Spotřeba plynu v Česku byla nejnižší za jednatřicet let. Nejvíc šetřily domácnosti

Výsledky vyplývají ze statistik Energetického regulačního úřadu (ERÚ). Kromě plynu loni klesla i spotřeba elektřiny nebo tepla. Důvodem energetických úspor jsou podle odborníků především postupné zdražování energií a s tím spojený ekonomický útlum a teplé počasí.

„V posledním loňském čtvrtletí byla spotřeba plynu vůbec nejnižší za celé desetiletí. Celoroční spotřeba pak klesla na hodnotu, která je nejnižší za dobu delší než tři dekády,“ řekl předseda Rady ERÚ Stanislav Trávníček. Připomněl, že spotřeba plynu soustavně klesá už od třetího čtvrtletí roku 2021. „Tedy od chvíle, kdy se začala projevovat energetická krize,“ podotkl Trávníček. Hlavním důvodem jsou podle něj úspory odběratelů.

„Pokles spotřeby plynu v domácnostech není překvapivý. Ceny, které jsme za poslední tři roky v ČR měli, nás velmi nutily do úsporných opatření. Ať už formou zateplení, seřízení oken a nebo snížení spotřeby na úkor teploty doma či teploty vody a její spotřeby,“ komentuje Lukáš Kaňok, ředitel sekce energo společnosti Kalkulátor.cz.

Podle něj je ale překvapivé, je pokles celkového počtu domácností připojených k plynové soustavě o téměř 25 tisíc odběrných míst.

„Přitom pokud někdo doma plyn má, má jednu z nejvýhodnějších komodit pro topení a ohřev vody a přechod na jinou metodu se většinou nevyplatí,“ tvrdí Kaňok.

Omezení spotřeby je podle úřadu o to výraznější vzhledem k tomu, že na počátku devadesátých let se teprve rozšiřovaly plynofikační sítě a plynárenská soustava přecházela z dřívějšího svítiplynu na současný zemní plyn.

Většina plynu byla z Německa

Na snížení loňské spotřeby se podle statistik podílely všechny skupiny odběratelů. Nejvíce šetřily domácnosti, které snížily spotřebu meziročně o 11,6 procenta. O více než deset procent omezili využití plynu také malí a střední odběratelé, velkoodběratelé se uskromnili o 9,6 procenta. K meziročnímu poklesu spotřeby plynu došlo ve všech měsících loňského roku.

Naprostá většinu dodávek plynu do Česka, konkrétně 92 procent, přitekla přes hranice z Německa. Tam proudí hlavně plyn z Norska a také zkapalněný plyn LNG z Nizozemska. Zbylých osm procent bylo dovezeno ze Slovenska, přičemž tyto dodávky se koncentrovaly především do posledního čtvrtletí, kdy Česká republika už měla podle úřadu naplněné zásobníky.

Podle mnoha expertů teče přes Slovensko do Česka plyn z Ruska, někteří ovšem upozorňují, že může jít o zásoby obchodníků ze skladů například na Ukrajině nebo v jiných zemích. Ministerstvo průmyslu a obchodu na začátku února uvedlo, že nárůst ruského dovozu v závěru loňského roku je důsledkem aktuálního vývoje na trzích, stále však platí, že ČR je na plynu z Ruska nezávislá. V minulosti tvořily dodávky z Ruska asi 97 procent.

Podstatně se podle ERÚ v loňském roce snížil také tok plynu přes tuzemskou plynárenskou soustavu. Dovoz do plynárenské soustavy loni činil 7,83 miliardy metrů krychlových plynu, což znamenalo meziroční pokles téměř o více než 71 procent. Vývoz pak klesl dokonce o 94,4 procenta na 1,02 miliardy metrů krychlových plynu.