Většinovým akcionářem strategické energetické společnosti je stát, který prostřednictvím ministerstva financí drží zhruba 70 procent akcií. Hodnota akcií ČEZ se podle členů spolku snížila či neúměrně kolísá kvůli nejistotě, zda vláda podíl minoritních akcionářů v ČEZ vykoupí nebo ne.
„Jsme dohodnuti, že se jako minoritní akcionáři sdružíme tak, abychom mohli hájit svá práva a zájmy. Hledáme proto nejvhodnější formu a chystáme konkrétní kroky a výstupy,“ uvedl Grünfeld. Zatím založili skupinu na síti X, do které se přihlásilo na 1 800 lidí. Minoritních akcionářů ČEZ je zhruba 150 000.
Petice i otevřený dopis
Během tohoto týdne chce spolek vydat petici a příští týden zveřejnit otevřený dopis představenstvu ČEZ, vládě a dát ho na vědomí také České národní bance. Tvrdí, že dohled centrální banky v případě ČEZ nefunguje.
Členové spolku budou chtít podle výsledků ČEZ, které má zveřejnit firma na konci března, spočítat případnou škodu odvodem windfall tax a nadměrných tržeb z výroby. Příprav založení spolku se podle ČRo zúčastní i známý minoritní akcionář ČEZ, spolupracovník finanční skupiny J&T Michal Šnobr.
Důvodem zavedení mimořádné daně z neočekávaných zisků byly příjmy energetických, petrochemických a těžebních společností v důsledku razantního růstu cen energií, v případě bank šlo o výrazné zvýšení úrokových sazeb. Windfall tax státu loni vynesla 39,1 miliardy korun. Dominantně se na příjmech podílely energetické firmy, které odvedly 34,4 miliardy korun. Nejvíc odvedl státu právě ČEZ, který zároveň platil loni i největší odvody z nadměrných tržeb z výroby elektřiny, připomněl rozhlas.
Vláda se zabývá transformací ČEZ, konkrétní plán zatím nezveřejnila. Premiér Petr Fiala (ODS) loni v říjnu uvedl, že transformace je nezbytná mimo jiné kvůli rozvoji jaderné energetiky a že vláda hledá vhodný model i čas. Nechystá ale vytěsnění minoritních akcionářů, zestátňování nebo kroky, které by byly pro někoho nevýhodné, řekl tehdy.
