Neděle 21. dubna 2024, svátek má Alexandra
130 let

Lidovky.cz

Ekonomika

Pošta propustí tisíce lidí. Malým obcím se služby nezmění, slibuje ředitel

Miroslav Štěpán na snímku z roku 2020. foto: ČTK

Česká pošta letos propustí několik tisíc zaměstnanců. Budou mezi nimi doručovatelé, zaměstnanci na přepážkách i lidé ze správního aparátu podniku, řekl pověřený ředitel pošty Miroslav Štěpán webu Seznam Zprávy. Dále pak potvrdil uzavření tří stovek poboček.
  9:43aktualizováno  18:41

Zájem zejména o listovní a peněžní služby klesl zhruba od roku 2019 až o 40 procent, řekl Seznam Zprávám Štěpán. Další dramatický úbytek zásilek podle něj způsobila povinnost, aby podnikatelé komunikovali se státem prostřednictvím datových schránek. Podnik proto navrhuje snížení počtu poboček ze stávajících 3200 na 2900.

Na rušení poboček bude muset pošta podle Štěpána reagovat také propuštěním obslužného personálu. „V první fázi k 1. červenci se bavíme o nižších jednotkách tisíc,“ uvedl. Půjde o zaměstnance přepážek, pěší poštovní doručovatele i ty, kteří doručují listovní zásilky autem. Třetí skupinou bude část administrativně-správního aparátu pošty.

Jak často využíváte poštovní služby?

celkem hlasů: 790

Hlasování skončilo

Čtenáři hlasovali do 0:00středa 22. března 2023. Anketa je uzavřena.

Méně než jednou za tři měsíce287
Každý měsíc222
Každý týden105
Každého čtvrt roku92
Nikdy84

Štěpán také potvrdil již dříve zveřejněný plán uzavírání poboček, který je nyní v meziresortním vládním připomínkovacím řízení. Omezení pobočkové sítě by se mělo týkat Prahy, všech krajských měst a drtivé většiny okresních měst.

Naopak v malých obcích s jedinou pobočkou pošta zůstane. „Na rovinu ale říkám, že nadále platí, že naším strategickým a dlouhodobým zájmem je vyřešit poskytování poštovní služby formou tzv. Pošta Partner,“ řekl Seznam Zprávám.

8. března 2023

Pošta v posledních letech hospodaří se ztrátou. Loni státní podnik vykázal ztrátu 1,5 miliardy korun. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN), pod jehož resort pošta spadá, minulý týden řekl, že pokud podnik nenastartuje transformační kroky, může se ke konci roku dostat do insolvence.

Štěpán je přesvědčený, že pošta není schopna existovat pouze z vlastních příjmů, a bude proto potřebovat finanční podporu z externích zdrojů. „Buď to můžou být komerční externí zdroje, nebo to mohou být veřejné finanční zdroje, případně to můžou být nějaké garance a záruky na komerční zdroje,“ řekl Seznam Zprávám. Dodal, že půjde o částku vyšší než jedna miliarda korun.

V posledních letech pošta hospodaří v červených číslech. Předloni snížila ztrátu o polovinu na 681 milionů korun. V předchozím roce vykázala propad 1,37 miliardy korun. Loni přitom získala po schválení Evropskou komisí úhradu nákladů na poskytování základních služeb od státu za poslední čtyři roky ve výši šest miliard korun. Finance musela z velké části použít na splacení provozních úvěrů.

Odborům situace není lhostejná

Česká pošta očekává, že díky uzavření 300 poboček z 3200 ušetří na nákladech na provoz a mzdy jednotky miliard korun. Přesný počet propouštěných zaměstnanců ze stávajících zhruba 25 000 podle tiskového mluvčího České pošty Matyáše Vitíka vyplyne ze seznamu rušených pošt. Ještě není dokončený a pošta ho chce zveřejnit až v momentě, kdy bude finální a neměnný.

Odborům se situace příliš nezamlouvá. Předsedkyně Odborového svazu zaměstnanců poštovních, telekomunikačních a novinových služeb Jindřiška Budweiserová pro iDNES.cz zmínila, že od roku 2018 do konce loňského roku bylo zrušeno více než 7000 pracovních pozic a pošta na nákladech ušetřila jednu miliardu korun.

„Ale bohužel to nepřineslo kýžený výsledek, že by se situace České pošty nějak zlepšila. A když vidíme, co bylo dneska oznámeno, tak to je jenom další krok v úsporách, který ale určitě nepovede ke zlepšení situace České pošty, dokud se nezmění systém (nastavení a financování veřejných poštovních služeb, pozn. red.),“ uvedla Budweiserová.

