Podle ministra průmyslu Jozefa Síkely (STAN) posílí schválená novinka energetickou nezávislost každého občana i celé společnosti, umožní snížit výdaje za energie a pomůže i životnímu prostředí. Členové takové komunity si budou vyrábět energii z obnovitelných zdrojů a navzájem ji sdílet.
Schválená novela zavádí energetická společenství jako nové účastníky trhu. Základem těchto společenství, které se stanou právnickou osobou, družstvem nebo spolkem a budou registrovány na Energetickém regulačním úřadu, bude společná výroba energie například solárními nebo větrnými elektrárnami a její následné sdílení mezi členy. Půjde například o sdílení energie mezi domácnostmi nebo různými komunitami, jako jsou obce, školy, úřady nebo podniky.
Novelu energetického zákona, která to má umožnit, schválila v pátek Sněmovna. Hlasovalo pro ni všech 162 přítomných poslanců ze všech stran. Musí ji ještě projednat Senát a podepsat prezident. Novinka má také omezit závislost na fosilních palivech.
Novela není všespásná
„Lex OZE II je přelomový v tom, že přináší nezbytný základ digitalizace a modernizace energetiky. Novela však není všespásná a ani nemůže mít ambici řešit všechno. Pro spotřebitele elektřiny z okolí větrných elektráren existují i vhodnější modely, které mohou podpořit akceptaci výstavby větrných elektráren,“ říká Štěpán Chalupa, předseda Komory obnovitelných zdrojů energie.
Jak dodává, velkým průlomovým bodem novely je znovuzavedení součtového měření „Čekali jsme na něj přes deset let. Přinese úsporu a dostupnost ještě většího výběru technologií, zejména střídačů,“ upřesňuje.
Podle novely budou hlasovací práva členů energetických komunit omezena. Každý bude mít maximálně desetinový podíl. Sněmovna odmítla návrh Davida Šimka (KDU-ČSL), který chtěl prolomit navrhované pravidlo, že žádný člen energetické komunity nesmí mít víc než deset procent hlasovacích práv. Šimek naopak chtěl umožnit, aby obce, města, kraje i dobrovolné svazky obcí mohly mít vyšší podíl. Stejně tak by vyšší podíl mohly mít i jejich příspěvkové organizace. Sněmovna ale umožnila, aby členy mohly být i obecní nebo krajské příspěvkové organizace, které jsou podnikem.
Vláda v návrhu dočasně omezila rozsah a regionální působnost společenství na 1000 odběrných míst a maximálně tři sousedící obce s rozšířenou působností. Omezení má platit do 30. června 2026.
„Jsme pro to, zavádět sdílení elektřiny postupně, protože vyúčtování a výměna dat bude vyžadovat velké změny u mnoha účastníků trhu,“ řekl Síkela.
Vznikne i datové centrum
V této souvislosti má vzniknout také Elektroenergetické datové centrum, které bude sledovat výrobu a spotřebu elektřiny v soustavě. Podle Síkely se předpokládá, že datové centrum zajistí úplné datové výměny až v polovině roku 2026.
Podle definice z hospodářského výboru půjde o budovu nebo její část, kde bude příslušná výpočetní technika. Kvůli vysoké energetické náročnosti bude muset splňovat zákonem stanovené požadavky na hospodaření s energií vyplývající z nové evropské směrnice.
Novela energetického zákona zavádí i institut takzvaného zranitelného zákazníka, který bude ve srovnání s jinými odběrateli více chráněný. Půjde o lidi, kteří ve svém bydlišti využívají zařízení vyžadující nepřetržitou dodávku elektřiny, jehož využívání je nezbytné pro zachování základních životních funkcí. Přesný výčet těchto pomůcek stanoví vláda nařízením.
Sněmovna proti původnímu vládnímu návrhu upravila definici tak, že zvyšuje horní hranici ročního odběru elektřiny v těchto místech z 20 na 30 megawatthodin. Zpřesňuje se také ustanovení, kdo bude zranitelným zákazníkům vydávat patřičné lékařské potvrzení. Součástí potvrzení bude i osvědčení faktického stavu kritické zdravotní závislosti na této pomůcce.
Zranitelný zákazník bude mít právo na bezplatné upozornění, pokud nebude řádně platit. Má také právo na bezplatné adresné upozornění na omezení nebo přerušení dodávky elektřiny kvůli plánovaným pracím, a to nejpozději patnáct dní předem.
