Vašim námitkám rozumím,

 Vašim námitkám rozumím, podobné zazněly v několika recenzích, které jsem na tuto knihu četla. Já si však myslím, že v případě této knihy ne úplně právem. (Autor napsal ještě knihu s názvem Kosmopolitismus, kterou byste patrně snášel ještě podstatně hůře a kde lze tuto kritiku vznášet s větším oprávněním.) Co mi ale přišlo na této knize zajímavé je, že Appiah nezkoumá to, jestli mají někde jinde ze západního hlediska příliš nehumánní zákony. V době, kdy se v Anglii konaly duely, byly dávno nezákonné v samotné Anglii, dnes jsou nezákonné vraždy ze cti v Pákistánu. Soudci však zákony své vlastní země z nějakého důvodu nenaplňují. Nejde tudíž o to, ustavit v cizí zemi humánnější zákony, ale umožnit to, aby byli pachatelé trestných činů (když se oběti nemohou bránit) řádně souzeni.Představa, že by bylo možné racionálními argumenty pohnout s tradicí je právě to, co autor zpochybňuje. V době, kdy se konaly duely, nikdo „racionálním“ argumentům nenaslouchal. K  zrušení duelů pohnul až „iracionální“ stud. Proto by se dle autora měli rodiče, kteří zavraždí dceru za to, že byla znásilněna, a tím se stanou i ve vlastní zemi vrahy, ptát, jakýže morální kodex to vlastně následují – bez ohledu na to, co si myslí západní společnost.Mimochodem je zajímavé, že kritici této knihy se dělí na dvě skupiny: jedni tvrdí – jako Vy –, že se jedná o západního imperialistu, druzí naopak, že autor vychází z naprosto zastaralého morálního pojmu, který má své místo možná v zapadlých kmenech jeho rodné Afriky, nikoliv však v moderním a „racionálním“ světě.  Každopádně děkuji za Vaše připomínky, T.M.

Stud prece neni iracionalni

Stud je prece celkem jednoducha socialni reakce: "Uuuups, udelal jsem neco, za co se mi ostatni budou posmivat!" A je uplne jedno, jestli posmech bude nasledovat proto, ze dceri nohy svazuji, nebo nesvazuji, jestli nekoho vyzvu k souboji, nebo se mu vyhnu... Je to proste reakce na tady a ted platnou spolecenskou normu, protoze proste posmech davu  je vyjadrenim nesouhlasu s chovanim jedince a ma sve duvody a koreny prave ve vetsinove vladnoucim paradigmatu te, ci one spolecnosti. To, cemu se dav posmiva, ma samozrejme svuj vyvoj (rikat tomu pokrok bych se ostychal), podle toho, co je pro tu, kterou spolecenskou skupinu prave vyhodnejsi. Takze stud, ktery pohnul ke zruseni souboju, nebyl iracionalni, proste se to z celkem racionalnich a dohledatelnych a zduvodnitelnych duvodu "prestalo nosit".Staci si jako vzorek vzit nasi politickou scenu. Krast, defraudovat, nove "odklanet" zakazuje (a zakaz kodifikuje) uz starozakonni desatero (minimalne 2500 let stare, jsou nazory, ktere jdou mnohem dale), od nehoz tato civilizace odvozuje svoje moralni hodnoty a tudiz by se za to meli vsichni drobilove, grossove a dalsi pristizeni stydet. Vzhledem k faktu, ze pristizeneho politika dverma vyhodi a oknem se vzapeti vraci, lze odvozovat, ze kradez v nasi spolecnosti uz neni duvodem ke studu (coz je zle...). Nas spolecensky lakmus, zapskly starik na hrade, tomu rika pragmatismus. A nejhorsi na tom je, ze se znacnou mirou pravdepodobnosti ma svym zpusobem pravdu. Pokud tento trend bude pokracovat, budou se masy nam nekterym "konzervam" brzo posmivat, ze nekrademe. Naopak , v nekterych spolecnostech (Japonsko) je kradez neco tak nepredstavitelneho, ze ji skoro ani neznaji...

