Češi pokulhávají v recyklaci nápojových kartonů. Cenné materiály končí ve spalovnách

V třídění nápojových kartonů jsou Češi poměrně svědomití. V popelnicích na tříděný odpad jich končí velká většina. Podle průzkumu společnosti Tetra Pak celé čtyři pětiny Čechů deklarují, že obaly od mléka či džusů třídí. Avšak ani poctivé třídění v tuto chvíli nezajišťuje jejich recyklaci. Více než polovina Čechů přitom žije v domnění, že se tyto obaly v tuzemsku recyklují.

Realita je ovšem jiná. Drtivá většina obalů od džusů a mléka totiž v Česku končí na skládce nebo ve spalovně, k recyklaci jich putuje necelá čtvrtina. Ke změně by mohla přispět úprava legislativy. Do podoby, jakou má jinde v západní Evropě, kde se recykluje v průměru každý druhý obal.

Nápojové kartony legislativně neexistují

Na úplné špičce v třídění a následné recyklaci tetrapaků jsou země jako Belgie, Německo nebo Rakousko, které sledují, kolik nápojových kartonů se třídí a recykluje, a snaží se tento podíl stále zvyšovat. Naproti tomu v České republice nápojové kartony legislativně de facto neexistují a není u nás ani zákonná povinnost je recyklovat. Proto je v Česku míra recyklace tak nízká.

V třídění nápojových kartonů jsou Češi poměrně svědomití. V popelnicích na tříděný odpad jich končí velká většina.

„České zákony vnímají nápojové kartony jako papír, plast a hliník. Skrze tyto komodity pak výrobci plní i své povinnosti. Pokud uvedou na trh nápojový karton, můžou splnit svoji legislativní povinnost zpětného odběru například sběrem papírové krabice, plastového pytlíku a hliníkové fólie od čokolády. To z pohledu cirkulární ekonomiky nedává smysl, a proto aktuálně s ministerstvem životního prostředí diskutujeme o změně, která by národní cíl na recyklaci nápojových kartonů zakotvila do zákona,“ říká Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku ze společnosti Tetra Pak.

Tetrapaky vedou, za nimi je sklo a plast

Nápojové kartony jsou plně recyklovatelné a skládají se ze tří základních surovin. Víc než tři čtvrtiny každého obalu jsou z vysoce kvalitního papíru, který je cennou surovinou k dalšímu zpracování v papírenském průmyslu. Zbytek tvoří polyethylen a některé nápojové kartony obsahují i tenkou hliníkovou vrstvu, díky které například trvanlivé mléko nemusí do lednice.

Mezi Čechy jsou tyto obaly oblíbené, v průzkumu společnosti Tetra Pak je téměř polovina (48 procent) respondentů označila za preferovanou variantu obalu, ve které kupují mléko či džus. Na druhém místě skončily skleněné lahve (28 procent) a za nimi PET lahve (8 procent).

„Z pohledu vlivu na životní prostředí je velkou výhodou nápojového kartonu nízká uhlíková stopa. Pokud vezmeme v úvahu celý životní cyklus, mají nápojové kartony vůbec nejnižší uhlíkovou stopu v porovnání s dalšími dostupnými nápojovými obaly. Tu lze navíc ještě snížit tím, že se jich bude více recyklovat. K tomu jsou ale potřeba vedle snahy lidí o třídění odpadu i legislativní změny,“ upozorňuje Štěpán Ledvina ze společnosti Tetra Pak.

Za recyklaci si Češi rádi připlatí

Češi se při nakupování snaží zohledňovat výrobky, které jsou šetrné k životnímu prostředí. Při rozhodování v obchodě se ale řídí i podle své peněženky. Bezmála dvě třetiny oslovených respondentů (64 procent) deklarují, že se snaží kupovat výrobky šetrné k přírodě, ale jejich cena se nesmí od těch běžných příliš lišit.

Drtivá většina obalů od džusů a mléka v Česku končí na skládce nebo ve spalovně, k recyklaci jich putuje necelá jedna čtvrtina. Chybí legislativa.

Například víc než dvě třetiny Čechů (68 procent) by bylo ochotných připlatit si jednu korunu k ceně mléka nebo džusu, pokud by díky tomu měli jistotu, že obal bude určitě recyklován. Ve skutečnosti by ale stačilo mnohem méně.

„Z našich analýz vyplývá, že zavedení povinných recyklačních cílů pro nápojové kartony má jen minimální vliv na výslednou cenu výrobku na pultech obchodů. Konkrétně se jedná o změnu v řádech haléřů. Už takto malá částka dokáže zaručit to, že se významným způsobem zvýší recyklace těchto obalů a nápojové kartony nebudou končit ve spalovnách a na skládkách, ale vrátí se na trh například ve formě recyklovaných papírových utěrek nebo výrobků z plastu a hliníku,“ uzavírá Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku ze společnosti Tetra Pak.