Mo(u)drých hlav do pečiva je všude dostatek ...a Němci je snad tradičně volí do vysokých politických funkcí. U zrodu problému, se kterým se dnes potýká celá EU a v první řadě Německo, stál kdo asi? Stačí jednou hádat! Odpověď: německý kancléř! Rok 1957 byl rokem volebním a děti nebyly, na rozdíl od seniorů, voliči. Proto kancléř K. Adenauer na námitky odborníků řekl: „Děcka budou mít přece lidi vždycky“! Díky tomu byla v platnost uvedena pouze důchodová reforma postavená na falešné zásluhovosti (slideplayer.cz/slide/13563954/).

POKRAČOVÁNÍ. Stalo se tak na úkor matek, v souladu s mantrou ekonomů: "chov prasat je činností produktivní, výchova dětí činností neproduktivní". Systém, který matky dětí dříve zajišťoval, byl důchodovou reformou zničen. Co následovalo, je učebnicovým příkladem dynamické samospádové eskalace. Nenarozeným dětem se nenarodí děti. Důsledkem je rostoucí ekonomická zátěž spojená se stárnutím společnosti. Výsledkem stále vyšší odvody sociálního pojištění od pracujících a nouze o děti i nouze dětí stále narůstají. Strmý pád porodnosti u pracujícího obyvatelstva, s časovým odstupem jedné generace, generuje akutní nedostatek nových pracovníků. Proto příliv migrantů je jev sekundární. K nám sociální peklo pro rodiny pracujících rodičů, s extrémně negativním demografickým dopadem, prosadila Klausova vláda v r. 1992 (Hiršl M. 2004). S odstupem 20 let se i u nás začíná projevovat akutní nedostatek pracovníků a volání po migrantech, kteří tak nahrazují naše nenarozené děti.

Když my Češi moc neradi slyšíme, když nám někdo tvrdí, že něco musíme. Zvlášť, když je to někdo, komu jsme ve volbách nedali jakýkoli mandát., Takže nechť pan Lambsdoff hovoří za Říši, nikoli za nás, Donner und Blitzen!