Kdo má v Evropě nejlepší vlaky, odhalil žebříček. Česko se stydět nemusí

Rostoucí důraz na udržitelnost a obavy z dopadů dopravy na životní prostředí způsobily, že stále více lidí volí k cestám mezi evropskými metropolemi železnici. Největší konkurencí jsou však pro vlaky v Evropě především nízkonákladové aerolinky. Noční vlak z Berlína do Curychu stojí kolem 160 eur (3 800 Kč) a cesta trvá přes 12 hodin. Let easyJet mezi oběma městy je mnohem rychlejší, a to i včetně letištní bezpečnosti, a stojí méně než polovinu. I tak roste počet těch, kteří k dopravě zvolí koleje.

Renesance evropské železnice je patrná z několika konkrétních kroků. V Evropě přibývá například nočních přímých linek, jimž dávají cestující přednost před letadly. Tento týden vyrazil z pražského hlavního nádraží nový přímý vlakový spoj belgicko-nizozemské společnosti European Sleeper spojující Prahu, Amsterdam a Brusel. Z Česka bude vlak zatím vyjíždět třikrát týdně. Rozšíření svého působení ohlašuje i společnost RegioJet, která zavádí přímé spojení českého hlavního města a ukrajinského Čopu.

Nové spoje zavádějí i další dopravci. Například rakouské dráhy ÖBB ve spolupráci s německým dopravcem Deutsche Bahn plánují provozovat noční linku mezi Berlínem a Paříží. Spoj bude od poloviny prosince jezdit tři dny v týdnu.

Loni v říjnu zahájily prodej jízdenek na dva vlaky s názvem Nightjet, které budou jezdit mezi Rakouskem a německým Hamburkem s novými lehátkovými a lůžkovými vozy.

Britský deník The Telegraph všechny tyto změny zaregistroval, a proto se jeho redaktoři před časem vydali na cesty po Evropě, aby okusili zážitek z jejich železnic. Po svých zážitcích sestavili žebříček deseti těch nejlepších.

Vůz Nightjet Rakouských drah

1. Staré dobré Rakousko

Rakousko je podle The Telegraphu, co se týče vlakové dopravy, jasným vítězem. Vlaky jsou tu hezké i praktické, a co je hlavní, jezdí na čas. Vídeň může být snadno považovaná za hlavní dopravní uzel střední Evropy, z jeho nádraží vyjíždějí expresy ICE do Hamburku, Kolína nad Rýnem a Berlína, Railjety do Frankfurtu, Curychu, Benátek a Prahy. Vlaky EuroCity zase do Varšavy a Budapešti. Rakousko je důkazem, že vysoká rychlost nutně nemusí znamenat meganákladné soupravy nové tratě ani závratně rychlé vlaky.

Země má impozantní železniční síť postavenou na vlacích, které jezdí rychlostí kolem 145 km/h, jeho nejnovější trať bude mít provozní rychlost 160 km/h. Společnost ÖBB se v roce 2016 rozhodla vsadit na jistotu a koupila všechny lůžkové vozy městské noční linky poté, co Deutsche Bahn ukončily jejich provoz. Nyní je Rakousko největším provozovatelem nočních vlaků ve střední Evropě a spojuje Vídeň a další rakouská města s velkou částí Evropy.

Související služby lze rezervovat na specializovaných internetových stránkách a aplikace Scotty společnosti ÖBB je podle Britů špičkou v oblasti digitálního poskytování informací. V Rakousku jezdí vlaky, které cestující nadchnou, mimo jiné lůžkový vlak do Malmö (EN 1153), který jezdí z Vídně a Štýrského Hradce do Záhřebu a Splitu, nebo vlak do Lublaně – po úžasně malebné semmeringské dráze zapsané na seznamu UNESCO – odkud můžete pokračovat do Terstu.

Vlak TGV francouzské společnosti SNCF.

2. Francie není jen TGV

Francie s příchodem oranžového TGV v roce 1981 potvrdila, že tamní železnice se staly novým evropským standardem. Pařížské nádraží Gare du Nord je nejrušnějším evropským nádražím a Paříž je hlavním přestupním uzlem pro další cesty do Německa, Španělska a Itálie.

