Pro snížení o půl procentního bodu bylo šest členů rady, jeden byl pro snížení o 0,75 procenta. „ČNB čeká, že inflace klesla ke třem procentům. Bankovní rada dál vidí proinflační rizika, kvůli kterým by inflace nesestoupila až k cílovým dvěma procentům. Proto musí ČNB k rozhodování přistupovat opatrně,“ vysvětlil guvernér ČNB Aleš Michl s tím, že proces snižování sazeb může být kdykoli zastaven, pokud se nebude naplňovat prognóza.
Rozhodování o sazbách ČNB založila na nové makroekonomické prognóze, kterou ve čtvrtek představil novinářům guvernér Aleš Michl. V nové prognóze ČNB zhoršila výhled vývoje tuzemské ekonomiky. Především: hrubý domácí produkt (HDP) letos má vzrůst o 0,6 procenta, zatímco listopadová prognóza ČNB čekala růst 1,2 procenta. Hospodářské oživení má být podle ČNB letos jen slabé, rychlejší růst by měl ekonomiku čekat až v příštím roce. I tam ale centrální banka zhoršila výhled: nyní předpokládá růst HDP o 2,4 procenta, zatímco v listopadu čekala 2,8 procenta.
Inflační tlaky v ekonomice odeznívají, letošní průměrná inflace by se měla snížit na 2,6 procenta z loňských 10,7 procenta. Na příští rok ČNB v nové prgnóze nepatrně zlepšila svůj listopadový odhad, když za celý rok očekává růst spotřebitelských cen na svém dvouprocentním cíli, v listopadu předpokládala inflaci 2,1 procenta. Rizikovým faktorem pro inflaci je podle Michla především vyšší růst mezd.
Druhý krok v uvolňování
S uvolňováním měnové politiky začala česká centrální banka loni v prosinci, kdy základní úroková sazba klesla o čtvrt procentního bodu na 6,75 procenta. Byla to první změna od června 2022.
Analytici snížení sazeb o půl procentního bodu čekali. Trh totiž ve svých prognózách předpokládá, že inflace v lednu zamířila do okolí tří procent, tedy do tolerančního pásma České národní banky. Někteří dokonce čekají, že se mohla podívat i pod tříprocentní hranici. „Tyto signály a první indikátory o vývoji lednových cen patrně přesvědčily i centrální bankéře, že nakonec nebude nutné na lednovou inflaci čekat, jelikož se snížilo riziko výraznějšího překvapení směrem nahoru,“ komentuje rozhodnutí bankéřů Jakub Seidler, hlavní ekonom České bankovní asociace.
V takovém prostředí tak není nutné držet sazbu příliš vysoko. Zvlášť ne v situaci, kdy tuzemská ekonomika zpomaluje více, než se čekalo. Za celý loňský rok totiž podle prvního odhadu statistiků klesla o 0,4 procenta. O moc lepší výhled není ani pro letošek. Například ministerstvo financí očekává pouze mírný růst o 1,2 procenta. Tento odhad zároveň patří k těm optimističtějším, přibývá totiž hlasů, které si nemyslí, že by ekonomika letos rostla o více než procento. Například Komerční banka odhaduje růst za celý rok pouze o 0,8 procenta.
Někteří ekonomové přesto čekali od bankovní rady větší opatrnost a snížení pouze o čtvrt procentního bodu. Tvrzení opírali o to, že by bankéři mohli chtít s dramatičtějším sesekáním počkat na lednovou inflaci. S prvním měsícem roku totiž obchodníci tradičně mění své ceny – a loni se nebáli zdražit skokově, když v lednu ceny v průměru stouply o šest procent.
„Snížení úrokových sazeb o půl procentního bodu ukazuje, že bankovní rada si je dobře vědoma, že dopad na ekonomiku se začne projevovat nejdříve za rok,“ vysvětluje Jaroslav Ton, makroekonoma a zakladatele nemovitostního investičního fondu Salutem.
