Koncem letošního února se mezi postižené ženy zařadila i Berline Augustinová. Autem zajela na předměstí hlavního města do čtvrti Roma Norte, kde je spousta podniků, odkud rozváží jídlo po celém městě. Ve chvíli, kdy čekala na objednávku, vedle ní zastavil její mužský kolega a vychrstl na ní chlor.
„Viděla jsem, jak to pálí oblečení,“ uvedla pro britský deník The Guardian třiadvacetiletá žena, která pochází z Haiti. Jen díky včasné reakci se látka nedostala přes oblečení na její kůži.
Kromě fyzických útoků se mexické kurýrky snaží vypořádat i s častými urážkami a zesměšňováním. Mužští kolegové se jim třeba často vysmívají, že stejně mají od zákazníků proti nim více objednávek i vyšší spropitné. „Říkají nám, že bychom měly být doma s dětmi, ale já žádné nemám,“ brání se kurýrka.
Augustinová zároveň britskému deníku řekla, že se často setkává i s rasistickými poznámkami. Mužští zákazníci se jí často také ptají, na kolik by je vyšel pohlavní styk s ní. Až do této doby to ale neřešila, nevhodné chování nikam nehlásila, neboť se domnívá, že by to stejně nikam nevedlo. Zároveň si uvědomuje, že nemá mexické občanství. „Tohle není moje země,“ myslí si.
Trpělivost kurýrkám došla
S nevhodným chováním ji ale došla trpělivost, a proto v Mexiku vstoupila do Národního svazu pracovníků, kteří pro aplikace pracují. Toto uskupení zastupuje pracovníky čtyř velkých firem, které v Mexiku rozváží jídlo či jiné nákupy. Odborový svaz kurýrů se nyní snaží o to, aby cizinkám zaměstnankyním politické vedení státu zajistilo potřebná práva.
Letošní zpráva analytiků z projektu Fairwork tvrzení Berliny Augustinové jen potvrzuje. Stojí v ní, že ženy se musí opakovaně vypořádávat i s požadavky, které se týkají sexu. Někteří zákazníci v Mexiku například cíleně otevírají zcela nazí. Dokonce se ukázalo, že o sexuální služby ve vybraných případech žádali i příslušníci mexické policie, kteří nahlášené přestupky řešili.
Mzdy jsou nízké
Výdělky mexických kurýrů nejsou nijak slavné. Průměrně si kurýři vydělají asi 500 dolarů za měsíc (zhruba 11 tisíc korun) a s tímto příjmem se řada rodin nedokáže ve stále dražší mexické metropoli pořádně uživit. I proto zástupci odborů nyní tlačí i na samotné společnosti, které aplikace v Mexiku provozují. Cílem je, aby jejich vedení přijalo potřebná opatření, která povedou k redukci genderového násilí.
„Aplikace činí pro ochranu žen jen velmi málo. Členky odborů jsou pravidelně zastrašovány a uráženy,“ říká Shaira Garduñová, která pro odborový svaz kurýrů v Mexiku pracuje.
Ve chvíli, kdy kurýrky v Mexiku postrádají potřebnou ochranu ze strany mexické legislativy i interních předpisů aplikací, snaží se alespoň chránit navzájem. Jejich cílem je třeba sledovat, kde se kolegyně momentálně nacházejí. „Kamarádství je v takové situaci zásadní,“ uzavírá kurýrka Kruskaya Hidalgová, která je rovněž jednou ze zástupkyň odborových svazů kurýrů v Mexiku.
