Úředníci na ministerstvu financí podle informací ČESKÉ POZICE pracují na plánu, jak za zhruba půl miliardy korun zachránit jednoho z největších výrobců papíru v jihovýchodní Evropě – slovinskou společnost Vipap Videm Krško. Majitelem této obří papírny, která patří k velkým zaměstnavatelům v regionu, je totiž právě Česká republika. Respektive ministerstvo financí, které majetek státu spravuje.
Společnost je nyní ve značných finančních problémech kvůli turbulentní situaci Slovinska, které je žhavým adeptem na žádost o zahraniční peněžní pomoc. V důsledku této situace se podnik potýká s problémy v oblasti provozního financování a potřebuje akutní injekci.
Pozoruhodné je, že to není tak dávno, co se český stát pokoušel slovinskou papírnu naopak prodat. Zastánci prodeje byli zejména exministr financí Miroslav Kalousek (TOP 09) a jeho náměstek Zdeněk Zajíček (ODS). „Základní tezí bylo přesvědčení, že stát prostě nemá vlastnit papírnu. Tím méně ve Slovinsku. A dále papírna Vipap je standardní tržní subjekt, a tudíž nejenže musí sledovat, co se na trhu děje, ale také potřebuje nějaké investice,“ řekl ČESKÉ POZICI Zajíček.Slovinský podnik ve vlastnictví Česka se potýká s problémy v oblasti provozního financování a potřebuje finanční pomoc
Prodat nebo investovat
Stát tak podle jeho slov stál před volbou, jestli do této papírny nějak investovat – což by ze státních peněz bylo dost obtížné, neboť by to mohlo být snadno vnímáno jako nedovolená veřejná podpora, která odporuje právu EU – a udržovat ji tak v chodu, nebo ji prostě nabídnout na trhu a nechat někoho, aby ji koupil. Tehdejší vedení ministerstva se tedy rozhodlo pro co nejrychlejší prodej, který schválila i vláda.
Akce ale byla dotažena pouze ke schválení záměru prodeje vládou a k vypracování cenových posudků. Poté padnul Nečasův kabinet a na Kalouskovo místo přišel Jan Fischer, jenž náměstka Zajíčka velmi rychle nahradil bývalým byznysmanem Lubomírem Tomanem. Ten však byl za krátkou dobu po provalení skandálu se zřejmě zfalšovaným vzděláním donucen odstoupit a na jeho místo nastoupil někdejší ředitel odboru rozvoje ICT na ministerstvu financí Radoslav Bulíř. Právě on má nyní agendu správy majetku ve vlastnictví státu ve svých rukou.
Každopádně od nástupu Fischera si ministerstvo financí rychlý prodej rozmyslelo, a naopak se snaží o stabilizaci tohoto podniku. Dlouhodobý záměr papírnu prodat ovšem podle našich informací nadále trvá. Potíž je v tom, že papírna se bez vyřešení problémů s provozním financováním dostane záhy do zásadních potíží. A proto do ní stát potřebuje dostat další peníze. Jenže nikoliv vlastní, protože by šlo o zmíněnou nedovolenou podporu.Stát potřebuje dostat do papírny další peníze. Jenže nikoliv vlastní, protože by šlo o nedovolenou veřejnou podporu, která odporuje právu EU
Finanční injekce za půl miliardy
Proto se nyní vyjednává o plánu, jak do firmy dostat peníze formou úvěru v celkové hodnotě zhruba 20 milionů eur od slovinských bank a české státem vlastněné akciové společnosti Prisko. Vipap už navíc před nedávnem obdržel úvěr ve výši kolem jednoho milionu eur od další státem vlastněné akciové společnosti IMOB. „Společnosti Vipap jsme skutečně poskytli jistou finanční výpomoc. Jednalo se o půjčku za standardních tržních podmínek. Výši úvěru, kterou uvádíte, vám však ani nepotvrdím, ani nevyvrátím, protože jde o obchodní informaci,“ řekl ČESKÉ POZICI předseda představenstva IMOB František Hamáček.
Zajímavější je však plánovaný úvěr ve výši kolem 20 milionů eur. V současnosti se jedná o tom, že by šest milionů z této částky měla poskytnout společnost Prisko. Jednání jsou však vesměs důvěrná, tudíž je těžké z nich získat nějaké bližší informace. Management společnosti Vipap byl podle sdělení sekretariátu minulý týden na dovolené, takže ani od firmy, kolem níž se všechno točí, se toho mnoho zjistit nedalo.
Plán zapojit firmu Prisko je podle veřejně dohledatelných výsledků jejího hospodaření bez problému možný. Tato společnost, jež vznikla pro vypořádání všech práv a závazků po privatizované společnosti Škoda Auto, má v současnosti nepříliš závratné výnosy prakticky pouze ze svého finančního majetku. Ten je ovšem nemalý – společnost na konci loňského roku vykázala dlouhodobý finanční majetek přesahující 750 milionů korun, přičemž většinou jde o dluhopisy. Dalších asi 490 milionů má na účtech a v krátkodobých cenných papírech.
Dědictví po ČKA
Celkově by úvěr pro Vipap měl proběhnout za tržních podmínek. Pokud by k tomu reálně došlo, pro Prisko by to nebyla špatná varianta. Firma loni ze svého finančního majetku měla výnos 33,5 milionu, ale zároveň uvádí, že v dalších letech to kvůli klesajícím úrokovým sazbám bude o dost slabší. Tím pádem by úvěr za slušný úrok mohl firmě vcelku pomoci. Slovinské banky sice nyní půjčují za sazby vysoko nad průměrem eurozóny, ale angažmá státu by mohlo požadovaný úrok snížit. Nicméně jak vše nakonec dopadne, ukážou až budoucí jednání.Papírna nyní neprodělává, ale ani excelentně neprosperuje, takže stát z ní nemá nějaký významnější příjem
Problém s firmou Vipap se již táhne celá léta. V roce 1996 továrnu v dražbě koupila česká společnost ICEC Holding, která se však v důsledku dluhů u IPB dostala do značných problémů. Firmu Vipap proto nakonec prodala IPB. Jakmile padla IPB, ocitla se slovinská papírna v majetku ČSOB a odtud ve vlastnictví České konsolidační agentury. Tím vlastně připadla státu, konkrétně ministerstvu financí, které je jako její vlastník zapsáno od roku 2008.
V uplynulých letech se podařilo ve firmě Vipap Videm Krško udělat velké změny a došlo k masivním investicím do moderního vybavení. Firma tak nyní není prodělečná, ale ani se nedá říct, že by excelentně prosperovala – loni se zisk vyšplhal na 76 tisíc eur. „Většinou byly zisky minimální, případně se investovaly do dalšího rozvoje, tudíž si nevzpomínám, že by stát z této firmy měl nějaký významnější příjem,“ konstatuje Zajíček.
Existují sice plány do budoucna, které počítají s dalším rozvojem podniku a se zlepšením situace na trhu s papírem, ale jak už to tak u prognóz bývá, nemusejí se naplnit. I z toho možná plyne rozptyl cenových posudků, které si ministerstvo nechalo zpracovat ještě v době šéfování Miroslava Kalouska. Posudky podle vyjádření Zdeňka Zajíčka byly v rozmezí od 700 milionů až k bezmála třem miliardám korun. Prodej měl probíhat formou soutěže s nějakou minimální cenou, pod kterou by nešlo klesnout.
