Prostě vším, co je nám lidem vlastní a co omezuje platnost předpokladu klasické ekonomie, že jsme racionální bytosti (to mi připomíná větu z českého filmu Světáci "nic cizího mi není lidské"). Představte si například, že před sebou máte text, který popisuje slečnu Lindu.
"Lindě je 31 let, je svobodná, upřímná a velmi bystrá. Na vysoké škole vystudovala filozofii. Jako studentka se velmi zajímala o problémy diskriminace, sociální spravedlnosti a účastnila se také protijaderných demonstrací." A teď se vás zeptám, která z následujících alternativ je více pravděpodobná.
Zaprvé: Linda pracuje jako pokladní. Zadruhé: Linda pracuje jako pokladní a je aktivní členkou feministického hnutí. Jakou možnost byste vybrali? Když se tento test uskutečnil, tak 85 procent respondentů v něm zvolilo druhou nabízenou možnost.
Přitom je přece druhá možnost z logického hlediska méně pravděpodobná, protože je více specifická, zatímco první možnost je více obecná. Ale lidé stále přemýšlejí ve stereotypech a snadno se nechají roztěkat nerelevantními informacemi.
Dvojku si umíme lépe představit na základě předchozího popisu slečny Lindy, ačkoliv je matematicky méně pravděpodobná. Učeně se tento jev nazývá klam souvislosti. Proto lidé mají například tendenci spíše se pojistit proti specifickým pohromám nežli uzavřít pojistku, která pokrývá více rizik.
77letý profesor univerzity v americkém Princetonu Daniel Kahneman je guru behaviorální ekonomie. Přestože (nebo spíše právě protože) je psycholog, tak za svůj výzkum dostal v roce 2002 Nobelovu cenu za ekonomii. A protože se velmi rychle blíží Vánoce, tak jeho poslední kniha "Thinking, Fast and Slow" je mým osobním tipem na vánoční dárek. Přeji pohodové Vánoce!