Pátek 23. února 2024, svátek má Svatopluk
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Brusel schválil svůj postoj k Euro 7, o emisní normě se rozhodne snad brzy

Po skandálu Dieselgate byla v rámci normy Euro 6d-Temp zavedena povinnost testu emisí na silnici známý jako RDE (Real Driving Emissions). foto: Škoda Auto

Europoslanci v Bruselu schválili svůj postoj k emisní normě Euro 7, která hovoří o emisních limitech pro osobní i nákladní automobily. Zprávu podpořilo 329 europoslanců, 230 jich bylo proti.
  17:37aktualizováno  18:55

Nové nařízení aktualizuje limity pro emise výfukových plynů, jako jsou například oxidy dusíku, pevné částice, oxid uhelnatý a amoniak, a zavádí nová opatření ke snížení emisí z pneumatik a brzd a ke zvýšení životnosti baterií.

Jaká bude konečná verze nařízení, ukážou až příští týdny. Nyní budou následovat jednání zástupců Evropského parlamentu, Evropské komise a španělského předsednictví Rady EU. Europoslanec Alexandr Vondra (ODS), který je zpravodajem návrhu v EP, už dříve uvedl, že doufá, že se konečné dohody podaří dosáhnout do konce letošního roku.

Podle návrhu, který již 25. září schválili ministři členských zemí EU zodpovědní za konkurenceschopnost, by automobilky měly snižovat emise nových vozidel oproti původnímu plánu méně a zároveň by měly mít na přípravu změn delší dobu. Konkrétně emisní limity pro osobní a užitková vozidla by měly zůstat na úrovni, kterou už dnes obsahuje platná emisní norma Euro 6. Pokud jde o nákladní automobily, tyto limity by měly být o něco přísnější.

„Já podporuji cíl komise, abychom měli čistší auta a abychom zlepšovali kvalitu ovzduší, ale zároveň musíme být velice opatrní. Nejenom proto, že toto odvětví představuje více než devět procent HDP, 26 procent zpracovatelského průmyslu a více než 20 procent exportu v zemi, kterou nejlépe znám,“ řekl ve středu večer během rozpravy v parlamentu člen frakce evropských konzervativců Vondra.

Jak dodal, původní návrh komise by měl velice negativní dopad na spotřebitele i výrobce automobilů. „Zároveň existují závažné otázky týkající se proveditelnosti doporučených norem, především s ohledem na lhůty. Zatřetí také náklady jsou něčím, co nás znepokojuje, protože byly podceněny v hodnocení dopadů, což by mohlo vést k rostoucím nákladům pro spotřebitele, kteří již nyní bojují s rostoucími náklady na živobytí. Proto jsme chtěli vytvořit lepší rovnováhu mezi environmentálními cíli a zájmy výrobců a spotřebitelů,“ dodal český europoslanec. Po čtyřech měsících vyjednávání se jim to podle Vondry podařilo.

Výbor Evropského parlamentu pro životní prostředí (ENVI) schválil svou zprávu o emisní normě v polovině října. Platnost emisního nařízení Euro 7 měla původně přijít u osobních automobilů už v polovině roku 2025, pro nákladní vozidla o dva roky později. Řada unijních zemí to však považovala za nereálné. Automobilky si stěžovaly, že nebudou mít na přípravu změn dostatek času. Kompromis z Rady EU proto původní harmonogram prodloužil a počítá se v něm se zavedením opatření 30 měsíců od vstupu normy v platnost u nových modelů osobních vozidel a 42 měsíců u stávajících modelů. U nákladních aut to mělo být 48 měsíců, respektive 60 měsíců. Evropský parlament nakonec navrhuje přechodné období dokonce ještě delší. Na jaké variantě však nakonec bude panovat shoda, ukážou až nastávající trialogy.

Pozice, kterou schválil Evropský parlament, ale navrhuje tato přechodná období ještě delší. „Když chceme nějaké změny, tak musíme dát byznysu čas, aby se přizpůsobil. To, co navrhovala Evropská komise, byly naprosto drakonické termíny. Takže my jsme je prodloužili a zároveň v našem návrhu chceme přinutit Komisi, aby měla nad sebou Damoklův meč a připravila včas takzvanou sekundární legislativu k této normě, což jsou nejrůznější technikálie,“ vysvětlil Vondra. Teprve od zveřejnění této sekundární legislativy pak začnou pro jednotlivé automobily běžet zmíněná přechodná období, během kterých se průmysl bude moci na změny připravit.

„Původní návrh Euro 7 by měl devastující dopad na spotřebitele,“ řekl Vondra. Automobilky hovořily o tom, že by musely přestat prodávat malá auta. Jak Vondra uvedl, v dalších vyjednáváních v takzvaných trialozích neočekává větší spory a doufá v dohodu do konce roku.

Vondra potvrdil, že oficiálně již trialogy zahájili hned dnes - písemnou formou. Následovat by měla dvě jednání, jedno na konci listopadu a druhé v polovině prosince.

Nařízení Euro 7 rovněž nově zavádí i měření emisí z brzd a pneumatik, které mají vliv na lidské zdraví. Europoslanci navrhují, aby byly s tím související metodiky výpočtu a limity sladěny s mezinárodními normami, které v současné době připravuje Evropská hospodářská komise OSN.

Mírnější návrh emisní normy Euro 7 je podle ministra dopravy Martina Kupky dobrou zprávou pro evropský automobilový průmysl. Přijatá pozice je podle Kupky zásluhou Vondry (ODS). Výsledek hlasování přivítalo i Sdružení automobilového průmyslu (SAP), podle něj ale stále trvají obavy z proveditelnosti a dopadů některých požadavků.

