„Jako bych jel navštívit vlastního bratra,“ liboval si čínský prezident Si Ťin-pching před cestou do jihoasijské země. Napsal o tom dokonce článek, ve kterém „přátelství do každého počasí“ přirovnal ke statnému sílícímu stromu. O poezii v pákistánsko-čínských vztazích očividně není nouze.
Akční hrdina, který hledá pravdu. Čínu ovládl kult ‚velkého táty‘ |
Je pravda, že vřelé byly vždy. Peking v minulosti jednal s každou vládou, která se (jakýmkoliv způsobem) dostala v Pákistánu k moci.
Bohatý strýček Si
Ovšem teď čínský prezident přišel s nebývalou nabídkou a slibem velkolepých investic do infrastruktury a energetiky, obojího v žalostném stavu. A vyzdvihované čínsko-pákistánské pouto tak odpovídajícím způsobem ožilo. Není divu.
Peking totiž v minulý týden potvrdil nabídku investic ve výši 46 miliard dolarů (v přepočtu 1,17 bilionu korun) do výstavby obřího dopravního a energetického koridoru napříč Pákistánem, který Číně umožní přístup k Indickému oceánu. Stavět se budou silnice, železnice, ropovody i elektrárny. Takzvaná čínsko-pákistánská superdálnice se potáhne mezi pákistánským přístavem Gvádar a západočínským Kašgarem v délce tří tisíc kilometrů.
China reaffirms support for economic corridor http://t.co/GRWuAbKNZH #Pakistan pic.twitter.com/1zszKqmMNr
— BreakingNewsPakistan (@BreakingNewPak) 30. Duben 2015Nové elektrárny mají vyřešit chronické výpadky proudu a z pákistánského úhlu pohledu se projekt zdá být možná až neskutečným. Pro Islámábád jsou to jen samá plus, a ulice tamních měst proto lemují bilboardy s patetickými slogany o milovaném čínském prezidentovi, který do země přijel na dvoudenní návštěvu.
Boj o konec světa. Mazaná Čína se rozpíná pomocí umělých ostrovů |
Přestože skepse je kvůli pákistánské korupci i ozbrojencům namístě a budování superdálnice už teď někteří odborníci odhadují na dekády, zdaleka nejdůležitější je, co z toho získá Čína. Projekt je totiž důležitou součástí ještě většího ekonomického pásma, takzvané nové hedvábné stezky, která pod heslem „jeden pás, jedna země“ Čínu ještě více propojí se světovými trhy.
Ústa do Perského zálivu
Čínsko-pákistánský koridor má být důležitou spojnicí mezi střední Asií, Dálným a Blízkým východem. Díky strategickému přístavu Gvádaru v Arabském moři přezdívanému „ústa do Perského zálivu“ Číňané navíc získají přímý přístup k pětině světových zásob ropy. Mluví se také o vojenské základně, pojistce přístupu ke strategické surovině, kterou Čína dováží většinou právě z Blízkého východu.
V Gvádaru přitom čínské firmy operují už několik let, zatím však spíše s problémy. Ty by prý měla vyřešit až slibovaná infrastruktura. Čína se proto pojistila v pondělí podepsanou smlouvou, podle níž přístav zůstane v čínských rukách i příštích čtyřicet let.
What's behind China and Pakistan's new BFF status? http://t.co/emayJJTA2N pic.twitter.com/tqTuqE5DIn
— NBC News (@NBCNews) 26. Duben 2015Hlavní zádrhel tkví v neklidné provincii Balúčistán, ve které Gvádar leží a nad níž má Islámábád jen omezenou kontrolu. Mezi mnoha cíli tamních ozbrojenců se tak v minulosti ocitly i ty čínské. Není proto žádným překvapením, že jedním z hlavních bodů, které čínský prezident v Pákistánu projednával, byla právě bezpečnostní situace.
‚Kvůli Pekingu jsem nepohřbila otce.‘ Ujgurská hrdinka a vězni absurdistánu |
A nejenom v Pákistánu. Čínské město Kašgar, kde má superdálnice začínat, leží v autonomní oblasti Sin-ťiang, obývané muslimským etnikem Ujgurů, které Peking urputně označuje za teroristy. Jakkoliv je hrozba ujgurského terorismu zveličovaná, riziko sabotáže tady je. Především když ujgurští bojovníci údajně operují i v přilehlých kmenových oblastech Pákistánu. Přesto má Gvádar fungovat jako nový dopravní uzel a důležité překladiště pro čínský trh už příští rok.
Falešná láska
Paktování dvou hlavních rivalů pozorně sleduje Indie. Ale právě na čínské snaze si to v Dillí příliš nerozházet (Si nepřijal pozvání na pákistánskou vojenskou přehlídku, naopak příští měsíc hostí indického premiéra Naréndru Módího) prosvítá skutečný charakter „přátelství do každého počasí“.
Čína totiž v první řadě naplňuje vizi sebe sama jako nové asijské supervelmoci a Pákistán ji na této cestě doslova slouží jako „koridor“. Nic víc.
