K urnám se během takzvaného volebního superúterý chystají voliči ve dvanácti státech a Sanders doufá, že uzme Hillary vítězství nejméně ve čtyřech z nich – ve Vermontu, Minnesotě, Massachusetts a Coloradu. Vesměs se ale jedná o liberální enklávy s převahou bělošských voličů.
Rozhodující hlasy
CNN: Rozhodne se mezi Trumpem a ClintonovouO novém americkém prezidentovi se rozhodne mezi republikánem Donaldem Trumpem a demokratkou Hillary Clintonovou. Vyplývá to z aktuálního celoamerického průzkumu veřejného mínění, který provedla televize CNN a organizace ORC. Zveřejněn byl v předvečer takzvaného superúterý, kdy se bude klání o stranické nominace demokratů a republikánů konat ve 13 státech USA. |
Jižní státy, jako Georgia, Alabama, Arkansas, Texas či Tennessee, budou zřejmě patřit Hillary, kde ji k vítězství pravděpodobně dopomohou černoši. Statistika mluví jasně: Hillary podporuje osm z deseti černošských voličů. A pokud budou Clintonovou nadále volit umírnění, starší demokraté a alespoň polovina latinos, černošské hlasy budou rozhodující.
Prvním testem jejich pevné a především obrovské podpory Hillary se stala Jižní Karolína, která má demokratické primárky již za sebou. Sobotní nominační souboj ve státě, kde Afroameričané tvoří až 55 elektorátu, přinesl Clintonové drtivé vítězství: nad Sandersem vyhrála o téměř 50 procent.
Televizní souboj demokratických kandidátů: Bernie Sanders a Hillary Clintonová.
Jedním z důvodů této přízně je Barack Obama, jehož prezidentství začala Hillary veřejně chválit (i hájit).
Většina Afroameričanů má za to, že Obama během svého působení v Bílém domě čelil bezprecedentní zuřivé opozici republikánů, kteří prezidenta neúnavně popisují jako toho nejhoršího v historii a viní ho za jakýkoliv nezdar. V liberální společnosti v poslední době zlidovělo následující rčení – když se člověku v životě něco nepovede nebo když něco pokazí, sarkasticky zvolá: „Díky, Obamo!“
Afroameričané mají ve velké většině za to, že odpor konzervativců vůči Obamovi vychází z rasistických pohnutek. Vlnu veřejného odporu v černošské komunitě vyvolal nynější postoj senátních republikánů, kteří nehodlají umožnit Obamovi jmenovat nového člena Nejvyššího soudu po úmrtí konzervativního soudce Antonina Scalii.
  |
Méněcenné prezidentství
Republikáni se obávají, že by Obama nominoval liberálního soudce, a instituce by se tak posunula ideologicky doleva. Nicméně fakt, že republikáni Obamovi dokonce odpírají senátní slyšení, nemá v historii obdoby.
Bakari Sellers, někdejší demokratický zákonodárce v Jižní Karolíně zašel až tak daleko, že republikány v Senátu obvinil z toho, že Obamovo prezidentství pokládají za „méněcenné“ neboli jeho mandát vnímají jako „třípětinový“ (Obama opustí Bílý dům až za jedenáct měsíců). Sellers narážel na doby, kdy černoši nebyli považováni bělošskými rasisty za „úplné lidské bytosti“.
Nejradikálnější soudní příkaz. Kalifornie snižuje počty vězňů, propouští i vrahy |
Černošští voliči upozorňují na celou řadu podobných situací, kdy byl prezident Obama v jejich očích ponížen. Faktem je, že dodnes řada Američanů (většinou konzervativci) má za to, že Obama není křesťan a že se ani nenarodil v USA. Donald Trump, nynější republikánský favorit na nominaci mezi konzervativci, se stal jakýmsi mluvčím hnutí „birthers“, tedy lidí, kteří věří, že je Obama v Bílém domě nelegálně. Podle nich se prezident narodil v Africe. (Barack Obama přišel na svět na Havaji – pozn. redakce).
„Někteří (republikáni) prohlašují, že Obama nemá právo nikoho nominovat. Jako kdyby ani nebyl skutečným prezidentem,“ řekla nedávno v Harlemu Clintonová v reakci na senátní republikány a jejich postoj v souvislosti s jmenováním nového soudce.
Clintonová dodala, že podobné příklady „nenávisti a bigotnosti nemají v americké politice své místo“. Tato rétorika Hillary přinesla černošské sympatie a z nich vycházející podporu. Afroamerický volič si jednoduše bere kritiku Obamy a jeho prezidentství osobně.
Hillary Clintonovou podporuje osm z deseti černošských voličů (Denmark, Jižní Karolína).
Mechanismus přežití
Charles M. Blow, sloupkař listu The New York Times, se snažil popsat i další důvody černošské přízně vůči Hillary. Upozornil při tom na fakt, že jeho slovy miliony afroamerických rodin rozbila Clintonova mašinerie masového zavírání.
Kuřáci marihuany vyjdou z věznic. Reforma chce zmínit drakonické tresty |
Bill Clinton coby prezident zvolil tvrdý postup proti pachatelům malých, nenásilných deliktů, jako například vlastnictví a prodej marihuany; většina na léta zavřených byla tmavé pleti. Někdejší prezident tuto kapitolu svého prezidentství během této kampaně veřejně označil za chybu.
Blow navíc dodal, že politika Bernieho Sanderse by měla být Afroameričanům blízká, především jeho důraz na vytvoření rovnostářské společnosti. Sanders opakovaně zdůrazňuje, že jedno procento nejbohatších Američanů dnes vlastní více než zbytek země.
Černoši jsou přitom v porovnání s ostatními etniky na nejspodnějším sociálním stupni, a to již dlouhé dekády. Z nejnovější studie Institutu politických studií se sídlem ve Washingtonu vyplývá, že 400 nejbohatších Američanů má větší jmění než 42 milionů Afroameričanů dohromady.
Charles M. Blow svou úvahu o přetrvávající podpoře Hillary mezi Afroameričany uzavřel po ukazem na historii a zkušenosti, které zasely do duší Afroameričanů neoblomný pragmatismus. „Jde o mechanismus přežití... ten jde proti idealismu, proti kandidátovi, jako je Sanders. Černoši nechtějí být svedeni iluzí příliš velkých nadějí,“ napsal sloupkař.
Autor je spolupracovník LN ve Washingtonu.
