Nová šéfka islandské vlády svět zaujala svojí homosexuální orientací.
Islanďané to neřeší, hlavně když ostrov vyvede z krize.
REYKJAVÍK/PRAHA Do čela islandské vlády, která padla v důsledku ekonomické krize, usedne koncem týdne Jóhanna Sigurdardóttirová, dosavadní ministryně sociálních věcí. Více než svým plánem, jak vyvést zemi z rozsáhlého finančního kolapsu, však 66letá politička zaujala svět něčím jiným. Bude pravděpodobně první premiérkou současnosti, která se netají svou lesbickou orientací.
Dosavadního premiéra Geira Haardera donutily k rezignaci měsíce trvající protesty. Poté, co na své limuzíně opakovaně našel rozbitá vajíčka, se v pondělí rozhodl rezignovat. Islandský prezident Ólafur Ragnar Grímsson pověřil sestavením prozatímní vlády Sociálnědemokratickou stranu (AF) spolu s Červeno-zeleným hnutím (VG).
Jenže šéfka AF a současná ministryně zahraničí Ingibjörg Sólrún Gísladóttirová se zotavuje po operaci nádoru na mozku a tak post předsedkyně vlády nabídla „Svaté Jóhanně“, jak se Sigurdardóttirové na Islandu říká. „Nyní potřebujeme silnou vládu, která spolupracuje s lidmi,“ prohlásila Sigurdardóttirová a dodala, že zbytek kabinetu bude oznámen v sobotu.
Jak napsal britský deník The Times, volba Sigurdardóttirové do čela islandské vlády je historickým mezníkem pro gay a lesbické komunity po celém světě. Politička už léta žije s partnerkou Joninou Leosdottirovou, novinářkou a dramatičkou a v roce 2002 uzavřely registrované partnerství. Z prvního manželství má dva syny.
Kdo by si však myslel, že její soukromý život plní na Islandu titulní stránky novin, je na velkém omylu. Ačkoli patří mezi nejoblíbenější političky, její orientace není tím, co Islanďany zajímá. „Jóhanna je velmi uzavřená osoba,“ citoval deník The Independent islandský vládní zdroj. „Mnoho lidí ani nevědělo, že je lesbička. A když o tom zaslechli, jenom pokrčili rameny. To ale neznamená, že je to nezajímá; chtějí vědět, s kým žije – ale ne o nic víc, než kdyby byla muž, který žije s ženou.“ Osobní triumf Pro Sigurdardóttirovou je zvolení premiérkou významný osobní triumf. V době, kdy je většina islandských politiků pranýřována za to, že zemi přivedli do finanční krize, se jí jako jediné ministryni podařilo nejen udržet popularitu, ale dokonce ještě zvýšit.
Island se od loňska potýká s nejhorší krizí ve své novodobé historii. Na podzim zaznamenaly pád všechny tři přední banky a zhroutila se i islandská koruna. Finančnímu bankrotu, na pokraji kterého se Island loni ocitl, se podařilo zabránit jen díky škrtům ve státním rozpočtu a půjčkám od Mezinárodního měnového fondu. Země však doposud dluží nemalé částky zahraničním investorům.
Demonstrace a protesty minulý týden zašly až tak daleko, že policie musela po téměř půl století poprvé použít proti davu slzný plyn. V ulicích hlavního města Reykjavíku se sešlo na 32 tisíc lidí, což je přibližně 10 procent celé populace ostrovního státu.
Současná situace je tak výzvou pro novou premiérku, která je proslulá svým sociálním cítěním a zájmem o potřeby lidí. Kritici jí však vytýkají nedostatek ekonomických zkušeností a obávají se, že nebude schopna „vyléčit“ krizí narušené ostrovní hospodářství.
***
„Svatá Jóhanna“
Budoucí premiérka Islandu pracovala v 60. a 70. letech jako letuška u společnosti Loftleidir Airlines (dnes Icelandair). V roce 1978 byla zvolena do parlamentu.
V letech 1987–1994 byla ministryní sociálních věcí, poté znovu od roku 2007.
Z prvního manželství má dva syny. V roce 2002 uzavřela registrované partnerství s novinářkou Joninou Leosdottirovou.
Kdo by si však myslel, že její soukromý život plní na Islandu titulní stránky novin, je na velkém omylu