Dopady nižších sazeb
Rychleji na sazby zareaguje trh s nemovitostmi, který na úrokové sazby reaguje dříve a je na ně velmi citlivý. Základní úroková sazba ČNB totiž ovlivňuje mimo jiné i hypotéky. „Proběhlé důraznější snížení úrokových sazeb a jeho pokračování během roku více prospěje nemovitostem v regionech než ve velkých městech, a to díky nižším hypotékám, velikost jejich splátek bude ovlivněna více. Díky očekávanému výraznému růstu zájmu o hypotéky by mohly ceny nemovitostí začít pravděpodobně růst již v letošním roce,“ shrnuje ekonom Jaroslav Ton.
Nižší sazby lze čeka také u komerčních úvěrů pro firmy. „To podnikům částečně zlevní financování. Částečně proto, že přibližně polovina firemních úvěrů se dnes už poskytuje v eurech,“ vysvětluje Jan Brázda, partner PwC ČR a expert na financování.
Evropská i americká banka volí stabilitu
Snižováním sazeb Česká národní banka stírá rozdíl mezi tím, jaký má úrok ona a Evropská centrální banka i americký Fed. Obě zahraniční instituce si odhlasovaly na svých posledních jednání stabilitu. Evropská centrální banka tak má základní úrokovou sazbu stanovenou na 4,50 procenta, Fed ji má v pásmu 5,25 až 5,50 procenta.
Právě snižování rozdílu mezi úroky je podle analytiků jedním z hlavních faktorů, který stojí za slábnoucí korunou, jež krátce po oznámení ČNB oslabila a překonala hranici 25,10 koruny za euro. Je tak na nejslabších úrovních od jara 2022. „Dle mého odhadu se velmi rychle můžeme dostat na hranici 25,50 za euro, kde by se trh mohl stabilizovat,“ očekává Matěj Novák, zakladatele platební společnosti EasyChange.
Za celý rok čeká ČNB kurz koruny v průměru u 24,30 koruny za euro. Ve čtvrtečním rozhodování podle guernéra kurz nehrál roli. „Osobně preferuji silnou korunu. Velmi nám pomohla snížit dováženou inflaci,“ dodal guvernér Michl.
Rozdíl se zřejmě bude zužovat i nadále, protože trh se shoduje na tom, že Česká národní banka bude ve snižování pokračovat i na svých dalších zasedáních.
Měnový výbor ECB naopak nijak nenaznačil, že už by začal uvažovat o snížení sazeb. Prezidentka ECB Christine Lagardeová se domnívá, že hlavní úrokové sazby jsou na úrovních, které při dostatečně dlouhém zachování významně přispějí k tomu, aby se inflace dostala na dvouprocentní cíl banky „Naše budoucí rozhodnutí zajistí, že úrokové sazby budou nastaveny na dostatečně restriktivních úrovních tak dlouho, jak to bude nutné,“ prohlásila. ECB se podle ní při dalším rozhodování bude řídit podle dat.
ECB loni v září ukončila svůj nejrychlejší cyklus zvyšování sazeb. Ten zahájila předloni v červenci s cílem dostat pod kontrolu inflaci. Řada ekonomů předpokládá, že letos ECB začne úroky snižovat, přestože banka je neústupná v tom, že byť jen diskuse o změně úroků by byla předčasná, protože cenové tlaky v ekonomice zůstávají.
Stabilitu volí také americká centrální banka. Sazbu drží na nejvyšší úrovni za 22 let. Na svém zasedání v polovině prosince ale Fed naznačil, že v roce 2024 plánuje několik snížení sazeb. Tempo, jakým budou úrokové sazby snižovat, bude podle Grega McBridea, hlavního finančního analytika společnosti Bankrate, mnohem pomalejší než tempo, jakým je zvyšovali. „Úrokové sazby jely nahoru výtahem, dolů půjdou po schodech,“ konstatoval.
