V době, kdy je u nás půl milionů nezaměstnaných, a ve Španělsku dokonce ztratil místo jeden člověk z pěti, zapláče asi jen málo očí nad faktem, že finanční krize nezasahuje jen „ty dole“. To nic nemění na faktu, že blesky bijí i „tam nahoře“, a málokterý příběh vyvolal tolik zájmu, ba úžasu jako finanční nesnáze fotografky Annie Leibovitzové.
Loni na podzim se tato fotografka obrátila na firmu Art Capital Group (ACG) s žádostí o půjčku. Nejdřív to bylo pět milionů dolarů, v prosinci pak dalších deset a půl. Jako zástavu firmě upsala kromě jiného i své domy v Greenwich Village, a co vzbudilo největší pozornost, autorská práva na všechny fotografie, které kdy pořídila. Nejen to. Zavázala se postoupit firmě práva na všechny fotografie, jež v budoucnu pořídí, dokud nebude půjčka vyrovnána. To jsou podmínky, že by si Shylock lepší nevymyslel.
Ve skutečnosti toho tolik k divení není. Zmíněná firma ACG se zabývá obchody tohoto typu systematicky. Půjčuje peníze a jako zástavu bere umělecké předměty. Krize firmě přinesla konjunkturu. Půjčuje peníze od půl milionů dolarů výše a úrok si počítá od šesti do šestnácti procent. Loni půjčila 80 milionů a letos očekává nárůst na 120 milionů dolarů půjček krytých uměleckými předměty. Také jiná podobná firma usazená na Manhattanu, Art Finance Partners, oznámila nárůst obchodů o 40 procent. V San Francisku působí ArtLoan. Její úroky jsou ještě vyšší, dosahují až 24 procent. Objem obchodů jí raketově roste. A výnosy?
Půjčka obvykle obnáší 40 procent odhadní ceny. Není to snadný obchod. Aby přinesl zisk, je nutno umělecké objekty, jež propadly, prodat, a to není snadná úloha v době, kdy teče do bot i bohatým. Taková Veronica Hearstová si také půjčuje a do zástavy dává předměty ze svých sbírek, místo aby chodila po aukcích a sbírky rozšiřovala, jak to dělala dosud.
Zkažené jubileum Světově proslulá fotografka se 2. října dožije svých šedesátin. Opravdu dožije, těžko říci, zda bude mít náladu na oslavování. Začínala v roce 1980 v prestižním časopisu Rolling Stone. Právě ona je autorkou fotografie, kterou dnes zná asi většina našich čtenářů, totiž snímku Johna Lennona a Yoko Ono, jenž sloužil jako inspirace ke skandální montáži fotografií manželů Paroubkových na obálce Reflexu. I práva na tuto světově proslulou fotografii dala do zástavy na multimilionovou půjčku. Leibovitzová ji pořídila pět hodin předtím, než Mark David Chapman Lennona zastřelil.
Fotografka šla od úspěchu k úspěchu. Pracovala pro časopis Vanity Fair a účastnila se reklamní kampaně pro American Express. Svoje portréty světových celebrit vystavila v roce 1991 v National Portrait Gallery a od té doby v mnoha prestižních galeriích USA. K fotografovaným celebritám se řadí Demi Mooreová i královna Alžběta, Bruce Springsteen i Bill Gates. Sama se stala celebritou, sama byla fotografována, sama byla v popředí zájmu médií seriózních i bulvárních, zvláště pak byly probírány její vztahy se spisovatelkou Susan Sontagovou. Život ve snovém světě To, že se vzdala zisků i z budoucí práce, hraničí s nepříčetností. Spolu s úroky objem půjčky vzrostl na neuvěřitelných 24 milionů dolarů. Do finančních nesnází fotografka zabředla už v roce 2002, kdy ke svému -podle amerických měřítek - historickému domu v Greenwich Village přikoupila dva další a pustila se do renovace. Vrhli se na ni památkáři i její soused, jenž ji žaloval o patnáct milionů dolarů za poškození zdi mezi jeho a jejím pozemkem. Navíc proti sobě popudila i stát, jelikož nezaplatila daně za roky 2004, 2006 a 2007. To není ani zdaleka plný výčet jejích dluhů. Právě ten zřejmě naznačuje klíč k pochopení záhady, proč umělkyně dopadla, jak dopadla.
Život ve snovém světě, práce na vytváření snů o lidech, kteří nejsou lidmi, ale jakýmisi pohádkovými představami, to vše vedlo ke ztrátě smyslu pro realitu. Ve Vanity Fair měla příjem dva miliony dolarů ročně, a nebyl to jediný její příjem. Takový příval bohatství může mít zdrcující vliv na soudnost a snadno způsobí ztrátu smyslu pro realitu. Fotografka zřejmě překročila pomyslnou hranici, kdy se rozmařilost stává posedlostí, a když pak přijde krize a příval peněz opadne, z rozmařilce se snadno stane chudák.
K rozhodnutí mělo dojít ve čtvrtek večer našeho času. Jisté je, že fotografka půjčku nesplatila. Cena jejích děl se odhaduje na 40 milionů, na stejnou sumu pak cena jejích nemovitostí. Je tedy z čeho se hojit a umělkyně hladem určitě neumře. Ať to dopadne jakkoli, případ by měl být mementem nabádajícím k bedlivým úvahám před zabřednutím do dluhů. Což platí pro státy stejně jako pro umělecké fotografy.
O autorovi| ONDŘEJ NEFF, novinář a spisovatel
