„Dohledem nad finančním trhem a makroobezřetnostní politikou budeme pečovat o finanční stabilitu a odolnost bankovního systému. Budeme pokračovat v koordinovaném působení měnové a makroobezřetnostní politiky tak, aby byla udržována důvěra v hodnotu české koruny a stabilita makroekonomického prostředí. Povedeme dialog s vládou ohledně širší hospodářské politiky žádoucí pro vytváření zdravého makroekonomického prostřed,“ uvedl.
Michl se úvodním prohlášením zavázal k plnění mandátu banky, řekl analytik XTB Štěpán Hájek. V následujících měsících bude pro něj nejdůležitější dostat pod kontrolu inflaci. O té se v minulosti vyjádřil, že je jen přechodným vyústěním pandemických opatření, a sám tak vyšší inflaci neočekával, dodal analytik. „Další kroky banky budou důležité, protože je inflace nad 16 procenty a růstem sazeb se jí stále nepodařilo zkrotit. To může vytvářet horší makroekonomické prostředí do budoucna a bude na Michlovi, aby včas uvolnil měnové podmínky pro růst ekonomiky,“ podotkl Hájek.
„Kroky nového vedení ČNB ve zbytku roku budou záležet na vývoji inflace,“ doplnil analytik Purple Trading Petr Lajsek. Tu očekává ve třetím čtvrtletí stále výrazně nad deseti procent. „A ani známé ‚holubici‘, jako je Michl, pak patrně nezbyde nic jiného než navrhnout další zvýšení úrokové míry. To i přes fakt, že inflace, která aktuálně sužuje českou ekonomiku, je z části dovezená a nedá se tak rychle zkrotit zvyšováním úrokových sazeb,“ poznamenal.
Analytik portálu Capitalinked.com Radim Dohnal kvitoval, že nový guvernér vydal něco jako programové prohlášení. Nicméně první bod prohlášení podle něj nevychází striktně ze zákonů, ale zřejmě z nějakého přesvědčení. „ČNB má v ústavě definován jako hlavní cíl péči o cenovou stabilitu, o cíli finanční stability se tam nemluví. I v zákoně o ČNB se jako hlavní cíl uvádí péče o cenovou stabilitu, o finanční stabilitě není slovo. Chápu, že takto chce Michl veřejnosti slibovat, že banky budou stabilní. Nicméně není správné vytvářet dojem, že tyto dva cíle si jsou v zákonech rovny,“ poznamenal.
Meziroční inflace v květnu v ČR stoupla na 16 procent z dubnových 14,2 procenta. Inflace tak zůstává nejvyšší od prosince 1993, kdy se ceny meziročně zvýšily o 18,2 procenta. Podle analytiků budou ceny dále růst a inflace bude kulminovat ve třetím čtvrtletí až kolem 17 procent.
Nastupuje i Zamrazilová
Michl ve funkci nahradil Jiřího Rusnoka. Funkcí se v pátek ujímají i nová viceguvernérka Eva Zamrazilová a noví členové bankovní rady Jan Frait a Karina Kubelková. Prezident Miloš Zeman jmenoval dosavadního člena bankovní rady Michla guvernérem ČNB 11. května. Rusnokovi skončil druhý mandát a znovu kandidovat nemohl. Michl je odpůrcem současného cyklu zvyšování úrokových sazeb. V dosavadní sedmičlenné bankovní radě byl s dalším členem Oldřichem Dědkem v tomto názoru v menšině.
Michl hned po svém jmenování uvedl, že na prvním zasedání bankovní rady v srpnu navrhne ponechání úrokových sazeb beze změny. Michlovo jmenování vyvolalo rozporuplné reakce na politické scéně i mezi ekonomy, koruna reagovala prudkým oslabením.
Michl byl společně s Oldřichem Dědkem jedním ze dvou členů sedmičlenné rady ČNB, kteří na zasedání bankovní rady ve středu 22. června hlasovali pro ponechání úrokových sazeb beze změny. Zbylých pět členů rady v čele s Rusnokem hlasovalo pro zvýšení základní úrokové sazby o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Vyplývá to ze záznamu z jednání, který v pátek ČNB zveřejnila. Sazby rada ČNB zvyšuje kvůli rostoucí inflaci.
Bankovní rada ČNB určuje měnovou politiku země a rozhoduje o zásadních měnově-politických opatřeních. ČNB je vedle utváření měnové politiky zodpovědná za dozor nad finančním trhem, včetně bank, pojišťoven a kapitálového trhu. Bankovní rada je sedmičlenná.
Guvernér České národní banky podle zákona vystupuje navenek za ČNB. Řídí jednání bankovní rady a v případě rovnosti hlasů je jeho hlas rozhodující. Dále má právo účastnit se zasedání vlády. V dalších záležitostech ohledně řízení ČNB jsou kompetence rozděleny mezi všech sedm členů rady.
