Rozhodčí řízení má negativní pověst. Potřebujeme nový zákon, ne další záplaty, říká advokát |
LN: Stálý rozhodčí soud při Burze cenných papírů minulý týden oznámil podstatné změny. O jaké novinky jde?
Ukončili jsme více než roční přípravnou fázi obnovy svého působení. Náš zřizovatel, jímž je Burza cenných papírů Praha, společně s významnými advokátními kancelářemi reagovali na poptávku trhu a domluvili se, že platformu dosavadního rozhodčího soudu použijí k vytvoření moderního arbitrážního soudu. Obnovený rozhodčí soud se tak stal místem pro řešení těch sporů v tuzemsku, které se dosud rozhodovaly například u vídeňského rozhodčího soudu nebo u pařížského soudu při Mezinárodní obchodní komoře.
LN: Co tyto novinky znamenají pro ty, kdo se rozhodnou u vašeho rozhodčího soudu soudit?
Najdou u nás důvěryhodné prostředí s odborníky, kteří budou připraveni splnit jejich požadavky na efektivní, rychlé a důvěryhodné vedení rozhodčího řízení.
LN: Kdy tyto novinky vstoupí v účinnost?
Nové předpisy již byly schváleny a v souladu se zákonem o rozhodčím řízení publikovány v Obchodním věstníku. Uveřejněny jsou i na našem webu. Účinnosti nabyly před pár dny, 1. listopadu.
LN: Co je pro váš rozhodčí soud charakteristické?
Jsme stálým rozhodčím soudem zřízeným na základě zákona. Taková stálá sudiště jsou v tuzemsku jen tři.
LN: Kdy váš soud vznikl?
Původní rozhodčí soud vznikl již krátce po obnovení pražské burzy cenných papírů v roce 1993. Tehdy byl plánován s pravomocí řešit spory z burzovních obchodů uzavřených na burze.
LN: Kolik klientů se u něj od té doby soudilo?
Jedná se o desítky klientů.
LN: Proč tak málo?
Rozhodčí soud nebyl příliš aktivní, protože strany burzovních obchodů neměly ve zvyku ponechávat řešení svých vzájemných sporů na rozhodcích. Téměř vždy své spory z obchodování na naší burze vyřešily samy, i když s pomocí mediace od naší burzy. Vše se obvykle řešilo v rámci obchodního dne, kdy bylo třeba uzavřít denní knihy obchodování a nepřesunovat intra-day obchodování a z něj plynoucí závazky do dlouhodobější evidence.
LN: Kdo všechno se nyní může soudit u vašeho inovovaného rozhodčího soudu?
V podstatě kdokoliv. Fyzické osoby i nejrůznější osoby právnické – od korporací přes municipality až po nejrůznější spolky.
Z podstaty principu obnoveného rozhodčího soudu půjde nejčastěji o klienty tuzemských a mezinárodních advokátních kanceláří, kteří si do smluvní dokumentace s protistranou vloží naši vzorovou rozhodčí doložku.
LN: O jaké spory půjde?
Takzvaná pravomoc arbitrážního soudu je určena a může být dána jen zákonem. Vedle historické pravomoci řešit spory z burzovních obchodů a obchodů s komoditami můžeme řešit i spory z podnikání na finančním trhu.
Předpokládáme, že agenda našeho rozhodčího soudu bude nyní rozdělena přibližně na třetiny. A to na spory z fúzí a akvizic, spory z oblasti bankovních služeb a spory ze smluv o dílo, zejména ze smluv z oblasti stavebnictví.
Zatímco první dvě oblasti by měly být pokryty naší zákonnou pravomocí, ta třetí a jakákoliv další již nikoliv. Vyjednali jsme si proto s ministerstvem financí plnou širokou pravomoc na jakékoliv spory s výjimkou spotřebitelských. Návrh v tomto znění byl do sněmovny předložen v rámci balíčku rozvoje kapitálového trhu. Podpořilo ho i ministerstvo spravedlnosti, do jehož gesce oblast rozhodčích soudů spadá.
LN: Dá se odhadnout, o jak velké peníze v takových případech, o nichž právě hovoříte, u vašeho rozhodčího soudu půjde?
Máme prostor vytvořit sudiště vysoce profesionálních v tuzemsku působících rozhodců pro klienty působící rovněž v tuzemsku, které by řešilo menší desítky sporů ročně, jež se nyní soudí u mezinárodních arbitrážních soudů.Velikost sporů jsme naším poplatkovým řádem zacílili na spory od desítek milionů korun výše. Máme ambici soutěžit s evropskými renomovanými sudišti i ve sporech v částkách stovek milionů eur.
LN: Kolik tedy činí poplatky za projednání případu před vaším rozhodčím soudem?
U výše poplatků jsme se rovněž inspirovali u našich evropských kolegů. Musí v sobě obsahovat odměnu rozhodcům, jimiž jsou vysoce odborní specialisté působící jako špičky v arbitrážním světě. Na konkrétní výši odkáži na náš web. Minimální výše poplatku je 300 tisíc a maximální 20 milionů korun.
LN: O jakou dosud nejvyšší částku se podniky u vašeho rozhodčího soudu soudily?
Jednalo se o jednu miliardu korun. Ale spor už je to vousatý...
LN: V čem se váš stálý rozhodčí soud liší od stálého rozhodčího soudu při hospodářské a agrární komoře?
Náš soud je zaměřený na klientelu, která se dosud v tuzemsku nesoudí. Nemáme za cíl soutěžit v počtu rozhodců ani sporů.
LN: Za jak dlouho váš soud případ rozhodne?
Předpokládáme kratší délku řízení než před obecnými soudy. Podle složitosti případu ji odhadujeme mezi šesti a 18 měsíci.
LN: Kdo všechno se může stát rozhodcem vašeho soudu?
Ten, kdo získá naši důvěru, že bude řádně odborně soudit, bude problematice velmi dobře rozumět a jehož osobní integrita bude zárukou nezávislosti řízení a rozhodování.
RADAN MAREK (45)■ Absolvoval brněnská práva a postgraduální program Master of Laws na University of London. ■ Pracoval v legislativně-právním odboru Komise pro cenné papíry, jako advokátní koncipient i jako podnikový právník. ■ Od roku 2006 byl vedoucím právníkem Burzy cenných papírů Praha. ■ Byl členem rekodifikační skupiny ministerstva spravedlnosti pro nové korporační právo. ■ Je tajemníkem a místopředsedou Burzovního rozhodčího soudu a současně i ředitelem právního odboru jeho zřizovatele, jímž je holding pražské burzy. |
