„Pod záminkou reakce na změnu klimatu, snižování emisí uhlíku a ochrany životního prostředí jsou (tyto dotace) ve skutečnosti závislé na nákupu a využití zboží ze Spojených států nebo dovezeného z některých konkrétních regionů,“ oznámila stálá čínská mise, z jejíhož sdělení citovala agentura Reuters. Tento postup ale podle Pekingu pokřivil konkurenční prostředí a narušil globální dodavatelské řetězce v odvětví elektromobilů.
Čínské ministerstvo obchodu uvedlo, že Peking se bude snažit prostřednictvím WTO spor s Washingtonem nejprve urovnat. Až potom by přišly na řadu odvetné kroky, které mohou být například v podobě celních poplatků. O jejich zavedení by Čína musela požádat WTO a ta by musela s požadavkem souhlasit.
Čína o vstupu do WTO vyjednávala zhruba 15 let, její žádost byla schválena v roce 2001. Jejím vstupem se organizace rozšířila o klíčový světový trh.
Členské země WTO se sídlem v Ženevě mohou podávat stížnosti na obchodní praktiky jiných členů a hledat nápravu prostřednictvím procesu urovnání sporů.
Čínské ministerstvo obchodu v prohlášení zveřejněném na internetu uvedlo, že USA formulovaly diskriminační dotační politiku. Uvedla, že krok USA vyloučil čínské výrobky, narušil spravedlivou hospodářskou soutěž a narušil globální dodavatelský řetězec pro vozidla s alternativním pohonem.
Spojené státy v roce 2022 začaly uplatňovat zákon na snižování inflace, jehož cílem je nejen zmírnit inflaci, která byla v té době nejvyšší za více než 40 let, ale také snížit deficit federální vlády. Tato opatření vedla podle Pekingu k tomu, že byly z amerického trhu vyloučeny vybrané produkty z Číny i dalších zemí.
Od letošního roku nemají američtí kupci automobilů nárok na daňové úlevy ve výši 3 750 až 7 500 USD, pokud byly kritické materiály nebo jiné součásti baterií vyrobeny čínskými, ruskými, severokorejskými nebo íránskými společnostmi. Tyto dotace jsou součástí klimatické legislativy podapsané americkým prezidentem Joe Bidenem, pojmenované jako zákon o snižování inflace do roku 2022.
„Podle nových pravidel USA, která vstoupila v platnost 1. ledna, mělo pouze 13 z více než 50 elektromobilů prodávaných v USA nárok na daňové úlevy, což je pokles oproti dvěma desítkám modelů v roce 2023,“ píše agentura AP. Výrobci se proto snaží zajistit si komponenty v takových zemích, aby jejich vozidla měla nárok na subvence.
Čína podle mluvčího ministerstva obchodu v Pekingu Spojené státy vyzvala, aby okamžitě napravily diskriminační politiku v tomto odvětví a aby zachovaly stabilitu globálních dodavatelských řetězců pro vozidla s pohonem na nové druhy energií. Úřad amerického obchodního zmocněnce ve Washingtonu na žádost o komentář okamžitě neodpověděl, bezprostředně nereagovala ani WTO.
„Čína je dominantním hráčem v oblasti baterií pro elektrická vozidla a má rychle se rozvíjející automobilový průmysl, který by mohl být výzvou pro etablované světové výrobce automobilů, když se rozšíří po celém světě. Její síla je v elektrických vozidlech a její společnosti se staly lídry v technologii baterií,“ dodává AP.
Čínský trojský kůň jede přes Mexiko
Amerika vede s Čínou obchodní válku, a právě ambiciózní čínské automobilky jsou výrazným symbolem tohoto boje. Číňané chtějí na náročných trzích jako je Evropa či Severní Amerika uspět. Tradiční ekonomiky se zavedenými výrobci ovšem nedokážou efektivně čelit přílivu laciných a stále kvalitnějších aut. Evropa se nemůže shodnout na tom, zda stavět čínským autům překážky ve vstupu na trh v podobě cel, prozatím vede Evropská komise vyšetřování kvůli podezření, že čínská vláda ekonomický atak na Evropu v podání autoprůmyslu dotuje.
USA jsou radikálnější. Kandidát na amerického prezidenta Donald Trump, který za americký autoprůmysl mohutně bojuje, chce importovaným autům vyhlásit válku. „Právě teď stavíte velké, monstrózní výrobní závody v Mexiku a čeho si myslíte, že dosáhnete? Chcete tady prodávat auta a nenajímat americké dělníky, ale ne, vy uspějete. Na každé auto, které překročí hranici, uvalíme 100% clo,“ cituje Trumpa magazín Quattroruote a dodává, že před několika týdny Trump hovořil o padesátiprocentních clech na čínská vozidla, 60% na veškeré zboží vyrobené v Číně a 10% na zboží dovážené odkudkoli ze světa. Především vyloučil, že by se bál jakékoli komerční odvety z Pekingu: „Vy chcete přelstít nás a my vás. Je to velmi jednoduché a velmi spravedlivé.“
Čína si totiž našla cestu do Ameriky od jihu. Čínští výrobci chtějí totiž použít Mexiko jako trojského koně, aby vstoupili na severoamerický trh se svými elektromobily za konkurenceschopné ceny. „V loňském roce v USA převýšil dovoz z Mexika dovoz z Číny, a to především díky odvětvím vozidel, náhradních dílů a motorů,“ píší Quattroruote. „Bidenova administrativa potvrdila Trumpovu politiku zvyšování cel na čínský dovoz, čímž se cla na různé zboží, jako jsou auta, zvýšila ze 2 na 27,5 %.“
Reuters letos v únoru informoval, že největší světový výrobce elektrických vozidel BYD plánuje v Mexiku stavbu automobilky na výrobu svých elektromobilů.
