Pátek 27. ledna 2023, svátek má Ingrid
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Ekonomika

Češi si myslí, že svět bez plastu by byl čistší, ale život by se značně prodražil

Jednou z cest, jak pomoci k ochraně životního prostředí a planety Země je správné třídění a nakládání s odpady. foto: ALPLA a Replastuj.cz

Advertorial
Česko si letos po dvaatřicáté připomíná Den Země. K její ochraně může přispět i správné pochopení odpadu a jeho třídění a recyklace. Iniciativa Replastuj proto boří ve společnosti zaryté mýty o plastu a upozorňuje na jeho benefity.
  8:00 – ADVERTORIAL

Globální oteplování, stoupající hladina moří i oceánů, povodně, tornáda. Planeta Země se vlivem lidského chování neustále proměňuje, dopady klimatických změn jsou stále intenzivnější a urychlují se. Právě nutnost ochrany životního prostředí připomíná každoročně 22. dubna Den Země. Poprvé se slavil v roce 1970 ve Spojených státech amerických, o dvacet let později se k němu připojily i ostatní země světa včetně Česka.

Základní pravidlo? Neplýtvat

Pomoci k ochraně planety přitom může i jednotlivec. Stačí provést několik změn v chování a zažitých zvyklostech. „Je škoda, že veřejnost nebere zodpovědnost za životní prostředí jako svou občanskou povinnost. Stát i firmy mají určitý podíl na kvalitě životního prostředí, významnou část této zodpovědnosti však nese každý z nás,“ upozorňuje Vladimír Kočí, děkan Fakulty technologie ochrany prostředí VŠCHT v Praze.

Jednou z věcí, kterou může změnit každý, je neplýtvat. Energií, jídlem, obaly a bezhlavě nenakupovat. Velkým nešvarem společnosti jsou právě jednorázové obaly. Proto by se lidé měli snažit je co nejméně používat nebo vybírat zboží v obalech z recyklátu, který je v potravinářství nejekologičtější alternativou. Nápojové lahve z rPET lze totiž prakticky do nekonečna recyklovat. Ne vždy to jde, ne každý takto nakupovat chce. Když už však člověk obaly užívá, měl by je také správně třídit.

Češi třídí, ale chybí jim informace

Aktuální průzkum iniciativy Replastuj přitom ukazuje, že v Česku třídí odpad zhruba tři čtvrtiny domácností. V porovnání s některými evropskými zeměmi jsou tak na tom Češi opravdu dobře. K zodpovědné recyklaci v posledním letech přispívá také přístup měst a obcí, které počet barevných popelnic navyšují, a přibližují je tak mnoha domácnostem. Výzkum však ukazuje, že především k plastům přistupují Češi v zajetí mnoha mýtů a předsudků.

Věděli jste, že…

  • Každý člověk v EU za sebou zanechá zhruba 8,4 tuny uhlíkových emisí ročně? Obaly představují pouze zlomek uhlíkových emisí ve srovnání s dopravou, energií a potravinami – konkrétně 0,6 %.
  • Jen jeden zpáteční let z Vídně na Mallorku vyprodukuje tolik uhlíku jako používání plastových obalů po dobu přibližně jedenácti let?
  • Kontaminovanou vodu lze vyčistit v průhledných PET lahvích pomocí UV záření? Toto jednoduché řešení může pomoci lidem žijícím v oblastech, kde čistá pitná voda není dostupná.
  • Nezabalená salátová okurka vydrží čerstvá tři dny, zatímco okurka zabalená v plastové fólii až 20 dní?

Dostatečného povědomí o plastech, informací o správném zacházení s nimi i o tom, jak ovlivňují životní prostředí, je ve společnosti stále málo. Až třetina respondentů uvádí, že nikdy ve škole nepřišli do styku se vzdělávacím projektem nebo akcí, která by měla zvýšit povědomí o recyklaci a třídění odpadu. Ač je nejmladší generace v tomto ohledu vzdělávána více, než tomu tak bylo v minulosti, stále věří většině mýtů o škodlivosti plastů na životní prostředí.

Plasty jsou pro osm z deseti lidí tím nejškodlivějším materiálem z klasických tříditelných odpadů. Odpad z plastů potom považuje stejný počet respondentů za reálnou hrozbu pro životní prostředí.