Noční vlaky ze Slavkovského nádraží (Gare d’Austerlitz) spojují hlavní město s Nice, Lurdy, Narbonne a v létě s Hendaye (do San Sebastianu). V prosinci 2023 zahájil rakouský provozovatel ÖBB provoz lůžkového vlaku Nightjet mezi Paříží a Berlínem.

Francie má krásná nádraží i jedinečné možnosti stravování. Časté a přesné spoje znamenají, že strávit dovolenou na francouzských železnicích je prostě radost. Britové pak mají k francouzským drahám pouze malou výhradu. Vysokorychlostní spoje sice otevírají Francii, ale zároveň ji mění v celkem nepřehlednou oblast. Někdy pomaleji, ale zato v malebných regionech, jako je například Azurové pobřeží, může pro cestovatele znamenat více.

European Sleeper spojí Brusel, Amsterdam a Prahu. (25. března 2024)

3 Vlaky v Česku. Pivo jako třešnička na dortu

S 5 863 kilometry tratí a rozlohou přibližně 78 867 kilometrů čtverečních má Česká republika po Švýcarsku druhou největší hustotu železnic na světě. Více než třetina tratí je elektrifikovaná, ale nejsou zde žádné vysokorychlostní tratě. Dochvilnost vlaků je tu mnohem lepší než v Německu. Skutečnost, že Češi svou síť hojně využívají, naznačuje, že jí důvěřují a spoléhají se na ni. Na přehledných internetových stránkách cd.cz se cestující mohou seznámit s službami pro cestování po zemi. Z Prahy jezdí časté spoje do Drážďan a Berlína, Vídně a Bratislavy.

Do Česka pravidelně jezdí noční linky rakouské společnosti Nightjet, stejně tak i belgicko-nizozemské kooperace European Sleeper. Ta od května 2023 třikrát týdně provozuje noční vlak mezi Berlínem a Bruselem a právě rozšířila provoz do Prahy a Drážďan. Nyní má ambice expandovat do Amsterdamu a Barcelony.

Hlavní nádraží v Praze vypadá uvnitř jako katedrála, stejně působivá jsou i nádraží v Brně a Plzni. Česká republika má podle Britů spoustu krásných vyhlídkových tras a na některých tratích začala zavádět panoramatická okna. Jídelní vozy ve vlacích EuroCity provozovaných státem někteří cestovatelé chválí jako nejlepší restaurace na kolejích v Evropě. Třešničkou na dortu je domácí kuchyně a pivo čepované přesně na míru.

Na okraj jen poznámka ke zmiňovanému Švýcarsku – to se v žebříčku neumístilo, protože The Telegraph mapoval železnice jen v patnácti největších evropských zemích. A mezi ně Švýcarsko s rozlohou přes 41 tisíc čtverečních kilometrů nepatří. I Česko se vešlo jen těsně, ze srovnávaných států je nejmenší.

Německé dráhy Deutsche Bahn (DB) a odbory strojvedoucích GDL se dohodly na předčasném ukončení stávky, která měla původně trvat do pondělního večera. (22. ledna 2024)

4. Německo. Konec mýtu o včasnosti

Německo má v současnosti osm z dvaceti nejrušnějších evropských nádraží. Většina cest vlakem po zemi sice nabízí strohá panoramata, rovná pole a šedou oblohu, ale například stará a „pomalá“ trať z Kolína nad Rýnem do Mohuče podél levého břehu Rýna nabízí skvělé výhledy na hory a jezera. Některé německé vlaky mají panoramatická okna.

Vzhledem k tomu, že v roce 2023 dorazilo do cíle včas (tj. se zpožděním menším než šest minut) jen 64 procent dálkových vlaků v zemi, mýtus o německé přesnosti se zhroutil. Regionální vlaky si však vedly lépe.

Impozantní německá nádraží odrážejí, jak důležité jsou vlaky pro pomyslné „srdce Evropy“; například lipské hlavní nádraží (Leipzig Hauptbahnhof), největší v Evropě, je místem, kde se setkávaly saské a pruské železnice. Je symbolem inženýrské zdatnosti a hrdosti města i národa. Úžasnou celostátní jízdenku za 49 eur lze v Německu používat v regionálních vlacích i autobusech.

Finská státní železniční VR Group si od Škoda Group objednala devět lůžkových a osm nákladních vagonů pro přepravu automobilů.

