Kdo pracuje od osmnácti let, mohl by si penze užívat dříve než vysokoškolák, který mládí stráví studiem. „Jsou to náročné profese. Například lidé, kteří pracují v hutnictví, na pracovištích, která jsou extrémně fyzicky náročná. Dneska je to zhruba přes 70 tisíc lidí,“ uvedl pro CNN Prima NEWS ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).
Později než lidé, kteří se zapojí do pracovního procesu už od osmnácti nebo devatenácti let, by podle Jurečky mohli odcházet i lidé, kteří déle studují. Protože začnou později přispívat do rozpočtu důchodového systému. Podle modelového příkladu, kdy student ukončí vysokou školu v 25 nebo 26 letech, by se penze dočkal v 67 letech. V tomto věku chodí do důchodu například v Belgii nebo Bulharsku. Dánsko počítá od roku 2030 s odchodem do důchodu v 68 letech.
„Myslím, že 65 let je opravdu maximální hranice. Potom by záleželo na každém jednotlivci, zda by byl schopný ještě dále pracovat,“ míní poslanec Radek Koten (SPD). „Musí se něco stát. Musí být buď větší výběr, to znamená větší daně, a zůstane hranice, jak je. Nebo se ta hranice rozvolní,“ chápe úvahy stranického kolegy a ministra práce senátor Jiří Čunek (KDU-ČSL).
Že se stát postará o své seniory, s tím počítá Listina základních práv a svobod. Nastavení parametrů vyplácení nebo odchodu do důchodů ale nesmí být podle ústavních právníků diskriminační. „Diskriminační by to bylo v případě, že by se rozlišovalo v případě diskriminačních kritérií, jako například rasy,“ vysvětlil právník Jan Wintr.
Bláznivé nápady, říká Středula
Kromě toho důchodová reforma počítá se solidaritou mezi rodiči a dětmi. Takzvané výchovné, tedy možnost jedno procento z odvodů poslat přímo na důchodový účet rodičů a společný vyměřovací základ manželů.
Nad připravovanou důchodovou reformou nicméně kroutí hlavou šéf odborářů Josef Středula. „Bláznivé nápady se stávají na české politické scéně poměrně často. Když ale to povíte někomu, kdo manuálně pracuje, tak si minimálně zaťuká na hlavu a nebo si řekne, zda se někdo doslova a do písmene nezbláznil,“ uvedl pro CNN Prima NEWS Středula. Dodal, že by měl být vyjednáván další příplatek, a to na odvoz mrtvoly z pracoviště.
„Český zaměstnanec oproti tomu německému nebo belgickému odpracuje za 40 let ekonomicky aktivního života o 11 let více, když se to srovná na průměr,“ doplnil. „Tedy 68 let pro odchod do důchodu, k tomu přičteme těch 11 let a jsme na 80. Tady opravdu někdo zapomněl počítat,“ uzavřel Středula.
Francouzi zuří už jen kvůli posunu důchodového věku na 64 let:
