„K pětiprocentnímu meziročnímu poklesu produkce nejvíc přispěla výroba elektřiny a plynu, výroba strojů a zařízení a výroba ostatních nekovových minerálních výrobků,“ říká Radek Matějka, který je ředitelem odboru statistiky zemědělství a lesnictví, průmyslu, stavebnictví a energetiky Českého statistického úřadu (ČSÚ).
Výsledek v energetice ovlivnily plánované odstávky v elektrárnách a také mimořádně teplé počasí. Snížená poptávka ze stavebnictví nadále ovlivňovala produkci stavebních hmot nebo plastových výrobků pro stavebnictví.
„Alfou a omegou je slabá zahraniční i domácí poptávka. Pokud Německo přešlapuje na místě a spotřebitelé se obávají o svou finanční situaci, odnáší to právě český průmysl. Pokles průmyslu se však týká všech oborů a odvětví, což je problém,“ říká analytik Tomáš Volf ze společnosti Citfin.
Meziročně se produkce zvýšila pouze ve farmaceutickém průmyslu, v nápojovém a oděvním průmyslu a velmi mírně v ostatním zpracovatelském průmyslu. Naopak největší pokles hodnoty objednávek statistici zjistili u výrobců počítačů, elektronických a optických přístrojů, ve výrobě základních kovů, hutnictví a slévárenství a rovněž ve výrobě strojů a zařízení.
„Čísla za celé třetí čtvrtletí potvrdila, že průmysl přestal být oporou tuzemské ekonomiky. Zatímco ještě ve druhém čtvrtletí byla produkce průmyslu hlavním tahounem přidané hodnoty v ekonomice, v následujícím kvartálu už tomu bylo naopak,“ domnívá se ekonom Patrik Rožumberský ze společnosti UniCredit Bank.
Hodnota nových zakázek v běžných cenách v září ve sledovaných odvětvích klesla meziročně o 5,2 procenta. Objednávky ze zahraničí se snížily o 1,5 procenta, tuzemské zakázky klesly o 12,2 procenta.
Propadá se i výroba v automobilovém sektoru
Automobilový průmysl vykázal po sedmnácti měsících pokles výroby meziročně o 1,3 procenta. „Zdá se, že silná poptávka z minulosti vlivem zadrhnutých dodavatelských řetězců byla do velké míry uspokojena a nové zakázky automobilky neevidují. Slabá poptávka v kombinaci se silnou konkurencí automobilek z Číny a USA představuje výrazný problém i do budoucna,“ říká analytik Filip Pastucha ze společnosti Deloitte.
Průměrný evidenční počet zaměstnanců v průmyslu se oproti loňskému září snížil o 2,2 procenta. Jejich průměrná hrubá nominální mzda vzrostla o 7,2 procenta.
Za první tři čtvrtletí letošního roku se průmyslová produkce v ČR meziročně snížila o 0,3 procenta. Zatímco v prvních dvou kvartálech průmysl zaznamenal mírný růst, ve třetím čtvrtletí jeho výkon začal zpomalovat.
V prvním čtvrtletí produkce průmyslu vzrostla o 1,2 procenta, ve druhém čtvrtletí o 1,1 procenta. Ve třetím čtvrtletí se produkce meziročně snížila o 3,3 procenta, uvedl ČSÚ v komentáři k výsledkům. „Naprostá většina průmyslových odvětví zaznamenala pokles produkce, v řadě odvětví sílil nedostatek poptávky,“ konstatovali statistici.
Stavebnictví si mírně polepšilo
Stavební výroba v Česku v září meziročně vzrostla o 1,7 procenta, přičemž předtím dva měsíce klesala. V letošním devátém měsíci se dařilo pozemnímu stavitelství, což jsou stavby budov, i inženýrské produkci, kam spadá budování cest nebo telekomunikačních a energetických sítí.
Pozemní stavby zaznamenaly meziroční růst o 2,2 a inženýrské o 0,5 procenta. V meziměsíčním srovnání byla stavební produkce nižší o 0,2 procenta. Problémy českého stavebnictví ale ještě zcela nevyzněly a negativně je ovlivňují i stále vysoké úrokové sazby.
„Od investice do nového bydlení zájemce odrazuje především nedostupné financování. Vysoké úrokové sazby sice zřejmě začnou v následujících měsících mírně klesat, k zásadnější změně trendu ale nedojde,“ myslí si Peter Markovič, generální ředitel Xella.
