Ministr spravedlnosti bez kvalitní právní kvalifikace bude figurkou

Tak se zdá, že ministrem u nás už může být opravdu kdokoliv,“ zhodnotil nominaci poslankyně hnutí ANO Taťány Malé na post ministryně spravedlnosti jeden z respondentů pravidelné striktně anonymní ankety LN mezi českými právníky.

Dotaz mířil primárně na to, zda je problémem vzdělání nové šéfky resortu. Poprvé po roce 1989 totiž do čela ministerstva spravedlnosti usedne člověk, jenž nemá titul z právnické fakulty v Česku. Malá totiž právo studovala na soukromé Panevropské vysoké škole v Bratislavě (anketa proběhla před zveřejněním podezření, že ministryně možná opisovala ve své diplomové práci – pozn. red.).

O jediný hlas mezi respondenty převážil názor, že toto vzdělání problém je. „Kdyby absolvovala právo na prestižní zahraniční škole, bylo by to zcela jiné než diplom z ústavu, na nějž zpravidla chodí lidé, kteří se nedostanou na veřejnou vysokou školu,“ míní jeden z právníků.

Jinými slovy, bratislavská instituce nemá takovou pověst jako třeba Harvard či Oxford. Právě naopak, právníci ji považují za „pokus o obcházení tradičního právnického vzdělání“ a její absolventy připodobňují k „rychlokvaškám z plzeňských práv z doby jejich nejhorší reputace“.

„Škola údajně přijímá všechny, kdo se na ni přihlásí, což ukazuje na její úroveň,“ uvádí jeden z respondentů. Jiný právník je pak zcela nekompromisní: „Dosažení právnického vzdělání na soukromé slovenské škole s mimořádně pofiderní reputací se rovná tomu, jako kdyby člověk žádné právnické vzdělání neměl. Žádná nadnárodní korporace nebo právní firma by podle mého paní Malou nezaměstnala na jiné pozici než jako sekretářku. Zajímalo by mne, zda by ji premiér obsadil do představenstva některé ze svých firem, kde by odpovídala za právní agendu. Silně pochybuji, že by si vzhledem k péči o své vlastnictví podobný experiment dovolil.“

Nevadil by mi kulturolog

Takřka půlka právníků ale v chybějícím českém titulu potíž nevidí. Například zdůrazňují, že Malá kromě bratislavské školy vystudovala i brněnskou Mendelovu univerzitu. „Mně je jedno, jestli má ministr spravedlnosti vystudovanou kulturologii nebo organickou chemii. Podstatné je, zda zvládá řídit svěřený úřad, získávat politickou podporu pro rozpočet a systémové změny zákonů v resortu. A konečně, že respektuje a ctí hranice mezi mocí výkonnou a soudní,“ konstatuje jeden z právníků. „Odmítám skoro až dogma, podle kterého musí být ministrem zdravotnictví lékař, ministrem spravedlnosti právník, ministrem dopravy snad železničář,“ zní hojně zmiňovaný názor.

Někteří právníci navíc připomínají, že absolventi Panevropské univerzity za určitých podmínek mohou vykonávat právnickou práci i v Česku: „Osobně znám několik velmi schopných českých advokátů, kteří pracují v renomovaných pražských advokátních kancelářích a disponují tím samým vzděláním jako budoucí ministryně spravedlnosti Malá.“ Konkrétně pro práci v advokacii je nezbytné složit rozdílové zkoušky z českého práva na některé tuzemské právnické fakultě.

Jedna účastnice ankety se pak pozastavuje nad tím, že média mají údajně přísný metr jen a pouze na ministryni Malou: „Proč nikomu nevadí, že pan Hamáček nemá absolvovánu žádnou vysokou školu, a přesto má ambici řídit dvě silová ministerstva?“

Právníci zmiňují, že pozice ministra spravedlnosti je poněkud odlišná od jiných postů ve vládě. „Řídí resort, jenž mu přímo nepodléhá. Soudy jsou nezávislé, obdobně to platí o ostatních právnických profesích. Hlavním úkolem ministra spravedlnosti je navrhovat legislativu, a proto by měl být dobrým a zkušeným právníkem,“ domnívá se jeden z respondentů. Ministr spravedlnosti navíc osobně vykonává řadu pravomocí v justiční soustavě. Je ale třeba zmínit tento názor: „I zdánlivě právní rozhodnutí ministra jsou často politická. Když bude řešit něco právnického, má celý dům právníků, kteří mu mohou poradit.“

Sama mezi justičními vlčáky

Respondenti však na dálku posílají nové ministryni vzkaz, že to nebude mít jednoduché: „Ocitne se mezi vlčáky, předsedové soudů jí těžko budou tolerovat, že se hodlá – jak sama řekla – rozkoukávat a učit.“

Podobně to vidí i tento právník: „Ministr spravedlnosti bez kvalitní právní kvalifikace bude figurkou v rukou jiných. Jak může ministr moderovat diskusi mezi experty, když jí nebude rozumět, ale bude rozhodovat o výsledku?“ Malá se také podle respondentů může kvůli svému vzdělání dostat do faktického střetu zájmů: „Nebude prosazovat uznání jiného než dosud akceptovaného právnického vzdělání pro výkon určitých právnických profesí?“

Oslovení právníci se však v anketě vyjadřovali k nové ministryni i obecněji. Často si stěžují, že není známo vůbec nic o jejích názorech na justiční otázky. „Považuji za alarmující, že její vyjádření jsou vesměs bezobsažná a prázdná. Svědčí to o přístupu technokratickém, povrchním, bezhodnotovém, oportunistickém a zbabělém,“ míní jeden z účastníků anonymní ankety.

Obavy pak budí zejména legendární výrok Taťány Malé o odložení trestního stíhání Andreje Babiše. „To prostě právník nemůže říci ani v naprosté opilosti a diskvalifikuje ho to z výkonu úřadu ministra spravedlnosti,“ míní jeden z právníků. „Snad se další kauzy Čunek nedočkáme. I když s ohledem na to, jaký problém Čapí hnízdo pro Babiše představuje, si tím nejsem jist,“ konstatuje další respondent. Jiní pak zmiňují, že jedinou kvalifikací Malé na post ministryně je loajalita.

„Hnutí ANO uvedlo do čela ministerstva nejprve ministryni, která je téměř rozvrátila, poté ministra, jehož sebevědomí daleko přesáhlo jeho znalosti. Chci věřit, že napotřetí měl pan premiér šťastnější ruku. Ale i kdyby tomu tak nebylo, justice to přežije,“ konstatuje na závěr jeden z právníků oslovených LN.