Další pozitivum je, že

bude probíhat pouze výzkum OZE a skončí šílenství "zelených" s nesmyslným masovým šířením nedokonalých OZE.

těžba ropy a plynu z břidlice

Na zacatku celeho kolotoce s cenami techto komodit se psalo, ze naklady tezby ropy a plynu z bridlice v USA jsou neco mezi 50-60 $ Ze tyto tezebni podniky jsou zadluzeni u bank je take jiste. Jiste vsak neni jak budou splacet kredity pri dnesnich cenach za barel. O tom se nikdo nezminuje.

Re: těžba ropy a plynu z břidlice

Protože se jednalo o "státní " poptávku, budou ztráty jak bývá zvykem socializovány.

břidlice

možná teď mají v USA dojem jak nevyděli, ale až budou sanovat zničené životní prostředí, budou platit dvakrát tolik než vydělali......

Ludvíku, Ludvíku

už zase!? Podle těžařských grafu břidličných uhlovodíků je pokles objemu mezi 20-40% od peaku v roce 2011 .Velcí přeprodali podíly a snaží se urychleně zbavit černého petra....

K Rusku

Příjmy z vývozu fosilních paliv sice tvoří hlavní část příjmů ruského státního rozpočtu, ale zároveň sektor paliv tvoří menšinovou část tvorby HDP. Rusko stojí před otázkou, jak naplnit státní kasu z HDP tvořeného mimo sektor paliv. To země OPEC také, avšak u nich je poměrná velikost HDP tvořeného mimo sektor paliv ještě výrazně nižší než u Ruska. Země OPEC jsou tak přinejmenším alespoň teoreticky v ještě horší situaci než Rusko. Posouzení, zda Rusko či OPEC jsou schopni výpadky příjmů státního rozpočtu nahradit a přitom ekonomiky zbytečně nezadusit, je věc úplně jiná, protože závisí na spoustě jiných faktorů. To jen tak na okraj k sestavování pořadového žebříčku dopadů cen ropy na základě pro každou zemi účelově odlišného ukazatele.

Re: K Rusku

Rusko je evidentně v dané situaci nervóznější než Saudové. Devalvace rublu, s tím spojená vysoká inflace, vysoká repo sazba, rezervy žádné, k tomu jejich angažovanost na Ukrajině a v Sýrii, potíže s Tureckem - chápu nervozitu tu ministra přírodních zdrojů, tu šéfa Lukoilu či Rosněftu a vzývání k rychlému meetingu OPEC/non OPEC producentů:-)

Z OPECu Venezuela pleite, Alžírsko, Ekvádor, Irák balancují nad propastí, ale třeba Iráku bude stačit 45-50 dolarů za barel, aby se rozpočet stabilizoval. Bude to ale stačit Haroldu Hammovi a Scottu Shefieldovi, když během roku 2015 paličatě těžili sweet spoty, jen aby dokázali světu "resilience" břidlicových těžařů???

Re: K Rusku

Odkud máte tu pitomost, že Rusko nemá žádné rezervy?

Re: K Rusku

rezervní fond má cca 660 miliard USD a díky poklesu kurzu rublu se v podstatě zdvojnásobil s ohledem na potřeby rublové oblasti

Murdochu,

američtí těžaři prodávající ropu v důsledku její nízké ceny možná padnou, avšak ostatnímu průmyslu v USA hraje nízká cena ropy do karet. Kdežto země OPEC stojí především na prodeji ropy nemajíc žádný pořádný průmysl, který by ropu využíval jako vstup a tedy z její nízké ceny těžil. K poměřování dopadů poklesu ceny ropy je třeba vyčíslovat obě strany rovnice. Jedna strana rovnice jsou prodejci ropy, druhá strana jsou kupci ropy. USA disponuje obojím.

Re: Murdochu,

Jen laický dotaz. Nemají některé státy OPEC, např. Saudská Arábie i značný přísun peněz ze svých zahraničních investic kterým mohou nahradit výpadek příjmů z ropy? Kdesi jsem četl, že jim např. patří řada přístavů v USA.

