Češi jsou finančně negramotní. Zcela mě to šokovalo, říká Kalousek

"Ty výsledky jsou pro mne zcela šokující. Ne že bych byl optimista, ale že míra negramotnosti je taková, to mne opravdu překvapilo," prohlásil ministr.

Smlouvy se nečtou
Téměř dvě třetiny lidí nečte podle ministra smlouvy, ve kterých se zavazují k dlouhodobým platbám, v celém rozsahu. "Lidí tak podepisují smlouvu, která je neodvolatelná a přitom může být likvidační pro něj i jeho rodinu," upozornil Kalousek.

Znát RPSN je minimum RPSN je číslo, které má umožnit spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného úvěru. Udává procentuální podíl z dlužné částky, který musí spotřebitel zaplatit za období jednoho roku v souvislosti se splátkami, správou a dalšími výdaji spojenými s čerpáním úvěru.

Stejně tak je podle něj na průzkumu vidět, jak se míjí účinkem pravidla, která pro zprůhlednění trhu zavedl stát. Pro finanční instituce existuje povinnost uvádět u půjček roční procentní sazbu náklad, tedy RPSN. Jenom šestina lidí přitom ví a dokáže správně vyslovit, co tento pojem znamená.

"Tady je vidět jak se míjí účinek těch pravidel, které zavedl stát. Stát to nařídil a není to v zásadě nic platné," uvedl ministr.

Hloupí pak chtějí kompenzace
Přitom podle Kalouska nemůže existovat svobodný a spravedlivý finanční trh bez spotřebitelů, kteří znají svá práva. Nezodpovědní lidé, když naletí, přitom podle něj obviňují stát nebo špatné zákony. "Většinou křičí, že byli okradeni a chtějí po státu vrátit peníze. Skutečnost je přitom, že jsou hloupí a chtějí kompenzaci ze státu, tedy od spoluobčanů, kteří se seznámili s elementárními skutečnostmi," dodal ministr.

Podle průzkumu Češi neznají některé důležité finanční zkratky, rozdíl mezi kreditní nebo debetní kartou a jen ve třetině případů si tvoří finanční rezervu pro případ ztráty zaměstnání. Na druhou stranu si Češi spoří na stáří nebo dokážou spočítat výhodnější
úročení.

Další výsledy průzkumu ukazují, že jenom šest procent respondentů ví, co je rozhodčí doložka. Tu si dává do svých obchodních podmínek řada společností poskytujících rychlé půjčky.

Touto doložkou jsou veškeré spory, které by mohly být mezi stranami z důvodu porušení smlouvy o půjčce vedeny, vyňaty z působnosti obecných soudů a je dána pravomoc rozhodčímu soudu, aby dané případy posoudil a rozhodl. Pro samotného klienta to může být společně s vysokým úročením velmi nebezpečné.

O doložkách více: Změna práce rozhodců: už žádné doložky pidipísmem

Dovolená na úvěr? Není problém
Z průzkumu rovněž vyplývá, že mírná většina liší pokládá za správné vzít si úvěr na dovolenou. Zdůvodňují to i tím, že úvěr jim nevadí, když si dovolenou náležitě užijí. "To je základní problém i v přístupu k veřejným financím, protože i politici jsou reprezentativním vzorkem veřejnosti.

Šetření se uskutečnilo formou osobních pohovorů mezi 1005 respondenty ve věku nad 18 let. Průzkum se zabýval tématy týkajícími se peněz, placení, inflace, hospodaření s penězi, rozpočtu a plánování, finančních produktů a práv spotřebitele.

Co ukázal průzkum: - Na místě čte pečlivě smlouvy o finančních produktech jen zhruba třetina lidí, kteří se i zeptají, pokud jim není něco jasné. Celkem 23 procent lidí smlouvy jen zběžně pročte a kontroluje nejdůležitější údaje. Čtyři procenta dotazovaných dokonce uvedla, že smlouvu podepisují bez čtení a věří, že je vše v pořádku. - Celkem 43 procentům lidí byla podle průzkumu někdy předložena smlouva o finančním produktu, ve které některým pasážím zcela nerozuměli. Polovina z nich smlouvu podepsala. Třetině lidí se stalo, že smlouvu nepřečetli celou, protože byla příliš dlouhá. Jen šest procent lidí si někdy na nějaký finanční produkt stěžovalo nebo jej reklamovalo. - Jen necelá pětina lidí dokáže správně spočítat úročení úvěru a třetina zná rozdíl mezi zkratkami p.m. a p.a. Zkratka p.m. přitom znamená úrokovou sazbu za jeden měsíc a p.a. sazbu za celý rok. Většina lidí si ale zároveň podle průzkumu dokáže spočítat výhodnější úročení. - Malé povědomí mají lidé i v rozdílu mezi debetní a kreditní kartou. Podle vlastního vyjádření zná rozdíl mezi těmito produkty 62 procent lidí, ale ve skutečnosti jej zná pouze 52 procent z těch, kteří uvedli, že rozdíl znají. Lidé například chybně uváděli, že debetní kartou je možné vybírat do mínusu určené částky ve smlouvě a s kreditní kartou není možné jít hluboko do mínusu. Další chybnou odpovědí bylo například, že debetní karta platí v zahraničí a kreditní v ČR. - Rezervy pro případ ztráty příjmu si tvoř í podle průzkumu 35 procent lidí. Téměř tři čtvrtiny lidí ví, jak dlouho by bylo schopno pokrýt životní náklady po ztrátě příjmu. Tři a déle měsíců by bez příjmu vystačilo 43 procent lidí. Ani jeden měsíc by s nevystačilo 14 procent dotazovaných. - Své účty platí včas 65 procent dotazovaných, o svých vlastních financích má přehled 92 procent lidí. Na druhou stranu 60 procent Čechů si odkládá část příjmů jako rezervu na stáří.