Mnoho investorů do nemovitostí napříč Evropskou unií se kvůli schválené právní normě začíná obracet na právní experty. Obávají se totiž obrovského množství kapitálu, který by musel být z jejich strany vynaložen pro potřeby ekologizace. V portfoliu mnoha z nich se totiž nachází spousta budov, které ještě nejsou na novou legislativu připravené, píše agentura Bloomberg.
Evropská unie tvrdí, že budovy v současné době spotřebují zhruba 40 procent veškeré vyrobené energie a vyprodukují 36 procent emisí skleníkových plynů. Evropský parlament také proto před pár dny schválil Směrnici o energetické náročnosti budov. Členské státy EU mají nyní dva roky na to, aby její principy promítly do svých vnitrostátních právních řádů.
Pravidla říkají, že všechny státní budovy postavené od začátku roku 2027 budou muset fungovat bezemisně. Od roku 2030 se tato povinnost má dotknout také všech ostatních nových budov, a to včetně rodinných domů. Do roku 2050 by navíc na území Unie neměla být žádná budova, která by emise oxidu uhličitého produkovala. Výjimku mají dostat pouze historicky významné budovy.
Na renovaci půjdou stovky miliard eur
Aby se Evropské unii podařilo splnit kritéria, o nichž hovoří Pařížská dohoda, nevyhnou se majitelé nemovitostí investicím do renovací a rekonstrukcí budov v hodnotě 275 miliard eur za rok (asi 6,9 bilionu korun). Mimo jiné také proto, že Evropská unie chce emise skleníkových plynů z důvodů nedostatečné energetické náročnosti budov snížit do roku 2030 o 60 procent.
„Jsou to obrovské částky. Realita je taková, že spousta investorů si něco takového nebude moci dovolit. Řada z nich raději směrnici nedodrží a zaplatí pokutu. Alespoň v krátkodobém horizontu to pro ně bude jednodušší než vynaložit obrovské množství rezerv na uvedení svého majetku do souladu s požadavky,“ říká expert Rory Bennet ze společnosti Linklaters.
Podle odhadů budou muset majitelé v celé Unii do roku 2033 renovovat čtvrtinu energetický nejnáročnějších budov. Skončí například všechny kotle na fosilní paliva. Nastoupí budovy připravené na solární panely. Směrnice nově zahrnuje právní odpovědnost za neřešení škod na životním prostředí i povinné zveřejňování údajů o spotřebě vody, emisí i energií.
Regulace se připravuje také v Británii
K podobnému opatření se schyluje také ve Velké Británii. Odhaduje se, že na tamním trhu by se podobná norma mohla v praxi dotknout asi 70 procent komerčních nemovitostí. Zveřejněný britský plán dává majitelům budov čas do dubna roku 2027, aby získali potřebný certifikát energetické náročnosti.
Udržitelnost ale začíná být i pro nájemce důležitým faktorem. Zpráva realitní poradenské společnosti CBRE z poloviny loňského roku ukázala, že při zohlednění stáří, lokality a velikosti jsou nájmy v případě ekologických kancelářských budov asi o 7 procent vyšší.
Listopadová zpráva společnosti Jones Lang LaSalle odhalila, že poptávka po zelených nájemních nemovitostech ze strany největších firem v Evropské unii převyšuje dostupnost o více než 50 procent. Investoři do nemovitostí ve stejnou chvíli doufají, že současná nepříliš ideální hospodářská situace, včetně drahého financování, se zlepší a regulační tlak alespoň částečně poleví, uzavírá Bloomberg.
