Lidovky.cz

Ukrajinu bude před agresí chránit o třetinu více vojáků, rozhodl Kyjev

Vladimír Putin

  12:30aktualizováno  13:14
KYJEV - Ukrajinský parlament ve čtvrtek schválil zákon, který umožňuje rozšířit početní stav armády zhruba o třetinu. Právní akt vstoupí v platnost poté, co ho podepíše prezident Petro Porošenko, který tak nepochybně učiní, neboť návrh Nejvyšší radě sám předložil. Premiér Arsenij Jaceňuk v lednu sdělil, že připravený návrh počítá se zvýšením početního stavu ukrajinských ozbrojených sil o 68 000 lidí.

Ukrajinští vojáci (ilustrační fotografie). foto: Reuters

S rozšířením armády souhlasilo 270 zákonodárců, přičemž nutná byla podpora alespoň 226 členů parlamentu. Právní předpis podle citace agentury Ukrinform uvádí, že početní stav se stanovuje v rozsahu, „který nepřekračuje 250 000 lidí, z toho 204 000 vojáků“.

Zákon ovšem rovněž stanoví, že se velikost armády může v určitém období na základě prezidentem vyhlášené mobilizace zvýšit o osoby povolané k výkonu vojenské služby.

Ruské manévry

Ruské ministerstvo obrany ve čtvrtek informovalo o dalším rozsáhlém cvičení sil protivzdušné obrany na jihu Ruska.Ministerstvo sdělilo, že manévry se konají ve výcvikových prostorech Jižního, Severokavkazského a Krymského federálního okruhu a potrvají do 10. dubna. Je do nich zapojeno více než 2000 příslušníků armády a na 500 jednotek zbraní, včetně různých druhů protiletadlových střel. Cvičení se podle agentury Interfax koná i na ruských vojenských základnách v Arménii, v gruzínských separatistických oblastech Abcházie a Jižní Osetie a také na ukrajinském Krymském poloostrově, který Rusko loni v březnu anektovalo.

Ve zdůvodnění zákona se uvádí, že toto rozšíření ozbrojených sil je nezbytné „k včasnému vytvoření a nasazení určitých seskupení vojsk k odražení ozbrojené agrese a likvidaci ozbrojeného konfliktu“.

Křehké příměří

Mluvčí armády Vladyslav Selezňov podle agentury Reuters ve čtvrtek ráno zopakoval, že jsou to vzbouřenci, kdo pokračuje v porušování dojednaného klidu zbraní. Dodal, že ukrajinské jednotky při střetech s rebely přišly za uplynulých 24 hodin o jednoho vojáka a další byl zraněn. Tiskové středisko armádní operace v Donbasu mezitím oznámilo, že vzbouřenci od čtvrtka porušili příměří čtyřicetkrát. Údajně pálili nejen na pozice armády, ale i na civilní obyvatelstvo a použili přitom ruční zbraně, minomety i děla.

Nejintenzivněji se prý opět střílelo u Doněcka, kde se ocitly pod palbou zejména obce Pisky a Avdijivka. Neklidno bylo i ve směru na Mariupol, kde se prý povstalci s minomety a obrněnými vozidly pěchoty zaměřili na obec Šyrokyne.

Poradce ministra vnitra Zorjan Škirjak uvedl, že povstalci nejenže nedodržují příměří, ale navíc stahují svoje síly k Mariupolu. Rusko by přes toto město a pás území podél pobřeží mohlo získat pozemní koridor k anektovanému Krymu. „Nemá smyslu mluvit o nějakém příměří ze strany rebelů. Nestahují zbraně, nedodržují zastavení palby, pokračují v přemísťování jednotek a ve zvyšování počtu tanků a raketometů,“ řekl Škirjak podle Reuters.

Představitelé proruských separatistů se ve čtvrtek k situaci v terénu zatím nevyjádřili, ale z nerespektování minských dohod opakovaně obviňují Kyjev. Vláda podle nich zatím nestáhla všechny těžké zbraně, a proto rebelové hrozí návratem své těžké výzbroje na bojiště, pokud armáda odsun neuspíší.

Dohoda uzavřená v únoru v Minsku za účasti prezidentů Ukrajiny, Ruska a Francie a německé kancléřky mimo jiné předpokládá zastavení palby a stažení těžkých zbraní od frontové linie na východě Ukrajiny. Ozbrojený konflikt v této oblasti si už vyžádal na 6000 mrtvých.

Znepokojená Moskva

Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Alexandr Lukaševič ve čtvrtek sdělil novinářům, že Moskva je znepokojena úvahami o možných dodávkách amerických zbraní Ukrajině.„Ruské ministerstvo zahraničí je vážně znepokojeno informacemi o záměru USA zahájit rozsáhlé dodávky zbraní na Ukrajinu... Dodávky výzbroje nejen hrozí zhroucením příměří a novou eskalací na jihovýchodě, ale také ohrožují bezpečnost Ruské federace, o čemž jsme už opakovaně hovořili,“ řekl mluvčí.

Lukaševič rovněž uvedl, že se do Javorivského výcvikového prostoru ve Lvovské oblasti na západě Ukrajiny přesouvá z Itálie 300 příslušníků 173. výsadkové brigády ozbrojených sil USA. Tato jednotka má prý cvičit ukrajinské vojáky v „používání zámořské vojenské techniky“. „Takže američtí vojáci jsou už na Ukrajině. Je zřejmé, že vůbec nemají v úmyslu přinést do této země mír,“ prohlásil ruský mluvčí.

Odřiznout Putina jako rakovinu

Situaci na východě Ukrajiny, ruské roli v ukrajinské krizi a případnému poskytnutí zbraní Kyjevu se v posledních dnech intenzivně věnuje americký Kongres. Středečního slyšení v jednom ze senátních výborů se mimo jiné zúčastnil i čelný představitel ruské opozice Garri Kasparov, který důrazně vyzval k rozšíření izolace ruského prezidenta Vladimira Putina a k vyzbrojení Ukrajiny.

„Nemůžete vyjednávat s rakovinou. A jako rakovinu musejí být Putin a jeho elita odříznuti,“ prohlásil bývalý šachový velmistr, zjevně rozzlobený nedávnou vraždou svého přítele a dalšího předáka ruské opozice Borise Němcova v Moskvě. V souvislosti s tímto zločinem také zdůraznil, že „Putin a jeho elita si po 15 letech u moci myslí, že mohou dělat všechno, že není žádná červená čára“.

Autoři: ,
zpět na článek


© 2024 MAFRA, a.s., ISSN 1213-1385 © Copyright ČTK, Reuters, AFP. Publikování nebo šíření obsahu je zakázáno bez předchozího souhlasu.