Re: Murdochu,

Není pochybo tom, že mají vytvořeny investiční fondy (v Evropě významné fondy z paliv drží např. Norsko). Přísun dividend je jistě lepší než drátem do oka. Na druhou stranu taková americká firma vlastněná šejky pořád dává práci obyvatelům USA, nikoliv Arabům. A stejně tak není pochyb o tom, že Američané přijímají dividendy zvenku. Obecně můžeme říci, že výpadek z prodeje ropy zdaleka nejvíce dopadá na tradiční těžařské země (měřeno poměrem vývoz / HDP). Zacházením do hloubky by se však zjistilo, že sestavit přesný žebříček toho, kdo jak "trpí", nelze jen na základě tohoto poměru, což jste sám připomněl jedním příkladem. Přesnější by bylo využít platební bilanci (=toky přes hranice) v poměru k HDP. Dalším příkladem může být pevnost moci vládních / zákonodárných orgánů a tedy jejich schopnost prosadit potřebné zásahy ve svých ekonomikách (výběr daní, transformace). Tento článek je spíše takovým autorovým dodáním něčeho, aby se neřeklo.

Re: Murdochu,

Ano, Honzo Urbanče, to je relevantní reakce, byť jen parciálně. Například pro tak velký stát jako Texas, činí příjmy spojené s těžbou a prodejem ropy více než třetinu jejich produktu, u Severní Dakoty to musí být dosti výrazný majoritní podíl...

Ovšem já primárně nezpochybňuji, že USA má jinak strukturovaný průmysl a služby, že není na produkci ropy tak odkázán, zpochybňuji to, že Spojené státy díky "inovacím" v frakování a nekonvenční těžbě je vítězem v ropné válce. To je prostě nonsence, vidíte ji v bilancích, vidíte je v týdenních výkazech Baker Hughes rigs, berete-li v potaz CAPEX/OPEX nekonvenčních těžařů a Saudů:-) Jedna produkce je tažena dluhovým financováním a bublinou nazývanou estimated ultimate recovery, kterou klucí pěkně přestřelují, aby byli financovatelní, druzí jsou self-funding, s nastřádanými rezervami, musejí samo dělat cuty v sociálním státu, ale těžba jim prokazatelně pokrývá náklady a nese free cash flow - a jsou prohrávající? Musím se smát, svět se ánus obrací.

Čili pokud be

Re: Murdochu,

Můžeme však říci, že technologický pokrok při těžbě v USA přispěl k tomu, aby ropa zlevnila a nějakou dobu se tam udržela. USA jako celek tak mají díky své invenci levnější ropný vstup a především větší strategickou jistotu v otázce surovinové bezpečnosti. Podle toho mohou USA vhodně upravit svou geopolitiku. Zato Arabáči nedokázali tučné zisky přeměnit na výrazný technologicko-průmyslový pokrok ani za desítky let a tak prostě budou v mocenském rozhodování závislí na USA či jiných zemích i nadále. Tentokrát však s menším počtem Ferrari a kilometrů pozlacených vodovodních trubek.

Re: Murdochu,

Ano, to máte pravdu, ovšem tak jak se jim (Američanům) často stává, jsou či budou obětmi svého vlastního úspěchu. Díky nadbytku ropy docílili dramatické snížení cen, leč financující banky je přes rok držely při vyjednáváních o RBCF - klasicky duben a říjen roku nad vodou v domnění, že ropa obnoví růst, anebo doufali, že Arabové cuknou a jejich úvěry těžařům zůstanou nezasaženy. Minulý rok na jaře se díky brutálním úpisům akcií a recovery na 60 dolků podařilo odvrátit cuty bank, na podzim cutly CF jen o cca 12%, nyní bude situace v dubnu dramatičtější. Např. spol. Oasis petoleum má schválený úvěrtový rámec 1,2 MLD, ale banky jim evidentně i přes nevyčerpání ani z třetiny dál půjčovat nechtějí - firma v lednu raději udělala úpis akcií, než by se dohadovala s bankami o uvolnění slíbených peněz.