Připomněla, že již v říjnu vznikla petice za zachování dostupných služeb, kterou podepsalo necelých 28 tisíc lidí. V petici mimo jiné stojí, že stát si objednává poštovní služby, ale platí jen část nákladů, a to ještě se zpožděním.

Budweiserová také zmínila, že jsou odboráři zásadně proti rušení pracovních pozic. Uvedla také, že je nutné zmapovat, kolik pracovních pozic je na jednotlivé činnosti potřeba.

„Pošta stále provozuje 3200 poštovních poboček, poskytuje služby a doručuje zásilky na celém území České republiky. Pošťáci mají velkou zátěž, pracují ve stresu za velmi nízké mzdy,“ řekla.

Hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda uvedl, že v mezinárodním srovnání dává takový krok smysl. „A ekonomické opodstatnění má také z důvodu napjatých veřejných rozpočtů, které je nyní třeba oddlužovat,“ zmínil.

Zároveň připomněl, že Česko dlouhodobě patří k zemí s nejvyšším počtem lidí zaměstnaných v poštovních službách.

„V Evropské unii jako celku tento počet trvale klesá, Česka se však takový vývoj zatím příliš netýká. Například mezi lety 2008 a 2018 klesla zaměstnanost v poštovních službách v zemích EU o 12,5 procenta, jak plyne z údajů Eurostatu,“ zmínil Kovanda.

Doplnil také, že Česko v roce 2018 vykazovalo nejvyšší podíl osob zaměstnaných v poštovnictví ze všech zemí EU, v Česku tehdy dávaly poštovní služby práci zhruba 60 osobám na každých 10 tisíc obyvatel.

Nemusí jít nutně o katastrofu

Manažer náboru a marketingu ManpowerGroup Jiří Halbrštát zmínil, že během února 2023 se na úřady práce nově zaevidovalo 34 000 uchazečů o zaměstnání, kteří právě ztratili práci, ale stejný počet lidí si během tohoto měsíce našel práci novou.

„Poptávka po zaměstnancích začala opět růst a proto věřím, že tisícovka lidí z České pošty rozprostřená do celé republiky má velkou šanci najít velmi rychle jiné uplatnění. Soukromé zasílatelské společnosti neustále hledají zaměstnance pro doručování zásilek, řidiče dodávek a zaměstnance do logistiky a administrativy. Roste i poptávka po zaměstnancích v průmyslu,“ uvedl Halbrštát.

„Je ale jasné, že pro dlouholeté zaměstnance pošty to bude náročná a traumatizující životní zkušenost a doufáme, že dostanou dostatečnou podporu ze strany personalistů, aby hledání nové práce bylo pro ně co nejjednodušší,“ dodal Halbrštát.

Za jak dlouho si propuštění mohou najít novou práci, lze odhadovat jen stěží. Analytik trhu práce ze společnosti LMC Tomáš Ervín Dombrovský zmiňuje, že záleží taktéž na tom, kde lidé žijí a jaké příležitosti jsou v okolí dostupné. „V některých lokalitách to absolutně nebude problém, firmy dále nabírají a poptávka je poměrně vysoká, a to hlavně v místech, kde se koncentruje poptávka firem, to jsou třeba velká města a jejich spádové oblasti, zejména Praha, do nějaké míry Plzeň, Pardubice a okolí či Liberec,“ říká.

Jak dodává, v některých lokalitách může být hledání práce obtížnější. „Lidé jsou limitováni dojížděním. V oblastech, kde je trh hodně prostupný a kde je příležitostí koncentrováno hodně a je tam dobrá dopravní obslužnost, tam mají lidé situaci snazší,“ uvedl Tomáš Ervín Dombrovský. „Bude se to opravdu lišit místo od místa,“ dodal.

O hromadném propouštění musí vědět také úřady práce. Tisková mluvčí Úřadu práce ČR Kateřina Beránková upozornila, že záměr hromadného propouštění automaticky neznamená, že lidé okamžitě přijdou o práci.

„Jak už bylo řečeno, jedná se o záměr. Tudíž k hromadnému propouštění dochází zpravidla v řádu několika měsíců, navíc k němu nemusí vždy dojít nebo se může propouštění dotknout jen části z původně deklarovaného počtu zaměstnanců. Vše se odvíjí od situace na pracovním trhu,“ uvedla Beránková.

Autoři: ,