Vyplývá to z předběžných údajů, které v pátek zveřejnila Česká národní banka (ČNB). Zahraniční dluh je sumou závazků se stanovenou lhůtou splatnosti. Z celkové zahraniční zadluženosti Česka připadá 77,3 procenta na soukromý sektor. Zbývající část tvoří závazky veřejného sektoru, do nichž se zahrnují závazky vládních institucí, závazky soukromých subjektů garantované vládou a závazky subjektů s majoritní účastí vládních institucí.
Ve struktuře zahraničního dluhu vykázaly ve čtvrtém čtvrtletí nárůst zadluženosti všechny hlavní ekonomické sektory. U bankovního sektoru, jehož podíl na celkové zadluženosti činil 39,7 procenta, byl pro vývoj zadluženosti určující nárůst vkladů ze zahraničí.
Roli sehrály dluhopisy
Podíl sektoru vládních institucí na celkovém zahraničním dluhu byl 15,8 procenta. Zvýšení stavu zahraničního dluhu sektoru vládních institucí bylo důsledkem růstu hodnoty vládních dluhopisů držených zahraničními investory v důsledku cenových a kurzových vlivů.
V nejvyšší míře vzrostl zahraniční dluh ostatních sektorů, který zaujímá 44,5 procenta celkového zahraničního dluhu. „Stav zahraničních závazků se zvýšil především v důsledku navýšení stavu obchodních úvěrů u tuzemských podniků nespojených s přímou investicí a finančních úvěrů čerpaných podniky od přidružených zahraničních firem,“ uvádí centrální banka.
Ve struktuře dluhu podle instrumentů jsou nejvíce rozšířenými formami dluhového financování vklady a půjčky od přidružených podniků. Připadá na ně 54 procent zahraničního dluhu Česka. V časové struktuře zaujímají 48,1 procenta celkových dluhových pasiv závazky s původní splatností delší než jeden rok.