5. Nenápadný půvab finské železnice

Na pátém místě se podle britských novinářů umístilo Finsko. Je to země, kde na rozloze více než 338 462 čtverečních kilometrů žije pouze 5,5 milionu obyvatel, z toho pětina v Helsinkách. Stát i tak udržuje dobrou a spolehlivou dopravní obslužnost do všech koutů země s výjimkou nejzazšího severu. Finské vlaky jsou známé tím, že jsou čisté, prostorné, levné a mají zábavné herny pro děti. Rezervační webové stránky jsou přehledné a jednoduché.

Zdá se, že Finsko pochopilo význam železnice pro cestovní ruch. Ve všední dny jezdí dva noční vlaky z Helsinek do nejsevernější stanice Kolari ležící daleko za polárním kruhem. To se hodí především běžkařům, 4 000 Kč za lůžko za 14hodinovou cestu není vůbec špatná. V létě jezdí na stejné trase autodopravci. Malebných tras je ve Finsku spousta.

Vysokorychlostní vlak odjíždí ze stanice Ashford během stávky na britských železnicích. (3. ledna 2023)

6-10 Z Itálie až na Ostrovy

Britští novináři pak ocenili i vlakovou dopravu na Apeninském poloostrově. Itálie má podle nich obvykle dobré spojení se zeměmi, s nimiž sousedí na severu. Sesuv půdy v Itálii v srpnu 2023 však uzavřel trať TGV spojující Paříž a Lyon s Milánem. Probíhající práce na Gotthardském základním tunelu tak ovlivňují dopravu do Curychu. Do konce roku 2026 propojí Itálii s Německem nové italské rychlovlaky Frecciarossa. Milán má podle Britů jedno z nejvelkolepějších evropských železničních paláců, po celé zemi se nachází mnoho dalších impozantních nádraží.

Rumunsko se na sedmé příčce umístilo v žebříčku kvůli pomalé železnici, ale zato malebným scenériím především v Karpatech. Národní dopravce CFR v současnosti modernizuje svůj vozový park, nejezdí však luxusními ani vysokorychlostními vlaky. Vlaky zde často zastavují a terén je na mnoha místech hornatý. Velká města spojují linky s lůžkovými vozy. Spojení se Srbskem a Řeckem je v současné době pozastaveno kvůli stavebním pracím a provozním problémům. Bukurešť má i tak slušné denní spojení do Budapešti přes Temešvár a noční vlak, který denně jezdí do Vídně.

V žebříčku se umístila i domácí Velká Británie. Hlavní město podle tamních novinářů spolehlivě obsluhují meziměstské a regionální linky. Zbytek Spojeného království je v nejlepším případě uspokojivě napojen na hlavní město. Části severní Anglie, venkovské Skotsko a venkovské Severní Irsko jsou pak podle nich železniční pouští. Vzhledem ke své poloze blíže k Francii než k Bristolu má Londýn mnoho konečných stanic, ale žádné centrální nádraží. Přestupování je zde obtížné.

V celé zemi platí, že čím dále od velkých měst, tím je nabídka železnic zoufalejší. Někteří regionální dopravci nedokážou udržet spolehlivou ani přesnou dopravu. Z hlediska cestovního ruchu je zde několik lákavých vyhlídkových tras, zejména na Skotské vysočině, podél pobřeží Devonu nebo napříč Walesem.

Přestože ani Polsko nemá žádné vysokorychlostní tratě, země se ocitla v žebříčku nejlepších evropských železnic. Polská provinční nádraží působí podle Britů (tak trochu) starodávným dojmem. Mezi městskými terminály jezdí pomalé rychlíky. Cestování vlakem podle Britů nějakým způsobem otevírá národní duši. Tratě do Běloruska a Ruska (nyní uzavřené), do Gdaňsku a Krakova a do Osvětimi zatěžuje temná historie.

Také relativně malé Maďarsko se sedmi zeměmi na svých hranicích je protkáno mezinárodními železničními trasami. Ty do Vídně a Mnichova umožňují rychlé denní i noční spojení do západní Evropy. Budapešť má dobré spojení s Rumunskem. Nightjet provozuje spací linky na Slovensko a do Berlína, Salcburku a Curychu a Stuttgartu.

Země je dobře pokryta vnitrostátními meziměstskými a lokálními tratěmi. Přejezd z jedné strany země na druhou může trvat celý den, ale je zde několik malebných úseků, například ty vedoucí k Balatonu.