Plastové obaly přitom v Evropě představují pouze přibližně 19 procent z celkového obalového odpadu a jejich podíl ještě klesá. „Od roku 1991 se obaly vyrobené z plastu staly v průměru o 25 procent lehčí, například díky lepším materiálovým vlastnostem, pokrokům ve výrobní technologii a designu. To vede jen v západní Evropě k ročnímu poklesu o téměř 6,2 milionu tun plastů,“ poukazuje Jan Daňsa, ředitel české pobočky společnosti ALPLA, nejvýznamnějšího světového výrobce plastových obalů. Podle něj bude trend pokračovat i nadále, protože do roku 2025 musí každá PET lahev obsahovat 25 procent rPET, do roku 2030 dokonce 30 procent rPET.

Život bez plastu by se prodražil, i přírodě

Pětina dotazovaných překvapivě uvedla, že by svět klidně mohl být zcela bez plastu. Sedm procent lidí prohlásilo, že by se neobešli bez PET lahví, igelitových sáčků nebo elektra. „Petky“ by postrádali především mladí lidé ve věku od 15 do 24 let.

Plastové obaly přitom v Evropě představují pouze přibližně 19 procent z celkového obalového odpadu a jejich podíl ještě klesá.

Byl by však svět bez plastu skutečně čistší a ekologičtější? Čtvrtina lidí si myslí, že ano. Současně by se však život prodražil a byl podle nich složitější. Podle odborníků hrají dnes plasty v řadě oborů, jako je například zdravotnictví nebo automobilový průmysl, nezastupitelnou roli. Jejich nahrazení jinými materiály by tak způsobilo ještě vyšší ekologickou zátěž.

„Svět bez plastů by nebyl ekologičtější, protože výroba, distribuce, likvidace a recyklace jiných materiálů generuje větší množství CO2, než je tomu v případě plastů. Nesnížilo by se ani množství odpadu, respektive zvýšil by se podíl odpadu, který je obtížné efektivně recyklovat nebo jehož recyklace zatěžuje životní prostředí,“ vysvětluje Jan Daňsa ze společnosti ALPLA.

Boří mýty, ukazují benefity

V Česku vzniknuvší edukativní iniciativa Replastuj se snaží mýty o plastech uvádět na pravou míru a rovněž poukázat na to, že dobře uchopené a pochopené plastové obaly jsou pro přírodu nejpříznivějším řešením. „PET lahev je z ekologického hlediska nejšetrnějším nápojovým obalem. Je stoprocentně recyklovatelná a ve formě rPET donekonečna použitelná,“ uvádí Jan Daňsa, ředitel české pobočky společnosti ALPLA, která je iniciátorem kampaně #replastuj. Vychází přitom z výsledků LCA analýzy, která hodnotí dopad různých druhů obalů na životní prostředí v průběhu celého jejich životního cyklu. Plastové obaly totiž zanechávají menší ekologickou stopu než kovové nebo skleněné obaly.

Iniciativa Replastuj poukazuje také na to, že z důvodu nižších energetických výdajů je při výrobě PET lahví vypouštěno méně uhlíku než při výrobě skleněných lahví. Plast je velmi lehký, a proto se při jeho přepravě vypouští méně uhlíkových emisí než při přepravě jiných obalových materiálů. Při spalování plastů se potom využívá energie, kterou obsahují. Spalování je tak v případě plastů, které již nelze recyklovat, vhodnější než skládkování odpadu.

Zajímavosti a fakta o plastech

Webové stránky www.replastuj.cz nabízejí přehled o historickém vývoji a používání plastů od jejich vzniku do současnosti a také seznamují čtenáře s důležitými fakty o plastech a jejich ekologickém využití v různých oblastech. Součástí webu jsou i aktuální informace spojené s plasty, jako jsou nejčerstvější data a analýzy, podrobné výsledky zmiňovaného průzkumu věnovaného plastům a různé zajímavosti o plastech. Věděli jste například, že PET vloni oslavila 80 let od svého vzniku? Do diskuse o plastech se může zapojit každý, a to na facebookovém profilu @replastuj.cz, kde jsou také pravidelně zveřejňována související témata a aktuální informace.

Autor:
Témata: Česko, Den Země, plast

Mohlo by vás zajímat