omlouvam se za nepochopeni

ale ve skutecnosti je to jedno - zalezi pouze na tom, jake zakony si nejaka komunita prijme nebo uznava. Kdyz chteji mit takovy trest za takovy prohresek a stejny trest za jiny prohresek, je to ciste jejich vec. Cili argument "jinde to tak delaji" nutno odmitnout. Toto neni nepodstatny aspekt - u obou knih (myslim tu predeslou recenzi) mam pocit, ze autor je ideologem zapadni povalecne nadvlady, rika ze existuji nejake objektivni/vseobecne zasady, ktere ma uznavat cely svet. Tady nejde o nahodilou konfrontaci s "nejakou" kulturou, ale o konfrontaci se zapadni kulturou! Nejde o nic jineho nez o ideologicke zduvodneni zapadni supremace. Tim se dostavam k druhemu bodu, jak pisete, zda máme něco jako kulturně nezávislé hodnoty, na kterých bychom mohli naši čest založit. Ten samy problem, jako s tim tzv. "zlem". Jednoducha odpoved: zadne univerzalni hodnoty nejsou (i kdyz tohle ja neuznavam! Tady bych chtel upozornit, ze autor zastava nazor, ktery zaroven popira... ;). Ale tady se zrejme shodneme. "koncept např. lidských práv není naprosto nesmyslným konstruktem" - souhlasim ze neni. Je to velmi dobra vec v ZAPADNIM SVETE. "ale tvrdí, že bezmyšlenkovité setrvávání na jednou dané tradici" - cili "kupredu" (cili (tzv.) pokrok - to je oc tu bezi!) se ma jit po ose racionalniho mysleni...ano? Akorat ze v zapade take neni/nebyl tzv. pokrok veden rozumem... Jeste nosim v hlave pripominky k Vasemu predchozimu clanku, ale je jich tolik, ze nevim, jestli to budu schopen/ochoten napsat. Lepsi je dialog.

  Dobrý den, Nejprve bych jen

 Dobrý den,Nejprve bych jen poznamenala, že autor ve své knize nehovoří o sexu před manželstvím, ale o znásilnění před manželstvím. To není zanedbatelný rozdíl. Domnívám se nicméně, že by autor nesouhlasil ani s kamenováním jedinců, kteří se dopustili sexu před manželstvím, proto tedy snad můžeme Vaši výtku tímto směrem posunout a snad můžeme tvrdit, že sex před manželstvím je v Pákistánu nečestný, stejně jako bylo ještě v průběhu 19. století  nečestné, když žena neměla svázaná chodidla. V tom by autor s Vámi vůbec nepolemizoval. Od zastánců tradičních metod trestání však žádá, aby zvážili, zda je čestné proti prohřešku, jakým je sex (znásilnění) před manželstvím, případně nevěra aplikovat tak tvrdý trest, jakým je trest smrti. Pakliže budeme tvrdit, že nemohou jednak jinak, jsou-li pravověrní muslimové a podobné směrnice mají ve svém svatém písmu, musíme se ptát, proč byli schopni své stanovisko přehodnotit Židé, kterým se ukládají za cizoložství ve Starém zákonu stejně tvrdé tresty. Autor netvrdí, že by měly být tradice odmítnuty ve prospěch přijetí západních hodnot či „hodnot mezinárodního společenství“, ale tvrdí, že bezmyšlenkovité setrvávání na jednou dané tradici a neochota konfrontace se s tradicemi jiných kultur může vyústit v dost odlidštěnou kulturu.Tím se ale dostáváme k druhému bodu, který jste zmínil ve Vaší reakci. Problém knihy, na který narážíte, skutečně spočívá v klíčové otázce, zda máme něco jako kulturně nezávislé hodnoty, na kterých bychom mohli naši čest založit. Autor by tvrdil, že ano a souhlasil by proto s tím, že koncept např. lidských práv není naprosto nesmyslným konstruktem. To je pozice snadno napadnutelná. Na druhou stranu se mi nejeví ani opačné stanovisko příliš lákavé: tradiční případ, který se v tomto kontextu řeší a na který také odkazuje autor, je upalování vdov v Indii – lze nad podobnými zvyky s nepochybně úctyhodnou tradicí mávnout rukou s tím, že se to „u nich prostě tak dělá“? Přiznám se, že jakkoliv chápu obtíže spojené s první možností, je mi bližší.Děkuji za Vaši reakci a mějte se hezky,Tereza Matějčková

je třeba upozorňovat v mezinárodním společenství

ach, ano, mezinarodni spolecenstvi, prapuvodce vseho dobreho a cestneho; nebo zleho a hanebneho? Myslim, ze mam stejne vyhrady (ktere jsem zatim nevyjadril) jako proti predchozi knize o "zlu" - obe knihy stoji na vode (aspon z Vasich recenzii to vyplyva... Cili autor rika, ze vrazdy ze cti jsou bezectne, ale sex pred manzelstvim v Pakistanu (zduraznuji v "Pakistanu") je cestny? Tak to doopravdy stoji na dokonalem a nadcasovem NIC...