Architekti ze Studia Gang pod vedením Jeanne Gangové ji navrhli úplně jinak. Výsledek nakonec připomíná spíše scénu ze sci-fi filmu než muzeum na jedné z nejprestižnějších adres na planetě.
Centrální pětipatrové atrium připomíná geologický útvar tvarovaný prouděním větru a vody. Vše je navíc otevřeno dennímu světlu, a liší se tak od tradičních v důsledku tmavších muzejních budov.
Přesto má nová budova trochu „jeskynní“ atmosféru. Sama o sobě je důvodem k návštěvě, při té příležitosti ale stojí za to se podívat i na exponáty přírodních divů světa.
Projekt zabral téměř dekádu a rozpočet byl v přepočtu více než deset miliard korun, proti plánům se nabralo čtyřleté zpoždění. Vznikly nové prostory pro výstavy i vzdělávání.
Novostavba ale není jen novým prostorem. V první řadě vytváří nový vstup a tvář komplexu a všechny zbylé muzejní budovy, které vznikaly v průběhu téměř 150 let, také funkčně propojuje. Odstranily se dosavadní slepé koridory, případně i smyčky, které návštěvníka nakonec dovedly tam, odkud vyšel.
„Gilderovo centrum je navrženo tak, aby vybízelo ke zkoumání a objevování, které je nejen symbolem vědy, ale také velkou součástí lidského bytí,“ uvedla k projektu architektka Gangová.
