Pondělí 29. dubna 2024, svátek má Robert
130 let

Lidovky.cz

Diskuze

Geometři a vykladači: Věda jako povolání, či profese?

Matematik Zdeněk Strakoš v rozhovoru mimo jiné upozorňuje: Chytré a pracovité studenty i vědce máme, ale neumíme jim často vytvořit podmínky, aby mohli vyrůst na úroveň srovnatelnou s úspěšnými řešiteli ERC grantů.
Litujeme, ale tato diskuse byla uzavřena a již do ní nelze vkládat nové příspěvky.
Děkujeme za pochopení.
SP

S. Papacek

11. 6. 2015 8:27
Vědci jsou asi moc zaměstnaní :(

Pěkný článek, ale bohužel se diskuse moc nerozvinula. Vědci jsou asi moc zaměstnaní :(

0 0
možnosti
DS

7. 6. 2015 17:07
Publikace, kvalita apod.

Před časem jsem si na České pozici vyměňoval názory s Václavem Hořejším a z diskuze vyplynulo, že on se při svém rozhodování o grantech ERC řídil především publikacemi a citovaností. přitom právě biochemie a molekulární biologie by podle všeho nejvíce potřebovala nezávislé a tvrdé hádky na panelu. Ono i na ERC je to spíše podle oboru.

Ještě bych chtěl připomenout, že jsou i jiné cesty jak s pomocí grantů rámcových programů (FP7, Horizon2020) dělat nezávislý výzkum. Například Future and emerging technologie – FET Open, výzkum na podporu malých a středních podniků (SME) a nově též Fast Track to Innovation. Jakkoliv je tím z hlediska základních výzkumníků pohrdáno, dobrá technologie je stejně intelektuálně náročná a uspokojující jako základní výzkum. A zvláštní kvalitu tomu dává dlouhodobé opakování a ověřování experimentů v rozsahu, který žádný grant základního výzkumu neposkytuje.

Jinak k tomu dalšímu - jakkoliv si Tě, Zdeňku, vážím, myslím si, že u nás není dost kvalitních adeptů na gr

0 0
možnosti
DS

7. 6. 2015 17:08
Re: Publikace, kvalita apod.

Jinak k tomu dalšímu - jakkoliv si Tě, Zdeňku, vážím, myslím si, že u nás není dost kvalitních adeptů na granty ERC. Především má věda velmi špatnou reputaci a málokdo do ní touží jít. Viz např. tento text Daniela Münicha http://metodikahodnoceni.blogspot.cz/2015/02/vedcem-ani-za-zlaty-prase.html , kde se píše, že u naší mládeže je úplně nejnižší zájem o budoucí zaměstnání ve vědě za všech zemí, které se zúčastnily výzkumu. Když už navíc někdo do vědy jde, absorpční kapacita blízkých i vzdálenějších zemí je vzhledem k počtu adeptů z ČR téměř nekonečná. Vždyť třeba Vídeň a Drážďany, nemluvě o dalších menších centrech podél hranic, jsou v dojezdové vzdálenosti od hranic. Odměna je tam trojnásobná, stabilita prostředí velmi vysoká. Jinými slovy když člověk zůstane dělat vědu v ČR nebo se sem vrátí, má vždy nutně i jinou motivaci, než to povolání. A stačí pár střetnutí s vedením univerzity nebo ústavu a pár supernabídek z průmyslu a minimálně na velkou frustraci je zaděláno.

Jak víš, osob

0 0
možnosti