„Je to dobrá zpráva i pro evropský automobilový průmysl, který ji může vnímat jako podporu ve své snaze o realistickou proměnu individuální dopravy. Česká republika vyjednávala mírnější podobu normy a ve spolupráci s dalšími státy prosadila zachování dostupnosti individuální mobility pro všechny, zejména prostřednictvím dostupnosti malých a menších vozidel,“ uvedl Kupka.

SAP rovněž považuje přijatý text za výrazné zlepšení původního návrhu Evropské komise. „Jedním z příkladů zreálnění požadavků je například otázka vstupu v platnost. Navázání počítání lhůty pro vstup platnost až na přijetí sekundární legislativy je klíčové pro zajištění potřebného času pro výrobce i testovací centra reagovat na nové regulatorní požadavky,“ uvedl výkonný ředitel SAP Zdeněk Petzl. Podle sdružení ale stále panují obavy například z navýšení požadavků na novou palubní diagnostiku vozidel či dalšího zpřísnění emisí z otěru z brzd a pneumatik.

Dva tábory

Již během rozpravy o normě ve středu večer se europarlament rozdělil na dva tábory. Podle německého europoslance Jense Giesekeho z lidovecké frakce (EPP) je návrh „dobrým kompromisem a zdravou střední cestou“. Podobně hovořila i Susana Solísová Perézová, španělská europoslankyně z liberálního klubu Renew Europe. „Jsou zde realistické lhůty, znamená to méně nákladů pro spotřebitele. To, co žádají socialisté a zelení, by v podstatě vedlo k tomu, že náklady pro spotřebitele porostou,“ uvedla.

Christel Schaldemoseová z frakce demokratů a socialistů naopak návrh ostře zkritizovala a označila za špatný. „V každém roce umírají tisíce občanů kvůli znečištění ovzduší. Považuji za trapné, že nebereme zdraví občanů vážně,“ prohlásila dánská europoslankyně s tím, že podle ní není návrh dostatečně ambiciózní.

„Někdy mám pocit, že debata kolem Euro 7 je víc o autech než o kvalitě vzduchu. Přitom jde právě o zlepšení kvality vzduchu v našich městech, kde je silniční doprava stále tím největším znečišťovatelem,“ reagoval jménem klubu Zelených Bas Eickhout z Nizozemska. „Nyní vlastně znovu nastavujeme normu Euro 6, žádné zlepšení kvality vzduchu tady není,“ dodal.

Podobně se vyjádřil i český europoslanec Mikuláš Peksa (Piráti) rovněž z klubu Zelených. „V tom návrhu jsou nějaké věci dobré, ale většina je v podstatě zbytečný balast,“ řekl českým novinářům v Bruselu s tím, že oproti předchozí normě Euro 6 se toho příliš nemění. „Já bych to celé přepsal. Zkrátil na třetinu a mělo by to pořád stejný význam,“ doplnil Peksa. Podle něj je nyní zásadní rozhodnout se, zda vůbec chceme regulovat emise oxidu dusíku a dalších škodlivin nyní na poslední chvíli před koncem spalovacích motorů. „Pokud to chceme udělat, tak to máme udělat pořádně,“ uzavřel.

Důležitá role Česka

Na dojednání návrhu v Radě Evropské unie se významnou měrou podílelo Česko, které vedlo koalici stejně smýšlejících států, v níž byly ještě Francie, Itálie, Bulharsko, Rumunsko, Maďarsko, Polsko a Slovensko. Všechny tyto země se postavily proti původní, podle nich nerealistické variantě normy, kterou navrhla Evropská komise. S následným kompromisem, který představilo na konci září španělské předsednictví, ale už byly tyto země spokojené.

Alexandr Vondra pozici Rady EU z konce září ocenil, poděkoval za ni zejména českému ministru dopravy Martinu Kupkovi, který ji dojednával. „Hodně nám to zjednodušilo práci, pozice rady a pozice parlamentu nejsou tak vzdálené,“ uvedl český europoslanec. Jak dodal, jestliže se emisní limity v normě nakonec přiblíží předchozí normě Euro 6 (což říká návrh rady), tak podle něj nebude muset parlament trvat na delších přechodných obdobích. „Nechci to ale předznamenávat, bude to předmětem vyjednávání,“ dodal Vondra.

Zprávu podpořilo 329 europoslanců, 230 jich bylo proti a 41 se zdrželo. Z českých europoslanců pro návrh hlasovali všichni čtyři europoslanci za ODS, kteří patří k frakci ECR. Z lidovecké frakce pak Stanislav Polčák (STAN), Jiří Pospíšil a Luděk Niedermayer (TOP 09), Michaela Šojdrová a Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) a z klubu Renew Europe, kam patří europoslanci zvolení za hnutí ANO, byly pro Dita Charanzová a Martina Dlabajová. Návrh podpořila i Radka Maxová z frakce evropských socialistů a demokratů a europoslanec za SPD Ivan David. Proti hlasovali Martin Hlaváček, Ondřej Knotek a Ondřej Kovařík patřící ke hnutí ANO z frakce Renew Europe a europoslankyně za KSČM Kateřina Konečná. Zdrželi se za Piráty zvolení Markéta Gregorová, Marcel Kolaja i Mikuláš Peksa z frakce Zelených. Europoslanec za SPD Hynek Blaško se hlasování neúčastnil.

V rámci balíku označovaného jako Fit for 55, kterým chce EU docílit snížení emisí skleníkových plynů do roku 2030 nejméně o 55 procent oproti hodnotám z roku 1990, schválila Evropská unie letos na jaře ukončení prodeje aut se spalovacími motory k roku 2035. Německo se nicméně dohodlo s Evropskou komisí na tom, že i po tomto roce bude možné dále využívat spalovací motory poháněné výhradně syntetickými palivy.

Autoři: ,

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!