Průzkumy, zveřejňované v nizozemských médiích v posledních měsících, naznačovaly mírnou převahu dotázaných, kteří by hlasovali proti.
„Názory jsou velice rozdělené a současně existuje velká skupina, která si nevytvořila názor,“ uvedla společnost Ipsos. Podle jejího průzkumu se 37 procent dotázaných přiklánělo k hlasování proti, třetina byla pro a zbytek byl nerozhodnutý.
Mediální podvrhy se v Rusku dělají za státní peníze, říká ukrajinský expert na lež v síti |
Předpokládá se, že možný zamítavý výsledek - při dostatečně vysoké účasti - budou nizozemští euroskeptici a jejich kolegové z dalších evropských zemí vykládat především jako jasný výraz rostoucích pochyb evropské veřejnosti o současném směřování celé Evropské unie.
Obavy z krize
Vědomy si toho jsou i unijní špičky. Šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker varoval, že nizozemské odmítnutí dohody by mohlo vést ke „kontinentální krizi“ a destabilizaci. Obavy dává najevo i Kyjev. Ukrajinský prezident Petro Porošenko varoval, aby se jeho země, toužící se vymanit ze sféry ruského vlivu, nestala rukojmím „interní debaty v Nizozemsku o budoucnosti Evropské unie“.
O plebiscit je ale v Nizozemsku zatím malý zájem. Maurice de Hond, ředitel jednoho z hlavních úřadů pro průzkum veřejného mínění, s ohledem na dosavadní vývoj očekává, že účast dosáhne 25 až 30 procent, uvedla agentura Reuters. Do 13:00 SELČ v Amsterodamu hlasovalo 6,5 procenta oprávněných voličů, v Rotterdamu to v poledne bylo 7,4 procenta a v Haagu je účast pod devíti procenty.
Dutch Ukraine vote tests strength of anti-EU mood https://t.co/lFhja8fBVj via @Reuters
— The Sojourner Truth (@sotrueradio) 6. dubna 2016
Aby se výsledkem musela vláda zabývat, je třeba nejméně třicetiprocentní účast. Hlasování má jen poradní charakter, je však zřejmé, že nizozemská politická scéna jej ignorovat nemůže, i kvůli parlamentním volbám v příštím roce.
Při rozhodování voličů bude zřejmě spíš než detaily dohody s Kyjevem hrát roli celková atmosféra v Evropské unii, která má trvalé potíže zvládat například migrační krizi.
Na druhé straně pozorovatelé připomínají, že odmítnutí sbližování s Ukrajinou by mohlo být vnímáno jako přitakání konfrontační politice Ruska a jeho prezidenta Vladimira Putina.
Nizozemci hlasují v době, kdy je jejich stát předsednickou zemí EU. Dnešek se tak považuje i za jeden z klíčových momentů pro nizozemské předsednictví a vládu premiéra Marka Rutteho.
