Selhání amerických i evropských bank postavilo americkou centrální banku do nezáviděníhodné situace, kdy se musela rozhodnout mezi stabilizací bank a bojem se stále vysokou inflací.
Před otřesy na bankovním trhu vše nasvědčovalo tomu, že Fed svou politiku zpřísní a sazby zvýší dle očekávání trhu o 50 bazických bodů. Po událostech zkraje března už ale většina ekonomů očekávala zvýšení úrokových sazeb „jen“ o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 až 5 procent, což je i tak nejvyšší hodnota od roku 2007. A to se nakonec také stalo.
Ve zprávě ke zvýšení sazeb Fed uvedl, že bylo jednomyslné, podle agentury Reuters se ale většinově přiklání k ještě jednomu zvýšení o čtvrt procentního bodu do konce roku. Analytici si však všímají, že se Fed v terminologii od dřívějšího zdůrazňování potřeby „pokračujícího zvyšování sazeb“ posunul k výrokům jako „další zpřísnění politiky by mohlo být vhodné“.
Někteří analytici se přikláněli i k tomu, aby v zájmu finanční stability centrální bankéři sazby dále nezvyšovali. Jerome Powell potvrdil, že i tato možnost byla ve hře. „Ve dnech předcházejících rozhodnutí jsme to zvažovali. Ale na zvýšení sazeb byla silná shoda,“ řekl.
Vysoké úrokové sazby jsou totiž jedním z faktorů, který stojí za probíhající bankovní krizí a který velmi negativně dopadl na obě zkrachovalé americké banky.
„Projevily se problémy, které vznikly kvůli tomu, že banky měly vysoká depozita (finanční vklady, pozn. red.). Ta nabraly v době nízkých úrokových sazeb, kdy byly peníze velmi levné. Z nich sice poskytly nějaké úvěry či hypotéky, ale spousta depozit jim zbyla, a tak za ně nakoupily americké dluhopisy. S tím, jak ale rostly úrokové sazby, tak šla cena dluhopisů dolů,“ vysvětlil v rozhovoru pro iDNES.cz dopad růstu sazeb na padlé banky analytik XTB Jiří Tyleček.
„Potíž není jen v tom, co se nyní děje na finančních trzích, ale také v odhadu, do jaké míry by banky mohly omezit poskytování úvěrů,“ doplnila pro agenturu Bloomberg Sonia Meskinová, vedoucí oddělení US Macro ve společnosti BNY Mellon.
Také kvůli opatrnějšímu růstu sazeb očekává šéf Fedu Powell pozvolnější návrat k dvouprocentní inflaci ze současné šestiprocentní úrovně. „O návrat inflace ke dvouprocentní úrovni stále usilujeme. Cesta to ale bude dlouhá a hrbolatá,“ řekl na tiskové konferenci.
Zkrocení inflace se vzdálí
Úrokové sazby jsou pro centrální banky všude na světě hlavní zbraní v boji s inflací. Kvůli pomalejšímu navyšování sazeb tak není vyloučené, že se Amerika bude muset smířit s rychlým růstem cen po delší dobu.
„Návrat k dvouprocentnímu cíli plánují bankéři z Fedu až v roce 2025. Může se však stát, že se vlivem událostí návrat na cíl vzdálí o měsíce či o více než rok,“ odhaduje Tyleček.
V krajním případě by podle Tylečka dokonce mohla centrální banka změnit cílování inflace z dvou procent na vyšší úrovně. „To by ale dle mého názoru byla cesta do pekel. Snad se tak nestane a opět se dočkáme inflačních čísel, kterých jsme byli svědky před covidem. Upřímně tomu ale v následujících letech nevěřím,“ vysvětlil analytik.
