Minulý týden vládní koalice prosadila v prvním čtení ve Sněmovně vládní návrh zpomalit valorizace penzí a zpřísnit podmínky pro odchod do předčasného důchodu. „Ožebračení důchodců se vůbec nepřibližuje realitě. Nikdy nebyl tak vysoký poměr důchodů k průměrné mzdě jako v letošním roce,“ reagovala na reformu Matesová.
Čekáte marně na svůj důchod? Nemusíte. Najděte si dobře placenou práci na internetovém portálu jobDNES.cz a zajistěte se na staří sami. |
„Nový systém je stejný jako ten současný, protože reálné mzdy kvůli inflaci klesají. Současný vzorec je vhodný pro míru inflace 3 procenta a ne 12 procent, ve kterém jsme nyní,“ dodala dále Matesová.
„Důchodový systém je beze změn, které vláda předložila, neudržitelný pro ty, kteří do důchodu půjdou v budoucnu,“ vyjádřil se k tématu Hampl. Všechny návrhy úpravy důchodového systému, které vláda předložila Sněmovně, jsou podle něj schopny vymazat z deficitu důchodového účtu po 30 letech více než polovinu.
Systém by podle něj neměl být udržitelný jen pro stávající seniory, ale i ty budoucí. „A to si myslím, že dělá,“ dodal. „Jestli si mám vybrat mezi ideálním a nerealizovatelným a kompromisem, který může projít, beru za všech okolností variantu číslo dvě,“ dodal k ambicióznosti návrhu.
Změny v systému budou postupné a průběžné, doplnila členka NERV Helena Horská. Přijímané změny podle ní míří na období, kdy se schodek důchodového účtu zvýší na pět procent hrubého domácího produktu, což je v současných cenách 350 miliard Kč, jež by v rozpočtu chyběly. Nyní činí schodek účtu zhruba 70 miliard Kč, tedy asi jedno procento HDP, připomněla.
Většina lidí je pro změnu důchodů
V pořadu také byly zveřejněny výsledky průzkumu agentury Kantar, podle kterého přes 70 procent lidí je pro změnu důchodového systému. Tři pětiny podporují vyšší platby u OSVČ, změnu věku pro odchod do penze jen 30 procent.
Inflaci, která se nyní pohybuje mezi 12 a 13 procentech, označili debatující za příliš vysokou. „Budeme mít inflaci pod 10 procent v červnu, ale to vůbec není důvod k oslavám. Musíme se dále snažit přibližovat ke dvěma procentům,“ uvedla k problematice inflace Horská. Podle trhu je možné se ke dvěma procentům dostat v roce 2026.
Podle bývalé zástupkyni Česka při Světové bance Matesové se inflace zatím nevyvíjí dobře. „Dvouciferná inflace je nepřijatelně vysoká,“ zdůraznila. Poukazovala na to, že za to, co stálo domácnost předloni v dubnu 10 000 korun, loni zaplatila 11 420 korun a letos o dalších 1450 korun víc.
Podle Horské je měnová politika ČNB málo aktivistická a velmi málo účinná. Úrokovou sazbu by měla podle ní rychleji zvyšovat a později rychleji snižovat. Hampl podotkl, že centrální banka vyhodnocuje svoje prognózy a sama v jarním hodnocení uvádí, že pro cenovou stabilitu měla být úroková sazba před rokem a půl výrazně vyšší.
Tempo růstu spotřebitelských cen i v květnu pokračovalo ve zpomalování. Meziroční inflace podle analytiků klesla na 10,6 až 10,9 procenta z dubnových 12,7 procenta. Za zvolněním inflace podle nich stálo zejména zlevnění pohonných hmot.
