Denby je spoluzakladatelem a výkonným ředitelem společnosti Berkeley Yeast, jednoho z předních tvůrců geneticky modifikovaných (GM) kvasinek pro pivovarnický průmysl. Kvasinky jsou pro pivovarnictví zásadní, protože přeměňují cukry z ječného sladu a dalších obilovin na alkohol a zároveň přidávají vlastní chuť.
Berkeley Yeast upravuje DNA kmenů kvasinek tak, že odstraňuje nebo přidává určitý gen. Jeden z produktů firmy, kvasinky Tropics, byl upraven tak, aby dával produktům chuť mučenky a kvajávy.
Denby tvrdí, že tyto kvasinky jsou pro výrobu piva vhodnější a lepší, protože jinak by výrobci museli složitě shánět dodavatele těchto plodů nebo používat umělá aromata. Geneticky modifikované kvasinky jsou podle něj mnohem stabilnější a snižují závislost na dalších přísadách, jejichž pěstování by si vyžádalo množství vody a hnojiva.
Berkeley Yeast se však nezaměřuje pouze na přidávání chutí do půllitrů, ale dokáže je také odebírat. Jeden z jejích kvasinkových kmenů pomáhá odstraňovat diacetyl, nepříjemnou příchuť, která trápí některá chmelená piva. Jiné kvasinky pak údajně dokážou vytvořit kyselé pivo belgického typu za zlomek času, který je k tomu obvykle potřeba.
Ve Spojených státek jsou předpisy týkající se geneticky modifikovaných potravin volnější než ve většině zemí. Američtí konzumenti tak už mají možnost ochutnat pivo vyrobené s produkty společnosti Berkeley Yeast, protože už je používají řemeslné pivovary po celé zemi. Patří mezi ně kalifornské pivovary Temescal, Alvarado Street a Cellarmaker.
V případě prodeje do zahraničí je však firma podle Denbyho omezena legislativou v mnoha zemích, která brání používání geneticky modifikovaných organismů v potravinářském a nápojovém průmyslu.
Dalším poskytovatelem modifikovaných kvasnic je chicagská společnost Omega Yeast Labs. Ta začátkem července oznámila, že objevila specifický gen, který způsobuje zakalení piva. Za pomoci technologie úpravy genů označované CRISPR/Cas9 se výzkumníkům podařilo tento gen z kmenů kvasinek odstranit a piva z nich kvašená už nebyla zakalená.
V Americe je možné všechno
Profesor zemědělských věd a ředitel Queenslandské aliance pro inovace v zemědělství a potravinářství Ian Godwin říká, že používání genově upravených kvasinek americkými pivovary v jejich produktech „je tajemstvím, o kterém všichni (v oboru) vědí“. Dodává ale, že výrobci piva budou tuto skutečnost jen zřídka propagovat, protože technologie genetické modifikace má zatím spíše negativní publicitu.
Odborník na pivovarské kvasinky Richard Preiss upozorňuje, že v USA je možné udělat cokoliv. Je ředitelem laboratoře Escarpment Labs v kanadském Ontariu, která dodává kvasnice více než 300 pivovarům, ale geneticky modifikované kvasinky nepoužívá. „Můžete (v USA) vzít například genom z bazalky, vložit ho do kvasinek a rychle se dostat na trh s ochuceným pivem.“ Nicméně všechny nové GM kvasinky v USA musí nejprve schválit americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA).
Sládek kalifornské společnosti Lagunitas Brewing Jeremy Marshall říká, že zatím nemají v plánu používat modifikované kvasinky, ale provádějí testy. Firma patří nizozemskému Heinekenu. Mnoho lidí by podle něj mohlo vyděsit spojení geneticky modifikovaných potravin se společnostmi jako Monsanto. Dodává ale, že kvasinky se odfiltrují a do konečného produktu se nedostane nic geneticky modifikovaného, pouze aromatické sloučeniny.
Jiní pivovarníci jsou však proti geneticky upravenému pivu a uvědomují si, že spousta pijáků by byla proti této technologii. Často tak hledají jiné možnosti.
Jedna z největších pivovarnických společností na světě, dánský Carslberg, už dlouho uplatňuje politiku zákazu geneticky modifikovaných surovin - ječmene, chmele a kvasnic. Místo toho se snaží přirozeně vyšlechtit nové odrůdy ječmene a chmele, které by například lépe snášely horko nebo sucho. Dělá to prostřednictvím starého procesu cíleného křížového opylování. Šéfka výzkumné laboratoře Carlsbergu v Kodani Birgitte Skadhaugeová upozorňuje, že široce dostupný ležák firmy nyní využívá nový druh ječmene, který se snadněji pěstuje a déle si udržuje čerstvost.