V reálu je to tak, že se od roku 2003 američtí těžaři z TOP 60 navyšovali úvěrování z nějakých 60 mld. ročně během dalších let na 150 mld. v roce 2011 a cca 230mld. v roce loňském, finační páka ku cash flo

Re: Murdochu,

Finační páka ku cash flow z nějakých 1:1 v roce 2003 se dostala na 6:1. Jestli tohle není oil bubble, tak nevím. Před pár lety jistý pan Clinton taky přišel s programem "Levné bydlení pro každého, zpřístupnění hypoték i méněmajetným" a jízda to byla taky pěkná:-)

Re: Murdochu,

Jistě, nafukování bubliny vždy končí prasknutím. S dostupným bydlením pro všechny to moc srovnávat nejde. Bydlení totiž nebylo dováženo zvenčí jako ropa (=odliv peněz) a pak přesycení hypotékami nebylo vyváženo něčí úsporou (bydlení není produkčním vstupem). Pokud chcete na těžařské úvěry nahlížet jako na systémového kostlivce ve skříních bank, pak si dělám názor takový, že když ustáli plošnou hypoteční krizi, ustojí i tu sektorovou (banky jako celek).

Re: Murdochu,

Omlouvám se, ale teď jste mě docela pobavil:-) Ony banky jí ustály, opravdu??? Já měl zato, že je zachránila koordinovaná akce ministerstva financí/exGS Henry Paulsona, Billova ekonomickým poradce Summerse a FEDu - dalo by se říct, že otcové a supporteři tohoto programu zachraňují ve výsledku banky, jež napůjčovaly peníze do sektoru, kde nebyla adekvátní míra rizika nesplacení.

Stejně jako tehdy, ani nyní nezáleží, jestli sektor přináší zisky težařům, důležitější je přece energetická nezávislost, všichni až na nečetné vyjímky typu EOG res., honí objemy ( drill, baby, dril!) a na každém barelu prodělávají 10-20 dolarů. Dokud banky a investoři věří, tak je to dobré, až přestanou přilévat kapitál, bude to horší.

Zajímavá je opět pozice GS - ropu predikuje na 20 dolarů a přestože jsou všichni "under-water", tak je administrátorem úpisu Pioneer Res. - těch nejšílenějších zastánců "dril, baby, dril" o celkové výši přesahující 1 mld. dolků. Stejně tak posléze Diamondback energy...

Samoz

Re: Murdochu,

Ano, bankovní sektor to ustál jako mnohokrát předtím nejen v USA. Čistě technicky bankovní sektor s nekrytými penězi nepotřebuje, aby úvěry byly splaceny a následně z vrácených peněz mohly být poskytnuty úvěry nové. Proto se to vyřeší vydělením problémových úvěrů a převzetím takto očištěných bank. Bankovní sektor může položit jedině naprostá ztráta důvěry v měnu - hyperinflace (a ta zatím není na pořadu dne). Nekrytých peněz, jakožto svého jediného opravdového vstupu, má totiž nekonečno. Skutečná ztráta pro USA v případě nešťastných ropných těžařů je ta, že mohli jako pracovní síla dělat něco užitečnějšího (a nebýt přitom "živeni" ostatními formou růstu peněžních agregátů z úvěrové expanze). Jinak díky za info k situaci tamější těžby ropy. Já jen koutkem oka sem tam pozoruji, jak se nedaří těm uhelným. Na rozdíl od USA tady v Evropě žádný těžař ne a ne krachnout. I to nešťastné NWR se drží zuby nehty.

Re: Murdochu,

Tak takhle pragmaticky to "ustátí" neberu. Dle mého to bylo fatální selhání, ve výsledku banky byly ustáty, neb samy by to prostě neustály. S těžaři skutečné neštěstí je, že banky už z úvěrování potichu vycouvávají, nechtějí šířit paniku, zato bez okolků organizují úpisy nové ekvity - odrbávání hejlů jak před hypoteční krizí.

