Evropský parlament chce zastavit stavbu plynovodu Nord Stream 2 a potrestat ruské oligarchy |
Kolem projektu Nord Stream 2 je pořádně živo. Když už se zdálo, že to Němci po změně amerického prezidenta nějak „doklepou“ a plynovod v tichosti s Ruskem dokončí, situaci zkomplikoval Vladimir Putin, který nesnesl návrat do vlasti opozičníka Alexeje Navalného.
Jeho zatčení okamžitě po příletu do Moskvy vyvolalo v EU odpor proti Kremlu. Evropský parlament vyzval země Unie, aby se projekt zastavil a byly uvaleny nové sankce na Putina a jeho oligarchy.
Německo nicméně stále potrubí pod Baltem podporuje. Snaží se vyvolat dojem, že nejde o politickou záležitost, ale čistě o ekonomický projekt. Země při odklonu od uhlí i jádra bude potřebovat jako alternativu k obnovitelným zdrojům více plynu. Paroplynové elektrárny jsou ideálním překlenovacím zdrojem, který se může relativně rychle postavit.
Trasa plynovodu Nord Stream 2.
To tvrdí i premiérka spolkové země Meklenburska-Předního Pomořanska Manuela Schwesigová (SPD), kde se také ropovod staví.
Projekt, který bude stát 11 miliard eur, má podle ní tu výhodu, že dodá do Německa ruský zemní plyn, který je ekologičtější než americký zkapalněný plyn. Ten se musí těžit ve vzdálených Spojených státech formou frakování, které je také považováno za velmi nešetrné k životnímu prostředí. Navíc se musí v tankerech převážet několik tisíc kilometrů.
Protiamerická nadace
I proto obhajuje založení nadace, která má zajistit dokončení projektu. Jejím hlavním účelem je ale to, že by mohla sloužit jako obrana proti americkým sankcím, které by postihly firmy, jež budou s ruským Gazpromem spolupracovat.
Schwesigová tvrdí, že je nutné projekt dokončit. „Pro bezpečné dodávky energie v Německu potřebujeme plynovod v Baltském moři,“ zdůraznila. Jelikož z 1 200 kilometrů chybí položit na mořské dno posledních pár desítek kilometrů, neměla by celá investice spadnout pod stůl.
Geopolitická bitva o dokončení potrubí se právě vlády ve Schwerinu – hlavního města Meklenburska-Předního Pomořanska – zásadně dotýká. Američtí senátoři hrozili před několika měsíci firmám, které místní kabinet podporuje, ekonomickým zničením. Založení nadace by mohlo právně cestu k ekonomickým sankcím zkomplikovat.
Pod „krycím“ názvem Nadace pro ochranu klimatu a životního prostředí má financovat projekty, které chrání klima a přírodu. Jedním z nich je i podpora pro ruský zemní plyn. V místním parlamentu nadaci podpořily strany SPD, CDU a Levice, které normálně společně nehlasují.
Nadace projekt dokončí
Spojené státy poprvé zavádějí sankce proti plynovodu Nord Stream 2 |
Samotná společnost Nord Stream 2 AG (dceřiná firma Gazpromu) do nadace vložila 20 milionů eur (520 milionů korun). Spolková země přispěje stonásobně menší částkou – 200 tisíc eur.
Úvaha politiků na východě Německa se ubírá následujícím směrem. Pokud americké sankce dopadnou na firmy, které vlastní materiál, lodě a stroje na dokončení projektu, nadace bude mít dost prostředků, aby stavba pokračovala. Nadace bude sloužit jako prostředník.
Místní premiérka doufá, že Spojené státy neuvalí sankce i na tuto instituci. Navíc se počítá i s tím, že její předseda Erwin Sellering z SPD by osobně čelil případným sankcím, jako je zákaz vstupu do Ameriky.
Schwesingová odmítla, že se jedná o podvod. K výstavbě plynovodu Nord Stream 1 byla také založena příslušná nadace. Kabinet bere ochranu klimatu vážně, a proto podporuje zdvojnásobení dodávek zemního plynu. Je lepší variantou než spalování uhlí nebo používání jaderných elektráren, vzkazuje kritikům.
Upozorňuje se i na to, že se ve východní spolkové zemi konají na konci září volby a většina lidí tu zastává proruské postoje. I proto v této partii premiérka spoléhá, že jí podpora Gazpromu vynese politické body.
Je to podvod?
Neziskové organizace i Zelení nicméně projekt kritizují. Povede to pouze k tomu, že se „zabetonuje“ závislost největší ekonomiky v Evropě na ruském fosilním zdroji. Zelená poslankyně německého parlamentu Claudia Müllerová dokonce hovoří o „drzém podvodu“, kdy se zvýšení dodávek zemního plynu zaštiťuje ochranou klimatu.
Kolik plynu dodává Gazprom vybraným zemím v Evropě. Celkem Gazprom do Evropy dodal 199 miliard kubíků. Údaje jsou za rok 2019.
Známý německý biolog a ochránce přírody Michael Succow varoval před tím, že účelově založená nadace zničí důvěryhodnost všech nadací v Německu. Jejich základním smyslem má být společenský prospěch.
Celoněmecká vláda zůstává spíše stranou, i když kancléřka Angela Merkelová i po zatčení Navalného vyjádřila plynovodu podporu. Ministr zahraničí z SPD Heiko Mass nicméně prohlásil, že založení nadace je věcí východního regionu.
Doufá, že Joe Biden a jeho administrativa postupně „odpadnou“ a projekt se dodělá. Dokončení plynovodu v německých vodách posvětil i německý Spolkový úřad pro lodní dopravu a hydrografii (BSH).
Obří plynovod
Zbývá položit asi 150 kilometrů dvojitého potrubí. Větší část – 120 kilometrů –, připadá na dánské vody u ostrova Bornholm. Už nyní pod Baltem proudí z Ruska do Německa 55 miliard kubických metrů plynu ročně, do dokončení „dvojky“ to má být jednou tolik.
Gazprom do Evropy dodává v posledních letech okolo 200 miliard kubíků zemního plynu ročně. Ještě před deseti lety to bylo 139 miliard. V rámci EU je Rusko největším dodavatelem plynu. Drží podíl 40 procent.
Na druhém místě je Norsko s 20procentním podílem. Posiluje podíl zkapalněného plynu LNG, ten tvoří asi čtvrtinu všech dodávek plynu do EU. V LNG vede Katar s téměř třetinovým podílem, Rusko ovládá pětinu trhu s LNG, USA 16 procent.
Banner peak.cz.
