Už tři roky se do sporů ohledně financování výzkumu v ČR zapojuje uskupení Fórum Věda žije! (FVŽ). A nutno říci, že sdružení mladých badatelů není u oficiálních představitelů vědní politiky oblíbeno; není jim prý partnerem... Proč? Nedávno přišlo s akcí, jejímž cílem bylo upozornit veřejnost, jaké částky jdou na vědu – a porovnat je s jinými výdaji. A tak byl v sedmičce grafik, jež vytvořil David Krňanský, srovnáván letoun CASA s celoročním rozpočtem Grantové agentury ČR anebo půlmiliardový projekt barrandovské lanovky (psali jsme o něm) se schodkem Akademie věd ČR.
Ohlas akce byl slušný. Například týdeník Reflex věnoval obrázkům celou dvoustránku. „Kampaň ,Máme na to?‘ hodnotíme jako velmi úspěšnou. Jejím primárním cílem bylo rozšířit informace o chystaných změnách ve financování vědy a srovnat náklady na známé vědecké projekty (Curiosity, Hubble, Kepler) s částkami, o kterých se mluví jako o vyplýtvaných v souvislosti se známými kauzami. Grafiky se šířily po sociálních sítích a podle statistik je vidělo okolo 50 tisíc lidí,“ řekla ČESKÉ POZICI jedna z členek fóra Michaela Vojtková, jež bádá v Sociologickém ústavu AV ČR.
„To, co nás zklamalo, byla reakce médií. Původní informace o chystaných škrtech v rozpočtu Akademie evidentně nikoho moc nezaujala. Teprve v momentě, kdy se grafiky rozšířily, se začaly objevovat informace, že Věda žije! udělala vtipnou kampaň a opět tam hlavní ,message‘ zněla jako druhořadá. Přišlo nám, že uživatelé na Facebooku té kampani rozumí (či chtějí rozumět) lépe než novináři,“ říkají zástupci fóra.
O financování vědeckých partyzánů
Tolik na ukázku jedna z akcí. Koho ale vlastně reprezentuje sdružení? A jaké jsou jeho cíle? Fórum Věda žije! bývá někdy kritiky z oficiálních míst označováno za nástroj „propagandy“ Akademie věd ČR, jednoho z mocných hráčů domácího výzkumného trojúhelníku – oproti vysokým školám a aplikační sféře. „Jsou hodně agresivní. Účelově hrají na citlivou strunu podpory pouze základního výzkumu, odmítají vidět problematiku v širších souvislostech,“ říká nejmenovaný člen vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace (RVVI).
A není sám. Kupříkladu v listopadovém rozhovoru pro ČESKOU POZICI uvedl Petr Matějů, předseda Grantové agentury ČR (GAČR), že „o nezávislosti sdružení Věda žije! lze pochybovat“. Je prý možné snadno „zjistit, že je přímo či nepřímo financováno především ze zdrojů Akademie věd ČR, že sídlí v areálu ústavů AV ČR v Krči a tak dále. Nelze se tedy divit, že toto sdružení vyjadřuje názory a postoje některých lidí ve vedení Akademie.“
A taková slova mladým výzkumníkům, kteří fórum reprezentují, vadí. „FVŽ! není v žádném případě financováno z Akademie věd – ať už přímo či nepřímo. Rádi bychom věděli, kde to pan Matějů ,snadno zjistil‘ a jak může své tvrzení doložit. Jediný externí zdroj financí, jaký jsme kdy měli k dispozici, byl grant od Open Society Fund v počátcích fungování, který byl už dávno vyčerpán,“ oponuje předsedkyně Helena Janíčková z Fyziologického ústavu AV ČR, kde fórum – prý čistě formálně – sídlí a má tam i svou poštovní schránku.
Kromě zmíněného ročního grantu, z nějž šlo v lednu 2010 na projekt Věda jako veřejný zájem 14 285 dolarů (asi čtvrt milionu korun), je fórum dle Janíčkové financováno pouze z členských (tisícikorunových) příspěvků nebo darů. Jména přispěvatelů, všechny příjmy i výdaje jsou zveřejňovány na transparentním účtu, který byl zřízen u Raiffeisenbank. Z grantu se platil tisk materiálů, pronájmy či ozvučení akcí.
Zeptali jsme se pochopitelně i na dodatečnou reakci profesora Matějů, jenž odvětil takto: „ČESKÉ POZICI děkuji za možnost se k tvrzením Fóra Věda žije vyjádřit. Rozhodl jsem se jí však nevyužít, protože mi polemika vedená na této úrovni a tímto stylem nepřijde smysluplná.“
Premiérová byla Vražda české vědy
Fórum Věda žije! vzniklo v létě 2009 jako spontánní iniciativa vědců (zejména) pracujících v Akademii věd, kteří reagovali na politické dění. „Protestovali jsme proti postupu Vlády ČR a vládní RVVI vůči Akademii. Prvním happeningem byla akce Vražda české vědy, jež se konala 21. července 2009, kdy poprvé – troufám si říci – v historii Akademie věd vědci spontánně pozvedli hlas,“ říká Jeníčková. Tehdy byl odsouzen a popraven vědec, který se „svévolně“ věnoval základnímu výzkumu. Oficiálně bylo občanské sdružení, jež má dnes 80 členů v uzavřené e-mailové skupině a na Facebooku čítá 898 fanoušků, založeno 7. října 2009 a pak zaregistrováno.
Jeho úkolem je dle hlavních představitelů podněcovat diskuzi o aktuálních tématech vědní politiky a snažit se, aby se sami vědci co nejvíce účastnili rozhodování, která se jich týkají. „Nejvíce nám vadí, že Česko nemá skutečnou koncepci vědní politiky a že ta je často řízena lidmi, kteří nemají důvěru vědecké obce. Místo toho bychom uvítali, pokud by o vědní politice rozhodovaly výhradně osobnosti, které chápou důležitost vědy a výzkumu pro budoucnost České republiky. Diskuze a transparentnost je důležitá,“ tvrdí Zbyšek Mošna z Ústavu fyziky atmosféry AV ČR.
Demografka Vojtková je v soudech ještě radikálnější: „Nechceme, aby věda a výzkum ztratily svoji nezávislost na politické reprezentaci. Již na počátku v roce 2009 jsme používali větu: ,Stop tunelování české vědy‘, a to platí. Snažíme se upozorňovat, že vědu a poznání nelze měřit pouze penězi a byznysovými pravidly.“
Mladí akademičtí bojovníci už chystají další akce; jedním z témat po Vánocích budou změny v systému hodnocení vědy, jež by měl nahradit tak často kritizovaný „kafemlejnek“. Při všech těch osvětových aktivitách je ovšem relevantní sledovat, zda mladí aktivisté chtějí v Česku lepší vědu obecně (třeba i na vysokých školách) anebo obrazně řečeno kopou hlavně za „svůj“ oddíl.