Uhlo je v USA ještě ve větším loji, než ropa a to pochopitelně z důvodu abudantního zemního plynu - elny switchují na zemní plyn. Uhlo je asi jako komodita spíše podobná zemnímu plynu, než-li ropě, kvůli transportním nákladům dává větší smysl využívat ho v příslušných regionech/světadílech, než ho exportovat. Proto se asi Evropa/Poláci drží. Jak kdysi řekl CEO NWR, OKD dělá opravdu hlubinnou těžbu, proti tomu je uhlo v USA jen takovým sbíráním brambor na poli:-)

Cheniere - první exportní LNG facility v USA měla začít exportovat 2015, pak v lednu, nejčko reportovali odklad na květen - opět to bude mít nepříjemný dopad na Rusko/Gazprom. Ceny LNG v Asii žuchly z n

Re: Murdochu,

To ustátí neznamená nic jiného, než že autorita se nad nimi z pragmatických důvodů slituje, přimhouří oko a upraví pravidla či parametry tvorby peněz. Banky si už poradí - na rozdíl od všech ostatních nepotřebují k výrobě svých produktů ani ornou půdu, ani paliva, či jiné suroviny, nekonkurují si s dovozci jako např. těžaři.... Stačí jim propisky a papír - zlatý byznys. Poláci zprovoznili první LNG terminál. Tož jsem zvědavý, jak bude zavážen a jaký dopad to bude mít na Gazprom.

Re: Murdochu,

Poláci už museli několikrát prosit svého dodavatele v Kataru o odpuštění doložky "odebírej nebo plať". Cena je údajně vyšší než za ruský plyn a ale ten šel hodně dolů pod 200 USD za tisíc m3. První zkušební dodávka byla počátkem prosince 2015

Re: Murdochu,

Ono postavit importní terminál je nepoměrně jednodušší a levnější, než ten exportní na zkapalnění. Ceny LNG v Asii žuchly prakticky během jednoho roku z nějakých 16 dolků/mmBTU na 5 dolků - za tu cenu se zřejmě ani nevyplatí nové terminály ( exportní) budovat. Cheniere je první facility tohoto typu, už mají nakontrahováno, přesto už vyjednávají o restrukturalizaci dluhů:-) Jinak právě ty exportní terminál/terminály v USA bude mít dopad na byznys Gazpromu v Evropě, Kataru, Austrálie etc.

Samozřejmě někdo si prozřetelně nakontrahoval take-or-pay na delší časový horizont, takže to na ně dolehne později - jak uvádí kolega Křivan - případ Polsko/Katar, případně Turecko/Katar...

Murdoch,. p. Křivan

Aha - opět ber nebo plať. Někdo měl krvavo před očima a byl přesvědčen, že v rámci energetické bezpečnosti bude příští vláda ochotna za tu bezpečnost platit... Asi někdo někomu něco slíbil, jak už to tak bývá.

Re: Murdoch,. p. Křivan

Může to tak být, jak píšete, nebo to může být v daném místě a čase win-win dohoda. Příklad: Turecko nakontrahuje v době, kdy se spotové ceny v Jihových. Asii pohybují na 16-17 dolcích za mmBTU, LNG take-or-pay s Katarem za cca 12 dolků, ale na 5 let. Obě strany mají jistý benefit a nesou jisté riziko...

Re: Murdochu,

Arabáši nemohli a nikdy už nebudou moci přeměnit zisk do technologického průmyslu, protože vzdělanost širokých vrstev obyvatelstva je omezen Koránem a připadáte si tam jako na planetě opic...

P. Poděbradský

Nevím, zda by jsem se vyjádřil tak odvážně jako Vy, nicméně oba zjevně máme za to, že Arabáči v jakémsi pomyslném cenovém souboji nad ropou zkrátka nemohou být vítězi.

Re: P. Poděbradský

Každý má dělat to, v čem je dobrý, k čemu má podmínky, přírodní bohatství a mělo by se to dělat efektivně, na ekonomické bázi, ne kvůli tomu, že někdo vytvořil vizi, která se v čase míjí s ekonomickou realitou:-)

Re: P. Poděbradský

Ta myšlenka se mně líbí, ale to by svět musel řídit počítač a ne mocemi a emocemi posedlí lidé.

Re: P. Poděbradský

S počítači mám opačný názor - výhledově se všichni staneme rukojmími IT, protože množství věcí každodenního života, v nichž není nacpaný nějaký software se povážlivě snižuje, z čehož s povzdechem vyvozuji, že "ajťáci" budou novodobými šejky, budou vládnout světu. Např. Google se rozkračuje do autonomně řízených aut, do zelených energií... Co přijde dál???