Středa 29. září 2021, svátek má Michal
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Ekonomika

Armády pod klimatickou palbou. Spalují moc benzinu a fosilních paliv

ilustrační snímek foto:  Petr Topič, MAFRA

Generální štáby v celé řadě zemí začínají být terčem kritiky kvůli tomu, že ve velkém používají fosilní zdroje a uhlíková stopa armády je vysoká. Přitom se emise z vojenského sektoru většinou do celkových přehledů jednotlivých států nezapočítávají.
  5:00

Vojenský konflikt znamená kromě obětí mezi vojáky, případně civilisty, také ničení planety. Dříve se upozorňovalo na masivní použití herbicidu Agent Orange ve Vietnamu. Ten zničil místní pralesy, během Války v Zálivu zase celé týdny hořela ropná pole.

V posledních letech se začíná stále více upozorňovat i na ohromné emise uhlíku, jež způsobují nejen ozbrojené konflikty, ale samotný provoz armád. Sektor vojenství čelí tlaku, aby „zezelenal“ stejně jako jiné obory lidské činnosti jako je doprava, energetika nebo zemědělství.

Je zajímavé, že doposud se vojenské emise do žádných mezinárodních klimatických smluv nepočítají. Už před Kjótským protokolem v roce 1997 si americká armáda vymínila, že nemusí omezovat svou uhlíkovou stopu. Výrazně by to totiž zkomplikovalo její operační nasazení.

Neomezovat dominanci

Jaká je průměrná spotřeba vybrané armádní techniky?

Tank - 400 litrů nafty na 100 km

Stíhačka – 3000 kilogramů leteckého paliva za hodinu

Torpédoborec – 3800 litrů paliva za hodinu

„Americká armáda nechtěla omezovat svou dominanci nějakou regulací,“ vysvětlila politoložka Neta Crawfordová z Bostonské univerzity, jež se podílí na projektu Náklady války.

Krátce po rozpadu Sovětského svazu se americká generalita obávala, že by mohla klimatickými závazky ohrozit svou pozici globálního hegemona.

Ve své práci z roku 2019 Crawfordová upozornila, že by americká armáda byla jedním z největších znečišťovatelů planety, pokud by se počítala jako samostatný stát. Patřila by mezi padesátku největších „ropáků“ světa, předstihla by Švédsko nebo Dánsko.

Akademický tlak na armády

Její práce ukazuje na větší akademický zájem o to, dostat pod tlak v rámci klimatického boje i vojenský sektor. Dodala, že američtí vojáci, kterých je milion a půl, se od roku 2001 permanentně angažují ve světových konfliktech a participují na různých operacích v 80 zemích světa.

Pozornost zaujala také studie britských univerzit v Lancasteru a Durhamu. Tamní vědci upozornili na to, že se americký válečný stroj dá považovat za největšího institucionálního konzumenta fosilních paliv na světě. Většina emisí připadá na americké letectvo.

Emise uhlíku americké armády. Data za rok 2017,v kilotunách ekvivalentu CO2.

Emise uhlíku americké armády. Data za rok 2017,v kilotunách ekvivalentu CO2.

Vojáci urychlují oteplování

V posledních dekádách dochází k paradoxní situaci. Ačkoliv se vojenští plánovači dlouhodobě obávají, že ozbrojené konflikty budou vyvolány klimatickou krizí, samotní představitelé ozbrojených složek nedělají nic proti tomu, aby tuto změnu neurychlovali, kritizuje přístup generálních štábů na celém světě Crawfordová.

Americká armáda se pouze na změnu klimatu připravuje například tím, že své námořní základny na Floridě a Virginii upravuje, aby odolávaly častějším a ničivějším povodním.

Armádní vývoj přitom patří mezi průkopníky technologií jako jsou solární systémy, biopaliva a vozidla na elektrický nebo hybridní pohon.

Tato opatření ale mají ve většině případů čistě vojenský cíl – například omezenou dostupnost ropy -, nikoliv adaptaci na změnu klimatu, upozornil Patrick Bigger, odborník na americké vojenské emise skleníkových plynů z Centra pro životní prostředí na Univerzitě v Lancasteru. Uvádí, že americká armáda denně spotřebuje 270 tisíc barelů ropy.

Změna přístupu

Ředitel pro výzkum a politiku organizace The Conflict and Environment Observatory (CEOBS) Dough Weir, jež monitoruje ekologické dopady vojenských konfliktů, tvrdí, že armády na celém světě musí přejít od uvažování o „energetické bezpečnosti“ v rámci svého fungování k řešením, která budou ke klimatu šetrná.

