Americká obchodní komora v Německu staví rozmach populistických stran hned na druhé místo v tom, co podle ní představuje pro Evropu nejdůležitější výzvu. Osmasedmdesát procent respondentů z řad amerických firem se obává ekonomické nestability v Evropě, 70 procent se obává populistů a 65 procent má strach o legitimitu evropských institucí.
Američtí investoři počítají i s krizovými scénáři, které berou v úvahu odpor vůči globalizaci a opětovné uzavření evropských hranic.
EU čekají klíčová hlasování: italské referendum a rakouské prezidentské volby v prosinci, německé parlamentní volby na podzim 2017, nizozemské všeobecné volby v březnu 2017 a francouzské prezidentské volby v dubnu 2017.
...
Ana Palaciová, bývalá španělská ministryně zahraničí, v článku pro Project Syndicate upozorňuje, že rozumný výsledek jednání o brexitu je stále možný, ale nárůst animozity je bohužel zjevný na obou stranách. Je to prý paradox brexitu: čím déle bude trvat, než se pragmatismus znovu vrátí do hry, tím vyšší je šance, že zneklidňující účinek nejistoty nenávratně poškodí Británii a EU.
V Británii se parlament a vláda napadají ohledně toho, jaká má být role a aktivita obou institucí při vyjednávání o brexitu, hádky probíhají uvnitř kabinetu Theresy Mayové a pak je tu otázka skotské nezávislosti, která je znovu na stole.
Rétorika přitvrzuje i ze strany evropských lídrů. Německá kancléřka Angela Merkelová na přednášce pro lídry německého byznysu jasně řekla, že z jednotného trhu nikdy nepůjde oddělit svobodný pohyb osob, francouzský prezident pravil, že Británie bude muset za brexit zaplatit, a nejvíce přitvrdil Donald Tusk výrokem, že „jedinou alternativou tvrdého brexitu je žádný brexit“.
Dynamika se asi bude zhoršovat, protože první měsíce oficiálních vyjednávání budou probíhat v době vrcholící kampaně voleb v Německu, ve Francii a v Nizozemsku a brexit se stane volebním tématem. Mezitím se může stát, že mnozí investoři budou raději investovat jinde (Renault-Nissan) a některé banky se mezitím z Londýna přesunou na kontinent.
Přesto autorka textu doufá, že to nakonec dopadne „dobře“ – v tom smyslu, že se uzavře přechodná dohoda podobná té, kterou má s EU Norsko, a mezitím opadne tlak a vznikne prostor v klidu se dohodnout na tématech, jako jsou příspěvky do rozpočtu EU, jurisdikce evropských soudů, migrace apod. Do diskuse se ale musí vrátit smířlivost a pokora.
...
Robert Skidelsky na stránkách Project Syndicatu upozorňuje, že slabá libra nebude pro britskou ekonomiku takovým požehnáním, jak si leckdo myslí. Především prý proto, že slabá libra pouze zvýší inflaci, tím porostou náklady a efekt oslabení měny se vymaže.
Británie prý potřebuje snížit dovoz ze současné úrovně 30 procent HDP na 20 procent, tedy na úroveň z roku 1974. Národní investiční banka, jejíž vznik podporuje Labouristická strana, prý potřebuje program podpory investic do oborů, které mají vysoký potenciál nahrazení importu.
