Pondělí 17. ledna 2022, svátek má Drahoslav
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet

Lidovky.cz

Úřad platí líp než továrna nebo škola. Dobré peníze tam ale nejsou pro každého

Ekonomika

  6:00
PRAHA - Lidem v nepodnikatelské sféře rostou příjmy. Ale je rozdíl v tom, jak moc a v jakých oborech. Průměr táhnou nahoru úředníci.

Úředník. Ilustrační foto. foto: Shutterstock

Nástupní plat úředníka na úrovni blízké minimální zákonem dané částky není v Česku nic neobvyklého. Přestože průměrný plat ve veřejné správě převyšuje průměrnou mzdu u zaměstnanců podniků a příjmy nejvyšších úředníků dosahují k desítkám tisíc korun.

Platy sice rostou, ale chudých neubývá. Je jich třetina

Padesátiletá Jana M. z nejmenovaného krajského města o tom ví své. Když po dvacetileté praxi na jednom z velkých úřadů odcházela s příjmem šestnáct tisíc čistého, musela při přestupu k novému zaměstnavateli – na post řadového pracovníka u soudu – hodně slevit. Na částku kolem 10,5 tisíce čistého.

„Slíbili, že po nějakém čase se dostanu výš, ale i tak mne takhle nízká výplata poněkud překvapila,“ říká Jana. Novou práci přesto vzala, vyhovuje jí pevná pracovní doba i jistota určitého kariérního postupu.

Její případ je ukázkou, jak výrazně se platy ve státní sféře a konkrétně i mezi úředníky liší. Ti na nejvyšších postech mohou brát až v rozmezí 50 až 60 tisíc.

V minulém roce vzhledem k obrovskému nedostatku lidí skoro ve všech profesích byly podniky přinuceny lidem přidat. Mzdy loni ve třetímu čtvrtletí podle aktuálních dat statistiků v rámci podnikatelské sféry (firmy se soukromým nebo i státním kapitálem) meziročně vzrostly v průměru o tisícovku, tedy o 4 procenta na 27,2 tisíce.

Svým lidem přidává i stát

Platy v nepodnikatelské sféře (státem financované úřady, policie, školy, zdravotnická, kulturní zařízení) však vzrostly podobným tempem – na 27,5 tisíce korun. Průměr v téhle kategorii však táhnou vzhůru průměrnou částkou 29,5 tisíce korun zejména úředníci veřejné správy, tedy ministerstev, samosprávy, finančních, pracovních, školských a dalších úřadů.

Naopak příjmy v této nepodnikatelské sféře snižovali loni průměrným platem sotva 25 tisíc lidé v oboru vzdělávání. Tedy učitelé, pedagogičtí pracovníci, vychovatelé. Nyní si přilepší, ale na průměr celého nepodnikatelského sektoru i tak sotva dosáhnou.

Průměrný počet zaměstnanců ve veřejné správě

Stát přidává totiž i některým dalším. Také úředníkům, kterým loni od 1. listopadu zvýšil stupnici platových tarifů o 4 procenta s výjimkou státních zaměstnanců zařazených do 12. a vyšší platové třídy.

U těch ve 12. až 16. třídě došlo k vyššímu růstu platových tarifů minimálně o 6 procent – s ohledem na jejich vyšší kvalifikaci a odbornost. „Zařazení do dvanácté a vyšší platové třídy je spojeno s požadavkem na vysokoškolské vzdělání a s podstatně vyššími nároky na zaměstnance než u ostatních,“ uvedl mluvčí ministerstva práce a sociálních věcí Petr Sulek.

Přesto příjmy některých úředníků, třeba v menších městech, ani nedosahují průměru veřejné správy. „Plat úředníka na obci sice vychází ze stejných tabulek jako třeba na ministerstvu, ale výše další části platu, jako je osobní ohodnocení, je v obci víc závislá na tom, jak se jí ekonomicky daří. A kolik si tedy může dovolit z toho dát na platy,“ popisuje situaci tajemník Městského úřadu v Boru u Tachova Miroslav Cvrk.

Platový rozdíl zůstává

Dál však platí, že nepodnikatelská sféra vydělává v průměru víc než podnikatelská. Vyšší stabilita platů ve státní sféře je dána růstem zmíněných tarifů. V podnikatelské sféře se soukromníci snaží spíš minimalizovat náklady na mzdy. A zvyšují je, jen když jsou k tomu tlačeni ekonomickou situací, růstem zakázek a současně ale nedostatkem volných kvalifikovaných lidí, které musejí podnikatelé přeplácet od konkurence nebo je ve firmě motivovat vyšší mzdou.

„To je realita, se kterou je nutno počítat. Rozhodně v blízké době ke změně v úrovni platů a mezd mezi nepodnikatelskou a podnikatelskou sférou nedojde,“ soudí pražský advokát a odborník na pracovní právo Dominik Brůha.

Kolik bere manažer a kolik specialista?

Ekonomové a analytici však připomínají, že se jedná o průměrná čísla a porovnávat příjmy tak velkých skupin nemusí být vždy objektivní.

Rozdíl platů a mezd ve prospěch nepodnikatelské sféry je však dlouhodobý, největší „převis“ od roku 2000 byl v letech 2005 až 2007. „Česká ekonomika si vede dobře i nyní a platí to také o vývoji veřejných financí. Když do toho promítneme i politický cyklus, například parlamentní volby letos na podzim, tak není divu, že si platy ve veřejné sféře udržují slušný růst,“ říká Radomír Jáč, hlavní ekonom Generali Investments CEE.

„Situace není v mnoha zemích odlišná. Statní sektor platí dobře,“ připomíná další skutečnost ekonom Komerční banky Viktor Zeisel.

Nedostatek zaměstnanců v Česku.

Velký test samotestů na covid: lépe fungují výtěrové, některé neodhalí nic

Premium Ještě před dvěma lety znamenaly dvě čárky na testu, že se budou chystat křtiny, delta byly americké aerolinky, gama...

Nečekaný příbuzenský vztah. Vévodkyně Kate a Meghan pojí krev Přemyslovců

Premium Učebnice mluví jasně. Přemyslovci vymřeli po meči v roce 1306, kdy byl mladičký král Václav III. zákeřně zavražděn...

Češi investují do kryptoměn ve velkém. Stát řeší, jak je přinutit přiznat zisky

Premium Ještě nedávno byly virtuální měny jako bitcoin investicí především pro lidi, kteří chtěli experimentovat a nebáli se...

Mohlo by vás zajímat