Poprvé za svoji sedmdesátiletou historii nevybírá OSN budoucího generálního tajemníka za zavřenými dveřmi. Tedy alespoň oficiálně.
Valné shromáždění loni přijalo několik změn, které mají učinit volbu transparentnější. Seznam kandidátů je tak nyní veřejný a minulý týden první uchazeči podstoupili „grilování“ před 193 zástupci členských zemí, jehož záznam si může kdokoliv najít na internetu.
Devět kandidátů
Očekává se přitom, že po jihokorejském diplomatovi Pan Ki-munovi, jemuž vyprší druhý pětiletý mandát letos v prosinci, a jeho ghanském předchůdci Kofim Annanovi by se měl šéfem organizace nyní poprvé stát některý ze zástupců východní Evropy. Podle nepsaných pravidel se totiž jednotlivé regiony světa v obsazování vedoucího postu střídají. Tajemník zároveň nepochází z pětice velmocí, majících křeslo stálého člena Rady bezpečnosti.
Mezi Kosovem a Srbskem hoří nový spor. Jablko sváru? Touha po UNESCO |
Želízka v ohni má tak nyní hned sedm „východoevropských“ zemí: Bulharsko, Moldavsko, Makedonie, Černá Hora, Srbsko, Chorvatsko a Slovinsko. S výjimkou slovinského exprezidenta Danila Türka vyslaly všechny do boje své současné nebo bývalé ministry zahraničí.
Mimo východoevropský region ale podali oficiální přihlášku také dva další uchazeči, oba bývalí premiéři a ostřílení diplomaté v řadách OSN: Novozélanďanka Helen Clarková, jež aktuálně vede rozvojový program mezinárodního společenství, a Portugalec António Guterres, který byl komisařem OSN pro uprchlíky.
Zákulisní aliance a hledání kompromisu mezi velmocemi
Byť nepsaná pravidla velí vybírat nového šéfa ve východní Evropě, není vůbec vyloučeno, že nakonec padne volba právě na tyto dva poslední kandidáty. Navzdory dušování mezinárodního společenství o nových pravidlech totiž volba zůstává otázkou zákulisních aliancí a hledáním kompromisu mezi světovými mocnostmi.
Rusko přilévá olej do ohně makedonské krize. Využívá nechuti Evropy |
Budoucího šéfa sice po sérii takovýchto veřejných slyšení na podzim posvětí Valné shromáždění, Učiní tak ale na základě předvýběru Rady bezpečnosti, jejíchž pět stálých členů má právo veta. A právě zde začíná starý známý tanec mezi vejci.
Část kandidátů se proto zdá předem vyřazena. Třeba srbský exministr zahraničí Vuk Jeremič může být atraktivním uchazečem hlavně pro Rusko, s nímž Bělehrad pojí silná aliance – méně už však pro USA kvůli otázce Kosova. A po sérii slyšení před Valným shromážděním, která se uskutečnila minulý týden, se jisté otazníky vznáší i nad dosavadní favoritkou, bulharskou šéfkou UNESCO Irinou Bokovovou.
DTN Italy: Bulgaria's Bokova sees manipulation in race to be UN chief: Bulgaria's Irina Bokova on Thursday hit... https://t.co/pn1IoNuBW4
— DTN Italy (@DTNItaly) 21. dubna 2016
V prospěch Bokovové sice svědčí vedle zkušeností s vedením mamutí instituce, jako je právě organizace pro výchovu, vědu a kulturu, že poměrně početná skupina členských zemí v čele s USA volá po tom, aby vůbec poprvé zasedla v úřadu žena. Ostatně ženské kandidátky jsou hned čtyři. Zároveň ale v případě Bokovové jisté kontroverze v očích Západu vyvolávají její možná až příliš vřelé vztahy s Moskvou.
Je totiž jakýmsi veřejným tajemstvím, že právě ji by Rusko patrně vidělo v roli nového šéfa OSN úplně nejraději. Kariérní diplomatka, jež pochází z prominentní komunistické rodiny, vystudovala prestižní moskevský institut MGIMO, jenž se za dob Sovětského svazu platil za líheň agentů KGB. Nechyběla však třeba ani na loňské monumentální vojenské přehlídce v ruské metropoli a podle britského tisku do Moskvy létá mimořádně často i nad pracovní rámec.
Britský bulvár ji kvůli tomu už v souvislosti s nadcházející volbou překřtil na „Putinova miláčka“. Bokovová tomu ovšem částečně sama nahrála, když při konfrontaci před Valným shromážděním odmítla odpovědět na to, co si myslí o ruské anexi Krymu.
Frustrované Romy láká džihád. Šíří se Islámský stát v bulharských ghettech? |
Britové si nyní podle zákulisních informací dokonce připravují půdu pro vyšetřování jejího působení v čele UNESCO. Bokovová totiž údajně nechala upravit výběrové řízení na post jednoho ze svých poradců na míru pro brazilskou uchazečku výměnou za podporu této jihoamerické země při souboji o post šéfa OSN.
Pro Bokovovou to není první aféra v čele organizace. Již dříve čelila kritice, třeba když jmenovala velvyslankyní dobré vůle první dámu autoritářského Ázerbájdžánu Mehriban Alijevovou.
Proud of these women taking mother language literacy @ Tilaurakot Community Learning Centre,Nepal, w/ UNESCO support pic.twitter.com/nzY6y4WRDA
— Irina Bokova (@IrinaBokova) 19. dubna 2016
Slováci se do boje zatím nehrnou
Vedle Bokovové bývá jako možný budoucí generální tajemník hojně skloňován také bývalý slovinský prezident a další zkušený diplomat OSN Danilo Türk. Do klání však ještě mohou vstoupit další kandidáti, a notně tak zamíchat preferencemi. Hojně se již delší dobu v tomto ohledu spekuluje rovnou o dvojici slovenských diplomatů: současném ministru zahraniční Miroslavu Lajčákovi a jeho předchůdci v úřadu a nynějším šéfovi mise OSN v Iráku Jánu Kubišovi. Ani jeden zatím kandidaturu nepotvrdil.
Prezident s krví na rukách? Cesta Hashima Thaçiho od ‚hada‘ z UÇK na vrchol Kosova |
Zvlášť o Lajčákovi se však v kuloárech hovořilo, že by mohl být akceptovatelným uchazečem jak pro Západ, tak pro Východ. Vystudoval stejnou moskevskou školu jako Bokovová a má na kontě mimo jiné post vysokého představitele mezinárodního společenství pro Bosnu a Hercegovinu.
Ve prospěch bulharské šéfky UNESCO svědčí i to, že poměrně početná skupina členských zemí v čele s USA volá po tom, aby vůbec poprvé zasedla ve vedení OSN žena.
Se reúne Vladimir Putin con la directora de UNESCO, Irina Bokova, en Foro Internacional Cultural de San Petersburgo pic.twitter.com/sQTWchUTt8
— FOROtv (@Foro_TV) 14. prosince 2015
