Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker se s odcházejícím šéfem eurosněmovny Martinem Schulzem a slovenským premiérem Robertem Ficem, jehož země až do Silvestra EU předsedá, shodli na tom, že jedenáct klíčových zákonů prosadí ve zrychleném řízení.
Za rychlodráhu na letiště připlaťme tři miliardy. Jinak ji nepostavíme, říká Ťok |
Šanci na „fasttrack“, jak se zkrácenému přijímání legislativy anglicky přezdívá, má například problematická společná azylová politika, systém povinné registrace při vstupu do Schengenu, ale i reforma Junckerova investičního balíčku, společný základ pro výpočet firemní daně nebo sporná směrnice o držení střelných zbraní.
Namísto klasického trojího čtení, které zná i český parlament, by evropské zákony měly projít jen jediným hlasováním, a to na základě textu, který se dojedná formou trialogu mezi delegacemi parlamentu, členskými zeměmi a Evropskou komisí. Právě ta má v EU zákonodárnou iniciativu.
Nejde přitom o žádnou novinku. Zrychleným procesem se přijímá přes 90 procent evropské legislativy. P řesto má „fasttrack“ i své odpůrce, mezi něž patří například ombudsmanka EU Emily O’Reillyová.
Uzavřená jednání
Trialog probíhá za zavřenými dveřmi a nemá oporu v evropských smlouvách. Poslanci sice dostanou na stůl hotový kompromisní text, nedozvědí se ale, kdo jej sestavoval. Přístup na jednání mají totiž pouze předseda výboru, který má projednávaný zákon na starosti, zpravodaj příslušné normy a jeho stínoví kolegové z ostatních stran zastoupených v europarlamentu.
Do trialogu mohou být pozváni i odborníci, jejich jména jsou však opět neveřejná. Panují tak obavy, že evropskou legislativu mohou v tichosti ovlivňovat lobbisté.
„Je potřeba, aby informace o trialozích – harmonogram, projednávané dokumenty, seznam účastníků, předběžné pozice zúčastněných stran, programy a zápisy – byly před a po jednáních veřejné,“ upozorňuje Alena Mastantuono, ředitelka České podnikatelské reprezentace při EU.
Česko podle státního tajemníka pro EU Tomáše Prouzy transparentnost vyjednávání podporuje. Přibouchnuté dveře většině europoslanců ale vidí jako cestu, jak zrychlit rozhodování v EU. „Neformální trialog sice probíhá za zavřenými dveřmi, ale v mnoha případech je to právě on, díky kterému není další projednávání legislativních návrhů ochromeno. A nejen při tvorbě evropské legislativy by mělo platit, že nesmíme formu nadřazovat nad obsah,“ vysvětluje Prouza.
Pro členské země je trialog výhodný, protože odstraňuje složité dohadování s evropskou sněmovnou. O svůj hlas nepřijdou, na uzavřených jednáních je totiž zastupují vysocí diplomaté z ambasád při EU.
EU je v situaci Sovětského svazu, promluvil řecký ministr financí |
Proti tvorbě „rychlozákonů“ nemají nic ani europoslanci. „Nevidím tam demokratický deficit. Trialog neznamená, že by byl parlament zcela ze hry, jde spíš o technickou věc,“ uvedl předseda výboru pro právní záležitosti EP Pavel Svoboda (KDU-ČSL).
A podobně to vidí i europoslankyně Martina Dlabajová (ANO). „Texty, které se nesou na trialog, už předtím prošly výbory parlamentu. A zpravodajové mají k jednání mandát, záleží na jejich šikovnosti, jak se prosadí,“ vyjasňuje.
Nově si navíc europarlament vymínil, že si vyvolené, kteří se na trialog dostanou, může zvát „na kobereček“. Ve sporných případech budou muset vystupovat na plénu.
Pomalé zrychlení
Za normálních okolností by šlo o čistě technickou věc. Jenže vzhledem k tomu, že se s naplánovaným odchodem předsedy EP Schulze rozmělňuje velká koalice evropských socialistů a eurolidovců, může se projednávání zákonů za zavřenými dveřmi zkomplikovat.
I přes snahu o svižnější legislativu ale ani v případě trialogu nejde o skutečně rychlé zákony. Podle propočtů Centra pro evropskou politiku trvá v průměru 14,4 měsíce, než norma předložená Evropskou komisí projde přes europoslance.