Sobota 31. července 2021, svátek má Ignác
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Ekonomika

Česká digitální daň míří do hrobu. Proč nová pravidla pro internetové giganty padají pod stůl?

Česká digitální daň míří do hrobu. foto: Reuters

Analýza
Tak dlouho poslanci odkládali projednání a pak i hlasování o plánu ministryně financí Aleny Schillerové (ANO) na zdanění velkých společností typu Google, Facebook či Amazon, až na tento bod nezbyl čas. Přesněji – na v pátek skončené poslední řádné schůzi před parlamentními prázdninami dostaly přednost jiné zákonné předlohy.
  12:31

Rok a půl ve sněmovně ležící digitální daň šla opět stranou a oživit ji do konce volebního období už není moc reálné. Pokud se Schillerové nepodaří přesvědčit poslance, aby se k návrhu zákona o dani z digitálních služeb (prošpikovaném skoro dvacítkou pozměňovacích návrhů) vrátili během prázdnin na mimořádně svolané schůzi, spadne celý projekt pod stůl. Což je podle názoru několika zákonodárců, které Lidovky.cz oslovily, pravděpodobné.

Naposled před říjnovými sněmovními volbami se poslanci plánovaně sejdou ještě v druhé polovině září. Jenže odhlasovaný zákon by pak ještě putoval do opozicí ovládaného Senátu a jeho výhrady by už poslanci neměli šanci ani čas do voleb přehlasovat.

Schillerová se nevzdává

„Mrzí mě, že i když návrhu ministerstva financí deklarovala podporu ústavní většina zákonodárců, menšině poslanců se prostřednictvím obstrukcí podařilo jeho přijetí zatím zabránit. Jsem nicméně připravena udělat vše pro to, aby se legislativní proces podařilo do konce volebního období zdárně dokončit,“ uvedla Schillerová. Dodala, že se neprodleně obrátí na orgány Poslanecké sněmovny s žádostí o zařazení tohoto bodu na některou z nejbližších mimořádných schůzí.

S tím však může být potíž. Zákonů, které sněmovna nestíhá projednat, je víc. A každý poslanecký klub má jiné priority.

Vláda poslala do sněmovny tento sporný ministerský plán na daňové přilepšení ročně kolem tří miliard korun z reklamních příjmů největších internetových gigantů už v listopadu 2019. Jde o velké koncerny, které platí daně v některém z daňových rájů, ale v zemích, v nichž generují příjmy z reklam, neodvádějí nic. Jenže pak přišlo varování ze Spojených států, že Washington zemím, které digitální daň těmto vesměs americkým firmám zavedou, zvýší clo na některé výrobky.

Svět mezitím hledá řešení

Některé státy po této americké hrozbě couvly, u nás premiér Andrej Babiš (ANO) nechal raději do návrhu zapracovat snížení sazby z původních sedmi na pět procent reklamních příjmů. Některé doplňující návrhy z řad opozice dokonce snižují sazbu až ke třem procentům.

Mezitím však skupina ekonomicky nejsilnějších zemí světa G20 a členské země Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) začaly pracovat na společném systému zdanění, který by vyhovoval všem stranám, včetně USA.

V Česku teď došlo na poslední schůzi poslanců před parlamentními prázdninami. Hlasování o naší vlastní digitální dani se odsouvalo tak dlouho, až na něj nakonec nedošlo. Jako by o schválení digitální daně neměl nikdo zájem. Ani vládní poslanci nenavrhli tento bod zařadit napevno na konkrétní den, jako to udělali třeba u středečního hlasování o zákonu o podporovaných zdrojích energie.

Česko se svou daní váhá

„Vzhledem k tomu, že se třetí čtení zákona nedostalo přednostně na pořad posledního hlasovacího dne před parlamentními prázdninami a ani o to paní ministryně financí neusilovala, nevidím již jako reálné schválení zákona do konce volebního období,“ řekl zpravodaj zákona a poslanec ČSSD Václav Votava.

Důvod chladného přístupu ke kdysi halasně vychvalovanému zákonu, s jehož daňovými příjmy počítá paradoxně stát už pro příští rok, může být podle Votavy právě příprava mezinárodních pravidel zdanění. Česko by se jim mělo přizpůsobit, to znamená i případně zrušit českou daň. Schillerová mezinárodní řešení podporuje, takže na prosazení vlastní verze digitální daně možná trvá jen naoko. Termín globálního řešení je zatím sice v nedohlednu, ale před rizikem sankcí cel ze strany USA varovali už dříve významní čeští vývozci.

Spěch s českou digitální daní není namístě ani podle ekonomů a odborníků na daně. „Není proč spěchat. Dokud nebude k dispozici řešení na globální úrovni, nemají lokální pravidla zásadní smysl,“ vyjádřil se nedávno Jiří Nesrovnal, daňový expert a člen prezidia Komory daňových poradců ČR.

„Z ekonomického hlediska nebude digitální daň sama o sobě zásadním přínosem pro rozpočet,“ dodal ekonom a stratég Komerční banky František Táborský. Ten naopak připomíná geopolitická rizika, související se zásadním odporem USA a možnými potížemi exportérů vlivem zavedení amerických cel na evropské zboží.

Autor: