debalcevu neexistuje. Zrovna jsem hovořil s vojáky a ti netuší, že by měli být obklíčeni,“ citovala agentura Unian mluvčího armádní operace na východě země.

Nicméně velitel ukrajinského praporu Donbas Semen Semenčenko podle listu Ukrajinska pravda připustil, že povstalci po dělostřeleckém přepadu ovládli městečko Vuhlehirsk, tedy další pozici u Debalceva. Po městě prý nepřetržitě pálí raketomety a minomety, protivník se snaží vojákům odříznout přístupy k městu, nicméně Ukrajinci prý stále situaci kontrolují a mají dost sil, zbraní a munice.

Russia-backed rebels seem to take Vuhlehirsk, moving closer to Debaltseve. Zakharchenko gives interview from there: https://t.co/uZyaGZiSeX

— Paul Sonne (@PaulSonne) 30. Leden 2015

Ministerstvo obrany podle agentury Interfax-Ukrajina tvrdí, že povstaleckým jednotkám pomáhají ruští poradci a instruktoři. V druhé linii jsou prý nasazeny i jednotky pravidelné ruské armády.

Jednání v Minsku

V Minsku by se v pátek měla opět sejít takzvaná kontaktní skupina vyjednávačů znepřátelených stran ozbrojeného konfliktu na východě Ukrajiny. V tomto formátu se už podařilo dojednat dvakrát příměří, ani jedno ale dlouho nevydrželo. Podle agentury Interfax by jednání mohla začít buď dnes večer, anebo v sobotu.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko navrhuje, aby se jednalo o okamžitém zastavením palby, obnovení kontroly hranic a stažení těžké výzbroje z frontové linie vymezené v zářijovém memorandu z Minsku. Právě vymezení této linie je ale hlavním předmětem sporu. Kyjev trvá na stavu z loňského září, kdy bylo první příměří dojednáno, separatisté a Moskva chtějí prosadit nynější stav a zohlednit územní zisky vzbouřenců.

Krvavý konflikt v Donbasu si od loňského dubna vyžádal přes 5100 obětí.

On Ukraine's Front Lines It Looks Like "World War II" - Our Interview With @dpatrikarakos http://t.co/V2694K1SSO pic.twitter.com/6qa7uYES2a

— The Interpreter (@Interpreter_Mag) 29. Leden 2015

Schůzka Stoltenberg-Lavrov Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg předpokládá, že se příští týden setká s ruským ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem na okraj bezpečnostní konference v Mnichově. Na výroční konferenci v bruselské centrále aliance Stoltenberg upozornil, že Rusko i přes hospodářskou krizi minulých let i současné potíže zvyšovalo výdaje na obranu. Ve stejné době země NATO své výdaje snižovaly. Ruské schopnosti se proto zvýšily, země dokáže uspořádat náhlá a rozsáhlá vojenská cvičení ve velmi krátké době. "Také jsme viděli, že Rusko je připraveno sílu použít. Viděli jsme to v Gruzii, Moldavsku, na Krymu a nyní i na východní Ukrajině," připomněl generální tajemník aliance. Loni také podle něj letadla NATO vzlétla ke 400 ruských vojenských letadel pohybujících se u aliančních hranic, 150 případů se odehrálo v Pobaltí. I tento vývoj a stále "asertivnější" chování Ruska je podle Stoltenberga jedním z důvodů, proč se NATO rozhodlo ke změnám, posílilo své východní země například vyšší ochranou vzdušného prostoru a na loňském summitu ve Walesu rozhodlo kromě jiného o zřízení sil s velmi vysokým stupněm připravenosti. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Toto uskupení, které nyní vzniká v prozatímní podobě, má mít velikost brigády, jejíž nejrychlejší části mají být schopny na území členské země zasáhnout do dvou dní. Stoltenberg v pátek oznámil, že v šesti zemích na východě NATO - v Pobaltí, Polsku, Rumunsku a Bulharsku také vzniknou velitelské struktury, které v případě potřeby umožní hladkou spolupráci aliančních sil s místními armádami. O podrobnostech mají diskutovat ministři obrany členských zemí aliance na svém setkání příští čtvrtek.