Proslulost si tento marketingový mág získal podnikáním v cirkusovém a varietním odvětví, mistrně ale také dokázal ve svůj prospěch využít tisk, jemuž servíroval skandální "odhalení", a to i taková, jež se týkala jeho samého. Držel se totiž hesla: "Negativní reklama - taky reklama."
Barnumovi bývá přičítán i výrok, že "každou minutu se rodí jeden hlupák", míněno - který uvěří čemukoli, co je přesvědčivě prezentováno. A i když podle jiných zdrojů Barnum toto nikdy neřekl, nepochybně se tím řídil. Jeho první slavnou mystifikací byla asi osmdesátiletá černoška, kterou vydával, celkem úspěšně, za 160letou bývalou chůvu prezidenta George Washingtona.
Velké jmění a slávu mu přineslo muzeum kuriozit, které v New Yorku provozoval v letech 1842 až 1865 a jež bylo kombinací zoo, muzea, varieté a freak show. Až 15 000 návštěvníků denně si do něj chodilo prohlížet například mořskou pannu z Fidži (mumifikované torzo opičího mláděte připevněné k půlce těla ryby), trpasličího muže Toma Palečka, klobouk generála Granta, oddělení voskových figurín či první velké akvárium v USA.
K návštěvě muzea zpočátku lákal Barnum kromě bombastických plakátů a inzerátů i nejrůznějšími triky. Například žebrákovi zaplatil, aby před muzeum nesmyslně přemisťoval pět cihel a vždy v celou hodinu vešel se vstupenkou do muzea. Brzy se kolem vytvořil dav zvědavců, kteří si koupili lístek jen proto, aby mohli jít za žebrákem do muzea a vidět co se bude dít dál.
Příkladem Barnumovy zásady, že i negativní publicita je výnosná, byla kauza slona Jumbo, který byl léta běžným "exponátem" zoo v Londýně. Když jej Barnum v roce 1882 koupil, zaplatil si u britských novinářů kampaň proti sobě - "Vraťte Jumba domů," hlásaly palcové titulky novin. Když Jumbo odjížděl do USA, nebylo v Británii člověka, který by tím nebyl pohoršen, a Američané se na slona jen třásli, když ho vyfoukli Angličanům.
V roce 1869 se Barnum úspěšně přiživil na jiném podvodníkovi, který na jedné farmě v Cardiffu nechal objevit "pozůstatky třímetrového muže z časů před potopou". Barnum se je nejprve pokusil neúspěšně koupit, ale pak si nechal udělat jejich repliku, kterou vystavoval jako originál. Konal se i soud, který přitáhl další pozornost, ale Barnum byl osvobozen, když se zjistilo, že původní obr z Cardiffu byl ze sádry.
Až v 61 letech se Barnum vrhl do činnosti, jež ho proslavila po celém světě, včetně českých zemí. "Reklama, jíž americký v Praze meškavší cirkus Barnum-Bailey vzbuzoval zvědavost v myslích obecenstva, dobyla si dávno názvu barnumovštiny," psalo se v Čechách v létě 1901 o obrovských plakátech, které jsou nyní v Náprstkově muzeu. "Největší show na Zemi", cestující po Evropě v sedmašedesáti speciálně vyrobených železničních vagonech, tehdy mohli vidět diváci na pražské Invalidovně.
Phineas Taylor Barnum se narodil 5. července 1810 v městečku Bethel ve státě Connecticut. V 19 letech se oženil s Charity Hallettovou, jež mu byla partnerkou přes 40 let. Už tehdy začal podnikat - kromě obchodu provozoval například i loterii a založil místní týdeník. Když byly v roce 1834 v Connecticutu loterie zakázány, přestěhoval se do New Yorku, kde krátce provozoval varieté, než zřídil muzeum kuriozit. Poté co v roce 1865 do základů vyhořelo, pokusil se ho obnovit, ale po druhém požáru již tento byznys opustil.
V roce 1865 byl Barnum poprvé zvolen do parlamentu státu Connecticut, kde pobyl dvě funkční období. Dvakrát neúspěšně kandidoval do Kongresu. V roce 1875 byl rok starostou Bridgeportu, kde v roce 1878 spolu zakládal nemocnici a kde byl také po své smrti 7. dubna 1891 pohřben. Barnum byl též mecenášem některých institucí, například Tuftsovy univerzity.
