Zdražování potravin zavdalo v uplynulých měsících několikrát příčinu k podezření z nekorektního chování. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže nyní představil výsledky svého několikaměsíčního šetření - nezjistil ani kartelovou dohodu ani nepřiměřené zvyšování marží jednotlivých aktérů.
Ministr uvedl, že je rád nezávislé prověření cen úřadem, stále si ale na svých slovech ohledně možného kartelu u cukru nebo vajec stojí. U cukru by měl antimonopolní úřad stanovisko ještě v následujících měsících dodat.
„Na této potravině máme velmi vážné podezření, že to velmi skokové zvýšení cen nebylo jen tak náhodou, a nevzniklo přirozenou soutěží. Pokud mezi sebou jednotlivé subjekty soutěží, tak nevznikají skokové nárůsty cen,“ řekl o cukru Nekula. Ve stejný okamžik si podle něj obchodníci u sladké komodity přirazili 14 korun.
9. května 2023 |
Podle úřadu se nevytvořil kartel u másla, mléka, drůbežího masa, mouky ani u vajec. Rozdílné ceny mezi privátními značkami a běžnými značkami jsou podle úřadu hlavně u mouky.
Nekula ale u vajec dále tvrdí, že úřad sledoval pouze balení o deseti kusech, větší přirážky se daly sledovat u balení po platech, tedy po 30 kusech. „Zde je situace úplně jiná,“ řekl.
„Zveřejněným šetřením ÚOHS považuji debatu o tom, kdo může za zdražování potravin, za ukončenou. Antimonopolní úřad prokázal to, co jsme říkali od počátku – že obchody nejsou viníkem rychlého růstu cen potravin v České republice,“ sdělil prezident svazu Tomáš Prouza.
Podle něj jsou na vině zdražování velké agroskupiny. Ale ani to ÚOHS nesdělil. Podle něj marže rostly nejvíce u zemědělců, ale z šetření vyplynulo, že zvyšovali ceny buď kvůli tomu, že dříve prodávali na hraně rentability, nebo kvůli rostoucím nákladům.
Agrární komora ČR úřadu poděkovala za to, že se situací zabývá, chybí jí ale informace o cenotvorbě jednotlivých hráčů na trhu. Na první pohled tak podle nich vypadá, že zdražují všichni.
„Nicméně ve skutečnosti to tak vůbec nemusí být, protože postrádáme informace o vztahu mezi výší nákladů vůči ceně konkrétní komodity a výši obchodní přirážky, přestože se těmito otázkami Úřad pro ochranu hospodářské soutěže podle našich informací také zabýval. Současně je třeba zdůraznit, že čeští chovatelé a pěstitelé jsou sice na začátku potravinové výrobní vertikály, ale mají s produkcí rostlinných i živočišných komodit zdaleka nejvíce práce a také nákladů,“ sdělil prezident komory Jana Doležal.
12. dubna 2023 |
Navíc se podle něj například kuře musí několik týdnů odchovávat, kdežto prodá se za několik dní. Náklady tak jsou pro zemědělce podle něj logicky vyšší.
Úřad prošetřoval cenotvorbu u zemědělců, potravinářů i obchodníků u pěti komodit od roku 2018. Ceny pět let zpětně zkoumal kvůli tomu, že v posledních letech není v Česku normální situace – a to nejdřív kvůli koronavirové pandemii a nyní bezprecedentní inflaci.
Šéf úřadu Petr Mlsna řekl, že marže si vzhledem ke zvyšujícím se nákladům zvedly všechny články vertikály. Náklady rostly hlavně u energií, pohonných hmot, či u hnojiv. Problémem ale bylo, že rostoucí ceny ucítili zákazníci prakticky třikrát, každý z článků cenu zvýšil.
U másla jde obchod proti zbytku
Žádná z přirážek nebyla podle Mlsny nepřiměřená, dá se ale podle něj do budoucna debatovat o etičnosti jednotlivých zvýšení cen. Například u vejce, které stálo v únoru v obchodě 5,05 koruny, činil podíl obchodníků 0,94 koruny. U kilogramu mouky, která stála bez DPH 17,94 koruny, pak byl podíl obchodníků 4,19 Kč, zpracovatelů 1,92 Kč a prvovýrobců 11,83 Kč.
Zajímavá je pak situace u másla. Zatímco v době jeho nejvyšší ceny, když loni v listopadu stálo bez DPH v průměru 56,31 koruny, na něm měli obchodníci marži 6,38 koruny, potravináři 5,76 Kč a prvovýrobci 44,18 korun, po jeho zlevnění se zvýšila marže obchodníků. V únoru 2023 tak již na jedné kostce, která stála 49,95 Kč, měli zemědělci podíl 35,79 Kč, zpracovatelé 4,48 Kč a obchodníci 9,67 Kč.
Když se se zvyšování ceny začínalo, tlumil tak její nárůst právě obchod. Když se ale začaly ceny od zemědělců a zpracovatelů snižovat, svou marži zvýšil.
Vedle ministra zemědělství Zdeňka Nekuly podávala podněty k úřadu i Agrární komora. Podle ní například obchodní řetězce diskriminují tradiční výrobky českých producentů prostřednictvím tzv. privátních značek.