Ani postupný a často rétorický posun k obnovitelným zdrojům nepovede k výraznějšímu snižování emisí uhlíku. Zejména pokud se jedná o vojenský konflikt, kdy jdou „klimatické a ekologické“ dopady stranou. Jako příklad uvedl masivní odlesňování během dlouhotrvajícího konfliktu v Kolumbii mezi vládou a jednotkami Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC).

Deborah Burtonová z britské organizace Tipping Point North South (TPNS)také prosazuje koncept obrany, jež bude reflektovat změny klimatu. Zároveň zdůrazňuje, že v současných debatách o klimatické politice zohlednění dopadů armádního sektoru chybí.

To potvrdil i Patrick Bigger, když poukázal na to, že nový americký prezident Joe Biden ve svých klimatických plánech americké vojenské základny a mise po celém světě zmiňuje jen málo. Ministerstvo obrany přitom z amerického rozpočtu spotřebovává 800 miliard dolarů.

Armády se emisemi nechlubí

Ani vojenské síly v rámci EU nereportují svou uhlíkovou stopu. Zdůvodňují to bezpečnostními obavami, kritizuje Linsey Cottrellová z CEOBS. 

 Na příkladu britské armády ilustruje, že emise musí být alespoň třikrát vyšší, než armáda oficiálně připouští. Nezahrnují totiž emise produkované při výrobě vojenského vybavení a zbraní. A pokud neexistují transparentní data, není možné hovořit o snižování emisí ve vojenském sektoru.

Weir dodal, že si armády vyjednaly v oblasti ochrany životního prostředí řadu výjimek. Kromě emisí skleníkových plynů to jsou také standardy pro nakládání s chemickými látkami a s odpady.

Odhaduje se, že pálení ropných vrtů nepřítele během války v Perském zálivu v roce1991 způsobilo dvě až tři procenta celosvětových emisí a ilustruje to i přístup vojáků k ekologii jako takové.

Moderní zbraně palivem nešetří

I modernizace výzbroje armád včetně letounů a válečných lodí (jen ty největší jsou na jaderný pohon) znamená ve velké míře používání fosilních paliv, dodal Bigger.

“Jak se mohou armády dekarbonizovat, když budou mít ve službě v příštích dekádách doslova žrouty na fosilní paliva,“ klade řečnickou otázku Burtonová.

Například nové stíhačky F-35 za letovou hodinu spálí 5 600 litrů paliva, což je mnohem víc než starší stíhačky F-16, které měly průměrnou spotřebu 3 500 litrů za hodinu, stěžují si ochránci přírody v Norsku.

NATO a uhlíková neutralita

Tlak na snižování emisí zasáhl i vedení Severoatlantické aliance. Začíná hovořit o uhlíkové neutralitě.

Členské státy mají modernizovat armádní sbory tak, aby ideálně dosáhly v roce 2050 uhlíkové neutrality, což je z praktického hlediska téměř neproveditelné. Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg má vypracovat „realistický, ale zároveň ambiciózní plán“ pro snížení emisí v Alianci.

Cotrellová je ale v tomto ohledu velmi skeptická, pokud jednotlivé členské státy neposkytnou jasné závazky, že budou emise v armádách snižovat. Globálně se na armádní výdaje ročně utratí dva biliony dolarů, což je dvanáctkrát tolik než na klimatická opatření, dodala klimatická aktivistka Burtonová.

Banner peak.cz.
Autor:

Mizejí už i chodníky. Ústecké ghetto se vymyká, čeká ho nový režim

Premium Ve čtvrti Mojžíř v Ústí nad Labem, která se za dvacet let změnila ze solidního sídliště v ghetto, nastane nový režim....

Zabaveno. Policie hon na Savova nevzdává, vzala mu nemovitosti a sto milionů

Premium Kontroverzní podnikatel František Savov je už sedm let obviněn v případu obřích daňových úniků a zhruba stejnou dobu se...

Vlak do Chorvatska klidně zruším, pokud problémy s ním neustanou, tvrdí Jančura

Premium Skupina Student Agency se během léta zvedla z covidového dna, přesto za sebou táhne půlmiliardový účet a chybí jí i...

Když holčičky testují: Jak se bude líbit panenka Kitten Cafté?
Když holčičky testují: Jak se bude líbit panenka Kitten Cafté?

Na 20 maminek a jejich holčiček tentokrát čeká kelímek s panenkou Kitten Catfé. Zapojte se do testování a získejte pro svoji holčičku další...

Mohlo by vás zajímat